Odpověď na uvedený dotaz poskytuje ustanovení § 196a obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů). Jde o ustanovení, jehož účelem je předejít, resp. zabránit případnému přelévání majetku mezi společností s ručením omezeným a některými ji “blízkými” osobami, mezi které patří např. její společníci či jednatelé.

Jedná se sice o ustanovení, které se nachází v oddíle obchodního zákoníku o akciové společnosti, nicméně (jak vyplývá z § 135 odst. 2 obchodního zákoníku) platí obdobně i pro účely převodu majetku u společnosti s ručením omezeným.

Vzhledem k tomu, že pohledávka společnosti tvoří součást jejího majetku, směřuje tazatelův dotaz k případným omezením uloženým na prodej majetku společnosti jejímu jednateli. Tuto problematiku řeší třetí odstavec zmiňovaného ustanovení.

Z třetího odstavce § 196a obchodního zákoníku vyplývá, po určitém zjednodušení, ve vztahu k takovému převodu následující závěr.

Jestliže společnost s ručením omezeným převádí na svého jednatele majetek ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Jestliže k této transakci dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí ji navíc schválit valná hromada.

Pro vysvětlení dodávám, že se uvedené omezení vztahuje na jednatele společnosti s ručením omezeným i přesto, že v ustanovení třetího odstavce § 196a obchodního zákoníku není jednatel výslovně zmíněn. Jednatel je totiž tzv. jiná osoba uvedená v odstavci 1 stejného ustanovení, na kterou se dikce třetího odstavce taktéž vztahuje (navíc, pro potřeby tohoto ustanovení ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným je třeba namísto člena představenstva akciové společnosti dosadit jednatele společnosti s ručením omezeným).

Výše uvedené lze tedy shrnout následovně. Pokud hodlá společnost s ručením omezeným převést na svého jednatele pohledávku, jejíž hodnota přesahuje jednu desetinu základního kapitálu společnosti, je nezbytné hodnotu této pohledávky ocenit soudním znalcem. Bez tohoto ocenění bude smlouva neplatná.

Navíc, pokud k takovému převodu dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí jej i schválit valná hromada. Nedostatek souhlasu valné hromady (za předpokladu, že byla hodnota převáděné pohledávky skutečně soudním znalcem oceněna), má za následek neúčinnost převodní smlouvy. To znamená, že do tohoto schválení nemá smlouva žádné právní účinky - společnost tak podle ní není povinna pohledávku na jednatele převést a jednatel jí naopak není povinen hradit žádnou úplatu za takový převod.