K tomuto účelu by měla sloužit zejména centrální registrační místa ( CRM ), která začala při živnostenských úřadech vznikat v průběhu března loňského roku. Cílem, jenž má být dosažen, je snížení počtu úkonů a návštěv úřadů, které je podnikatel povinen v souvislosti s podnikáním činit. Navrhovaná novela staví na elektronické  komunikaci a  (byť ne zcela) odbourává tak klasickou „papírovou“ komunikaci veřejné správy s podnikateli i veřejné správy navzájem.
 
První podstatnější změnu zaregistrujeme již u § 6 odst. 1 citovaného zákona, kde bylo upuštěno od předkládání dokladu týkajícího se daňových nedoplatků a nedoplatků na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V návaznosti na toto ustanovení je do uvedeného paragrafu vložen nový odstavec 3, který upravuje způsoby prokázání tzv. bezdlužnosti ( potvrzení příslušného orgánu státní správy, možnost živnostenského úřadu ověřit si danou skutečnost u příslušného orgánu státní správy nebo v příslušném informačním systému veřejné správy).  Příslušným informačním systémem veřejné správy je zde myšlen registr dlužníků, jehož vznik se v budoucnosti předpokládá. Novinkou v § 6 odst. 1 je zařazení mezi všeobecné podmínky provozování živnosti i bezdlužnost v oblasti pojistného na veřejném zdravotním pojištění. V tomto případě však bude postačující doložení stavu formou čestného prohlášení.

Jedním z požadavků pro provozování živnosti fyzickými osobami je i jejich bezúhonnost. Ke zjednodušení administrativy  by měla přispět i úprava způsobu prokazování bezúhonnosti u cizinců z třetích zemí. Nadále by již nemuseli dokládat bezúhonnost i dokladem ze států dlouhodobého pobytu ( pokud se tam zdržovali  více než tři měsíce nepřetržitě ) v posledních třech letech.

Nesporně zajímavým návrhem je zrušit povinnost ustanovovat odpovědného zástupce v případě volných živností pro právnické osoby ( dosud § 11 odst. 4 písm. b), čímž dojde ke sjednocení právní úpravy pro právnické a fyzické osoby. Pokud se týče odpovědného zástupce, ruší se omezení možnosti vykonávat tuto funkci osobě, které bylo její živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování živnosti po dobu delší než 4 roky.

Zjednodušení stávající právní úpravy by se mělo týkat i prokazování právního důvodu pro užívání prostor, ve kterých má podnikatel místo podnikání, resp. právnická osoba sídlo či organizační složku podniku. Současné znění § 46 požaduje, aby fyzická osoba k ohlášení živnosti připojila doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání (liší-li se od bydliště), nebo k objektu či  prostorám, v němž je na území České republiky umístěna organizační složka podniku zahraniční osoby. U právnických osob se požaduje připojit doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektu nebo prostorám, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo. Navrhované znění požaduje doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila fyzická osoba místo podnikání, resp. v nichž má právnická osoba sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsaná v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci. K doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí., případně obdobné prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, Nové znění jak pro fyzické osoby, tak pro osoby právnické sjednocuje prokazování právního důvodu užívání s úpravou obsaženou v zákoně 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, obsaženou v § 37 odst. 2 , podle které  navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to platí obdobně také pro jejich případnou změnu. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Máme za to, že tato úprava je praktická a lze ji jen uvítat.

Reakcí na novelu občanského zákoníku provedenou zákonem č. 554/2004 Sb. , konkrétně pak § 480d odst. 1, podle které může  zůstavitel  stanovit, aby po jeho smrti až do skončení řízení o dědictví spravoval veškerý jeho majetek náležející do dědictví nebo podnik, nemovitost či jinou část jeho majetku náležejícího do dědictví správce dědictví, je vypuštění textu z § 13, který správci dědictví umožnil pokračovat v provozování živnosti při úmrtí podnikatele pouze za předpokladu, že byl k tomuto účelu ustanoven orgánem, který projednává dědictví.
 
V úvodu tohoto krátkého zastavení nad novelou živnostenského zákona jsme se zmínili o Centrálních registračních místech, která by podnikatelům měla ulehčit zejména zahájení jejich činnosti. Zásadním ustanovením ( a jedná se o ustanovení nové ), které upravuje soustředění činností pod CRM, je ustanovení § 45a. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádosti o koncesi na příslušném živnostenském úřadě též podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení, oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení a podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vše se bude možno předkládat na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Následně pak toto nové ustanovení řeší některé aspekty komunikace mezi jednotlivými úřady a institucemi ( finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, úřad práce a zdravotní pojišťovna ). Jedná se tedy o zásadní ustanovení ( na něj pak v novele navazuje celá řada konkrétních úprav ), které má po legislativní stránce umožnit fungování živnostenských úřadů jako CRM. Na jedné straně bude tedy živnostenský úřad předávat příslušným orgánům ( konkrétně vymezenému okruhu subjektů ) potřebné údaje, na straně druhé bude mít však možnost získávat některé potřebné doklady bez nutnosti přímé účasti žadatele ( např. vyžádat si výpis z Rejstříku trestů při změně odpovědného zástupce). Toto by mu mělo umožnit zejména doplnění § 46 odst. 6 citovaného zákona. Je nutno uvést, že tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, kdy si bude živnostenský úřad vyžadovat údaje od jiných úřadů či institucí, dojde ke stavení procesních lhůt. Tím se má zabránit případům, kdy nebude z objektivních důvodů možno splnit lhůtu pro vydání živnostenského listu podle živnostenského zákona. Doufejme jen, že tímto nedojde k přílišnému prodloužení doby na vydání živnostenského listu.

Jako pozměňovací návrhy byly k tomuto návrhu připojeny změny jiných zákonů, mimo jiné změna zákona o některých službách informační společnosti, změna zákona o některých podmínkách v oblasti cestovního ruchu, změna zákona o hospodaření energií, změna zákona o ochraně spotřebitele a změna zákona o státní sociální podpoře. Jak je vidět, ani tento návrh zákona se nevyhnul tzv. přílepkům, ale na to jsme si již v poslední době skoro zvykli.

Pokud vše půjde dobře a zákon projde Senátem a bude podepsán prezidentem republiky, nabude účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Karel Zuska, Luboš Lanský
Advokátní kancelář HOLEC,ZUSKA&Partneři