Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění v rámci oblasti pracovního práva upravuje ustanovení § 372 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) poměrně stroze. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění je poskytována zaměstnanci jednorázově, přičemž výši, v jaké má být tato náhrada přiznávána, upravuje dle ustanovení § 372 odst. 2 podzákonný právní předpis, kterým je vyhláška č. 440/2001 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. (dále jen „vyhláška o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění“). Vyhláška o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, na níž zákonodárce v ustanovení § 372 odst. 2 zákoníku práce odkazuje, byla ovšem s účinností NOZ zrušena. Nutno podotknout, že předmětná vyhláška se již v době své platnosti a účinnosti stávala často předmětem kritiky. Bolest a ztížení společenského uplatnění podle této vyhlášky byly odškodňovány na základě sazeb bodového hodnocení. Bodové ohodnocení se mohlo navýšit v zákonem stanovených situacích, např. v případech vyžadujících náročný způsob léčení nebo v případech, ve kterých škoda na zdraví měla za následek těžké následky. Toto pojetí bylo považováno za značně formalizované a nedostatečně umožňující zohlednit zvláštnosti jednotlivých okolností. Z těchto důvodů byla vyhláška o odškodňování bolesti a ztížení společenského jedním z mnoha právních předpisů, které NOZ ve svých závěrečných ustanoveních zrušuje. Bodové hodnocení odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění zákonodárce nahrazuje ustanovením § 2958 NOZ, který, na rozdíl od zrušené vyhlášky, zakotvuje princip poměrné volnosti soudů v otázkách určení výše náhrady škody: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ [1]

Ačkoliv v oblasti občanského práva byla výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění ponechána na volné úvaze soudů, v rámci odškodňování pracovních úrazů se zákonodárce vydal poměrně jinou cestou. Podle ustanovení § 394 odst. 2 zákoníku práce „Do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. “ [2] Zrušením vyhlášky o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění vzniklo určité právní vakuum. Zákon č. 266/2006 Sb. , o úrazovém pojištění zaměstnanců (dále jen „zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců“), má totiž nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že účinnost tohoto právního předpisu byla již v minulosti několikrát odložena a s ohledem na neustále probíhající diskuse o nedostatcích tohoto právního předpisu je možné očekávat opětovné odložení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Nastalou situaci vyřešilo Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví ke společnému postupu při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku ze dne 28. ledna 2014. Podle tohoto stanoviska by mělo být i nadále postupováno dle v dnešní době již zrušené vyhlášky o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to právě s ohledem na výše uvedené ustanovení § 394 odst. 2 zákoníku práce.

Lze shrnout, že oblast odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění v rámci pracovních úrazů prozatím přijetím NOZ dotčena nebyla, neboť s ohledem na výše uvedené Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví ke společnému postupu při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku lze i nadále očekávat v pracovněprávních vztazích postup podle zrušené vyhlášky o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Mgr. Lucie Luxová

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
[2] Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz