Na úrovni práva Evropské unie v oblasti veřejného zadávání je namístě upozornit na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Zadávací směrnice“), která zejména ve svém čl. 18 stanovuje zásadu transparentnosti.[1] Výsledkem tuzemského implementačního procesu Zadávací směrnice je pak zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Český zákonodárce v zájmu dalšího posilování principů co nejtransparentnějšího informování o rozhodných informací souvisejících s hospodařením s veřejnými prostředky schválil v roce 2015 zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRS“). Obě citované právní úpravy se v praxi často střetávají v otázkách souvisejících s uveřejňováním smluv a informací ohledně skutečně uhrazené ceny za provedené plnění ze smlouvy na veřejnou zakázku, ač vlastní předmět obou právních úprav je zcela odlišný, resp. sleduje zcela jiné cíle. Zjednodušeně řečeno, zatímco ZZZV představujte implementaci evropské legislativy související s problematikou zadávání veřejných zakázek, pak ZRS se zabývá v principu otázkou zveřejňování smluv v zájmu zlepšení přístupu veřejnosti ke smlouvám.

Tento článek se zabývá otázkou, zda-li při zveřejnění smlouvy v Registru smluv, tzn. při aplikaci § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, je třeba uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele dle § 219 odst. 3 ZZVZ.   V článku se zaměříme na zveřejňování skutečně uhrazené ceny z plnění veřejné zakázky při uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku v registru smluv ve vzájemných souvislostech s uveřejňovacími povinnostmi ve smyslu ZZVZ. Jedná se o téma publikované v minulosti i na tomto portále[2] a věnuje se mu i některá komentářová literatura, byť z pohledu autorů spíše poskrovnu (viz dále). Přitom se jedná o problematiku veskrze praktickou, se kterou se praxe střetává nejenom v oblasti veřejných zakázek samotných, ale i v souvislosti s dodržováním rozpočtové kázně.[3]

Uveřejňovací povinnosti ve vztahu k ZZVZ jsou stanoveny zejména v § 219 ZZVZ a ZRS. Podle § 219 ZZVZ obecně platí, že kromě uzavřených smluv veřejný zadavatel uveřejňuje na profilu zadavatele i výši skutečně uhrazené ceny. Ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ dále stanoví, že se zveřejňuje i skutečně uhrazená cena u takových smluv, u kterých je stanovena uveřejňovací povinnost podle § 219 odst. 1 ZZVZ.

V § 219 odst. 1 ZZVZ je uvedena povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvy (včetně změn a dodatků) vzniklých z veřejných zakázek, přičemž jsou stanoveny výjimky z této povinnosti. Tyto skupiny výjimek jsou taxativně vymezeny. Povinnost zveřejnit smlouvu dle § 219 odst. 1 ZZVZ neplatí pro:

„a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

 b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c)  a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) ZZVZ,

 c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

 d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu“.

Z hlediska zaměření předmětného článku je však klíčové ustanovení § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ týkající se možnosti neuveřejnění smlouvy na profilu zadavatele, pokud se  smlouva musí zveřejnit podle jiného právního předpisu.[4] Takovýmto jiným právním předpisem lze rozumět i již zmiňovaný ZRS.

Jak již bylo uvedeno výše, podle § 219 odst. 3 ZZVZ má veřejný zadavatel povinnost uveřejnit po splnění smlouvy výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy. Tato povinnost se vztahuje na takové smlouvy, které je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ. To znamená, že pokud lze smlouvu zařadit mezi výjimky z uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele dle § 219 odst. 1 ZZVZ, pak platí, že zadavatel nemusí uveřejnit skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele v souladu s § 219 odst. 3 ZZVZ.  Z nepříliš jasné textace ustanovení § 219 odst. 1 písm. d) a § 219 odst. 3 první věty ZZVZ vyvstávají v praxi často otázky, zdali je nutné při aplikaci ustanovení § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ ohledně podmínek zveřejnění smluv dle ZRS následně zveřejnit skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele dle § 219 odst. 3 ZZVZ.

ZZZV stanovuje povinnost uveřejnit dané informace na profilu zadavatele. ZRS stanovuje povinnost uveřejnit určité informace v tzv. registru smluv v souladu se ZRS. Ustanovení § 8 odst. 4 ZRS pak stanoví, že: „Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.“[5]. Je tedy evidentní, že ZRS explicitně počítá při své aplikaci s konkrétní právní normou v podobě ZZVZ, a to ohledně zveřejňování smluv bez toho, že by se ZRS blíže věnoval problematice profilu zadavatele. Jak však vyplývá z ustanovení § 8 odst. 4 ZRS jako lex specialis k ustanovení § 219 ZZVZ, uveřejněním jak smlouvy v registru smluv, tak i údajů uveřejňovaných jako metadata dle ZRS, dochází k naplnění uveřejňovací povinnosti dle ZZVZ.  Metadaty se rozumí ve smyslu ZRS data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času[6]. Z ustanovení § 5 odst. 5 písm. c) ZRS pak vyplývá, že mezi uveřejněná metadata k uveřejněné smlouvě patří i „cena“ a pokud ji smlouva neobsahuje, pak má být uváděna „hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit“.  Oproti ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ však ZRS z hlediska uveřejňování metadat k uveřejněné smlouvě pracuje s pojmem „cena“ či „hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit“, zatímco ZZVZ ve svém ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ hovoří o „výši skutečně uhrazené ceny“. Skutečně uhrazená cena není zřejmá při podpisu smlouvy na rozdíl od ceny dle § 5 odst. 5 ZRS, skutečně uhrazená cena je zjistitelná časově později. Může, ale nemusí se shodovat s cenou uváděnou dle § 5 odst. 5 ZRS.

V souladu s výkladovými stanovisky a metodickými dokumenty (legislativně-věcných) gestorů zákonů⁵ je odpovědností zadavatele zvolit, jestli bude smlouvu, na níž se vztahuje § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, zveřejňovat na profilu zadavatele a následně i v registru smluv anebo využije možnost ji uveřejňovat pouze v registru smluv (pakliže ZRS stanoví povinnost smlouvu uveřejnit v registru smluv). Z důvodové zprávy k vyhlášenému znění ZZVZ přitom plyne, že zákonodárce měl v úmyslu minimálně zabránit duplicitě zveřejňování smluv coby dle zákonodárce negativního jevu ve světle paralelně existujících právních úprav v podobě ZRS a ZZVZ: „V případě, že platí povinnost uveřejnit smlouvu podle jiného právního předpisu (tj. zejména připravovaný zákon o registru smluv), není zadavatel povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně i podle tohoto zákona.“ [7].

Pakliže se zadavatel rozhodne, ve smyslu výše uvedeného, využít možnosti mu dané § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, postačí zveřejní-li smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv, a to v souladu a dle režimu ZRS coby lex specialis vůči ZZVZ a nemusí se tak následně zveřejňovat ani skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele dle § 219 odst. 3 ZZVZ. Na tomto závěru se shodují gesčně příslušné orgány veřejné správy jako je např. Ministerstvo pro místní rozvoj⁵ (dále jen „MMR“) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže[8].

Taktéž aktuální výklad posledních let zastávaný ve vybrané komentářové literatuře či v rovině metodické prezentované na úrovni MMR je takový, že pokud zadavatel zvolí možnost dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a smlouvu zveřejní pouze v registru smluv, nemusí následně zveřejňovat ani výši skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 3 ZZVZ na profilu zadavatele, lze-li na smlouvu aplikovat § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.  Jedná se o opakovaný výklad (legislativně) věcného gestora ZZVZ[9] a některých souvisejících předpisů MMR.  Stejný závěr se výslovně uvádí i v komentářové publikaci: Zákon o zadávání veřejných zakázek, 2. vydání, 2022 od kolektivu autorů (M. Šebesta, P. Novotný, T. Machurek, D. Dvořák a kol.).[10] Striktní jazykový výklad ustanovení těmto závěrům také plně odpovídá.

Bez ohledu na jazykový výklad však nelze odhlédnout od výkladu teleologického pokud jde o ustanovení § 219 ZZVZ, z hlediska smyslu, resp. účelu dotčeného ustanovení, a to zejména při zkoumání rozdílnosti obou právních úprav ve vztahu k odlišným pojmů „cena“ dle ZRS a „skutečně uhrazená cena“ dle ZZVZ. Zatímco ZRS v zásadě řeší otázku uveřejňování smluv bezprostředně po jejich uzavření, resp. v zákonných lhůtách, pak ustanovení § 219 ZZVZ sleduje to, jaká skutečná cena byla uhrazena po splnění smlouvy[11]. V tomto ohledu je tedy zřejmé, že ZZVZ stanoví uveřejňovací povinnost týkající se výše skutečně uhrazené ceny vysoce nad rámec zákonné úpravy ZRS zaměřené v základním principu jen na samotné uveřejnění smlouvy, a proto nelze v takovém případě přehlédnout problematiku uveřejňovací povinnosti z hlediska ZZVZ oproti uveřejňování smluv dle ZRS. ZRS nestanovuje povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny. To platí i pro smlouvy, jejichž cena za plnění nepřesáhne 500 000,-Kč bez DPH, jak mimo jiné potvrzuje i MMR na zmíněném Infofóru.[12]. Existence předmětné interpretační nejasnosti je jednoduše dána odlišným předmětem obou právních úprav, kdy (i) ZRS upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a samotný registr smluv (viz § 1 ZRS) a (ii) ZZVZ z hlediska předmětu své úpravy upravuje mimo jiné také pravidla pro zadávání veřejných zakázek,  a to např. i v kontextu faktické či vyhrazené změny závazků (viz § 100 ZZVZ) z původně vysoutěžené smlouvy spočívající v tom, že skutečně uhrazená cena za plnění předmětu smlouvy bude cenou odlišnou od původní ceny dle uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku.  Z hlediska smyslu a účelu ZZVZ se tak jeví více než smysluplným ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ, aby zadavatel zveřejňoval skutečně uhrazenou cenu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť se může jednat o informaci rozhodnou z pohledu i následné kontroly plnění smlouvy na veřejnou zakázku a plnění politiky transparentnosti. Mimořádná důležitost informací uvedených ve smlouvě na veřejnou zakázku je výslovně konstatována v rozhodovací praxi UOHS[13]. Má-li být zachován význam ustanovení § 219 ZZVZ ohledně uveřejňování skutečně uhrazené ceny při nevytváření duplicity zveřejňování smluv (tj. jak na profilu zadavatele, tak v registru smluv), pak tento problém lze z našeho pohledu překlenout jen legislativní cestou minimálně v zachování povinnosti zadavatele uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Jinou cestou pro vyloučení všech pochybností při řádném dodržení uveřejňovacích povinností na straně zadavatele by bylo splnění uveřejňovacích povinností jak dle ZZVZ, tak i dle ZRS, tedy vždy. Bylo by vhodné, aby zákonodárce zřetelněji formuloval příslušná ustanovení ZZVZ tak, aby byly srozumitelné zejména pro ty příjemce informací, kteří s těmito zákony pracují téměř denně.

K otázce potenciálních sankcí ve vztahu k řešené problematice uveřejnění skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele lze uvést, že porušení povinnosti řádného splnění povinností zadavatele ve smyslu § 219 ZZVZ s sebou přináší samozřejmě negativní důsledky, byť ne vždy ve vztahu k odpovědnosti za spáchání přestupku ve smyslu ZZVZ.  Přestupky vůči povinnosti uveřejňování dle ZZVZ jsou uvedeny v § 269 ZZVZ. Ustanovení § 269 odst. 2 uvádí, že veřejný zadavatel se dopustí přestupku, pokud neuveřejní smlouvu dle § 219 odst. 1 ZZVZ. Avšak to se týká uveřejnění smlouvy, nikoliv uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny. Přestupku na základě neuveřejnění smlouvy dle § 269 odst. 2 ZZVZ se veřejný zadavatel nedopustí, je-li včas a řádně aplikována výjimka z povinnosti smlouvu uveřejnit, tzn. nevztahuje-li se povinnost uveřejnění na danou smlouvu dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) ZZVZ. ZZVZ nestanovuje sankci za nezveřejnění skutečně uhrazené ceny. Při aplikaci § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ se však smlouva musí řádně a včas zveřejnit v registru smluv v souladu s ZRS.

Zároveň je však namístě uvést, že neuveřejnění smlouvy či výše skutečně uhrazené ceny v rozporu se ZZVZ či ZRS může být z povahy věci považováno za porušení zákonné povinnosti s významnými dopady, např. v dotační oblasti z pohledu porušení rozpočtové kázně ve smyslu např. zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Závěrem je třeba dodat, že má-li možnost a zvolí-li zadavatel variantu aplikace § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a smlouvu lze zveřejnit pouze v Registru smluv dle ZRS, pak je nezbytné, aby smlouvu a další údaje uveřejnil řádně a včas v souladu se ZRS. Neučiní-li tak, nelze konstatovat, že byla aplikována výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a daný případ by  mohl být posuzován jako kdyby měla být smlouva uveřejněna dle úvodního ustanovení § 219 odst. 1 ZZVZ na profilu zadavatele, a tím pádem by měla být i zveřejněna skutečně uhrazená cena na profilu zadavatele dle § 219 odst. 3 ZZVZ.

JUDr. Miroslava Siváková,
advokátní koncipient


Mgr. Tomáš Biem,
advokát, partner

Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o.

V Holešovičkách 41
182 09 Praha 8

Tel.: +420 273 160 070
Tel.: +420 723 807 190
e-mail:  info@bsak.cz