Na zhotovitele ani nepřechází nebezpečí škody na věci, jež je předmětem výše uvedeného díla, tj. údržby, opravy nebo úpravy. Je jen logické, že se po dobu provádění díla nestává ani jejím vlastníkem.

Jakým způsobem odpovídá skladovatel za škodu na věci, je upraveno v ustanovení § 533 obchodního zákoníku. 

Skladovatel (tedy v tomto případě zhotovitel) odpovídá za škodu na věci, jež je předmětem jeho díla, která vznikla po jejím převzetí, a to až do jejího vydání objednateli. To neplatí, jestliže vzniklou škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče.

V porovnání s obecnou úpravou odpovědnosti za škodu zakotvenou v ustanovení § 373 a násl. obchodního zákoníku jde o úpravu speciální, která se použije přednostně pro náhradu škody vzniklé v obchodních vztazích při provádění díla ve smyslu § 540 odst. 2 obchodního zákoníku.

I nadále se však jedná o odpovědnost objektivní, tedy o odpovědnost nezávislou na zavinění škůdce, jinými slovy o odpovědnost za výsledek.

Spolu se shora zmíněnou specialitou odpovědnosti skladovatele, resp. zhotovitele dle § 533 obchodního zákoníku se pojí i zvláštní liberační důvody, za kterých zhotovitel za škodu na věci neodpovídá. Neuplatní se tak důvody vyloučení odpovědnosti specifikované v § 373 odst. 1 obchodního zákoníku.

Tyto liberační důvody jsou celkem tři. Zhotovitel tak předně neodpovídá za škodu na věci (tedy za její ztrátu, zničení, poškození nebo znehodnocení, to vše bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo), jestliže byla způsobena objednatelem, případně jejím vlastníkem, není-li s objednatelem totožný.

Zhotovitel dále neodpovídá ani za vadu způsobenou přirozenou povahou věci, která je předmětem díla.

V praxi méně častý bude následující liberační důvod. Zhotovitel neodpovídá za škodu na věci ani v případě, došlo-li ke škodě vadným obalem. Uvedené ovšem platí pouze za situace, že zhotovitel na vadný obal objednatele upozornil a toto upozornění zahrnul do potvrzení o převzetí věci.

Jsem toho názoru, že potvrzení o převzetí věci nemusí být vždy nutně zachyceno na zvláštní listině. Namísto toho se domnívám, že jako potvrzení o převzetí věci může sloužit i obsahově korespondující pasáž ve smlouvě o dílo, a to za předpokladu, že věc je zhotoviteli předána nejpozději při uzavření smlouvy.

Obchodní zákoník nicméně stanoví z uvedeného pravidla následující výjimku. Zhotovitel neodpovídá objednateli za škodu způsobenou vadným obalem věci ani v případě, pokud sice na vadu obalu objednatele neupozornil v potvrzení o převzetí věci, ale vadnost obalu nebyla ze strany zhotovitele rozpoznatelná. Rozpoznatelnost vady obalu se přitom bude poměřovat i odborností zhotovitele.

Závěrem je vhodné poukázat na prevenční povinnost zakotvenou v § 533 odst. 3 obchodního zákoníku. Z něj vyplývá, že vznikla-li škoda způsobem, za který zhotovitel neodpovídá, je přesto povinen vynaložit odbornou péči, aby škoda byla co nejmenší.