Odškodňování obětí trestné činnosti
Vzhledem k tomu, že v minulosti se stát problematikou postavení obětí trestných činů v podstatě nezabýval, je nutno přivítat první kroky, které byly v posledních letech v této oblasti učiněny. Zdá se, že stát si konečně uvědomil svou odpovědnost vůči obětem trestných činů, jejichž spáchání nedokázal svými mechanismy zabránit, a začíná jednat.
Vzhledem k tomu, že v minulosti se stát problematikou postavení obětí trestných činů v podstatě nezabýval, je nutno přivítat první kroky, které byly v posledních letech v této oblasti učiněny. Zdá se, že stát si konečně uvědomil svou odpovědnost vůči obětem trestných činů, jejichž spáchání nedokázal svými mechanismy zabránit, a začíná jednat.
Již v červenci roku 1997 byl přijat zákon č. 209/1997 Sb. , o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, jehož základním účelem je poskytnout finanční pomoc na částečné odškodnění obětí trestné činnosti. Tento zákon se tedy již tři roky aplikuje v praxi. Praxe samozřejmě zákonitě vyjevila některé jeho nedostatky, a tak zákonodárce přistoupil k jeho novele zákonem č. 265/2001 Sb. , jež vstoupí v účinnost 1. ledna 2002.
Podle tohoto zákona se za obět považuje fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví, a také osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, jestliže této osobě zemřelý poskytoval výživu nebo ji byl povinen poskytovat.
Pomocí se rozumí jednorázové poskytnutí peněžní částky, která má oběti pomoci překlenout zhoršenou sociální situaci způsobenou trestným činem a tato pomoc se poskytuje, pokud škoda na zdraví nebo v důsledku smrti způsobená trestným činem, nebyla plně uhrazena. Další podmínkou, jejíž splnění zákon pro poskytnutí pomoci oběti trestného činu požaduje, je, aby o vině pachatele trestného činu, kterým byla způsobena škoda na zdraví, bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem nebo rozsudkem, kterým byl pachatel pro nepříčetnost zproštěn obžaloby.
Pomoc však může být poskytnuta i v případě, že takový rozsudek nebyl vyhlášen nebo nenabyl právní moci nebo pokud nebylo zahájeno trestní stíhání proto, že pachatel není znám nebo mu není možné sdělit obvinění či trestnímu stíhání brání zákonná překážka, a to za podmínky, že na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení nejsou důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku kterého byla oběti způsobena škoda na zdraví.
Novela přináší změnu ohledně způsobu poskytnutí pomoci. Podle dosavadní úpravy se pomoc poskytovala ve výši, která představovala obětí prokázanou výši ztráty na výdělku a nákladů spojených s léčením a u oběti, jež je osobou pozůstalou po oběti, která ji vyživovala, se pomoc poskytuje ve výši prokázaných nákladů spojených s pohřbem a nákladů na výživu, snížené o součet všech částek, které obět z titulu náhrady škody již obdržela. Přičemž je stanoven maximální limit, který nesmí pomoc oběti přesáhnout, a to je 60.000 Kč.
Novela, účinná od 1.1.2002, rozšiřuje způsoby poskytnutí pomoci. Pomoc je možno poskytnout buď paušální částkou ve výši 25.000 Kč jako záloha nebo může oběť svůj nárok jako dosud prokazovat předepsanými doklady. V tomto případě se pomoc poskytuje ve výši, který představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením a u oběti, jež je osobou pozůstalou po oběti, která ji vyživovala, se pomoc poskytuje ve výši prokázaných nákladů spojených s pohřbem a nákladů na výživu, snížené o součet všech částek, které obět z titulu náhrady škody již obdržela. (Tato konstrukce tedy zůstává stejná.) Při určování výše peněžité pomoci tímto způsobem, se přihlíží i k výdělku nebo výživnému, které oběti ujdou i v budoucnosti.
Pokud poté, co jí byla poskytnuta pomoc, prokáže, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, je možno jí na její žádost poskytnout pomoc opětovně, přitom se však přihlíží k již vyplaceným částkám. Novela také zvyšuje maximální výši stanovenou pro poskytnutí pomoci na 150.000 Kč. Pokud již bylo o náhradě škody rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v tomto rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém již o škodě bylo rozhodnuto.
Další podstatnou změnou, kterou novela přináší, je změna lhůty respektive jejího počátku pro podání žádosti o poskytnutí pomoci. Podle současné úpravy je možné žádost o pomoc podat na Ministerstvo spravedlnosti nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání trestného činu. Podle nové úpravy je žádost možno podat do jednoho roku ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem, jinak právo zaniká.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz