"Ministr spravedlnosti (Jiří Pospíšil) považuje tyto informace za závažné a požádá ředitele BIS (Jiřího Langa), zda je možné je konkretizovat a důkladně podložit tak, aby ministerstvo případně mohlo učinit potřebné kroky a opatření," reagoval na informace mluvčí ministerstva spravedlnosti Pavel Staněk.

Jako možná opatření vyjmenoval podnět k zahájení trestního řízení, návrh na kárné řízení s možným důsledkem pozastavení či zproštění výkonu funkce.

"V součinnosti s orgány činnými v trestním řízení BIS potvrdila pokračující pronikání organizovaného zločinu do justice," konstatuje materiál BIS. "Zejména u okresních soudů dochází prostřednictvím finančních úplat soudcům k udělování neoprávněných výhod vězňům, popřípadě dalším klientům", uvádí dále se v materiálu. Do korupčního jednání jsou zapojeni i někteří advokáti a státní zástupci.

"Slyším o korupci u soudů už 15 let, ale zatím se jedná jen o zvěsti a pořád se nic neděje. S výjimkou jednoho případu skupiny kolem soudce Berky a ještě jednoho soudce se ta podezření nedostala dál než do oblasti těch zvěstí. Doufám, že si je BIS vědoma závažnosti svých podezření a předpokládám, že bude následovat další krok v podobě prokázání těchto podezření," řekl ČTK prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa.

Připomněl, že také několik nevládních organizací v čele s Transparency International obecně nepovažuje soudy za korupcí ohrožené prostředí.

Proti některým formulacím zveřejněným ve zprávě BIS protestuje také Česká advokátní komora (ČAK). "ČAK nemá poznatky o tom, že by v oblasti justice docházelo ke korupci jako k obecnému jevu, nebo že by se na korupci v justici podíleli advokáti. V žádné profesi nelze vyloučit selhání jednotlivců, ale z jednoho dílčího případu nelze zobecňovat nebo dokonce dovozovat, že v ČR jsou skupiny vzájemně propojených osob z oblasti samosprávy, advokacie a školství mající vliv na tvorbu zákonů," napsal v tiskovém prohlášení ČAK její tajemník Ladislav Krym.

Podle zpravodajské služby také existuje několik modelů, jak v průběhu trestního řízení diskreditovat, kompromitovat nebo zastrašovat státní zástupce. Obžalovaní a jejich týmy se tak snaží buď zmírnit vznesená obvinění, nebo docílit toho, aby žalobce od konkrétního případu úplně odstoupil.

Hlavní nebezpečí korupce mezi orgány činnými v trestním řízení spočívá podle služby v ohrožování jednoho ze základních úkolů státu - vymáhání dodržování práva. Snaha ovlivňovat rozhodování soudů ve prospěch obžalovaných příslušníků organizovaného zločinu tak někdy zpochybňuje samotný smysl práce policie a státních zastupitelství.

Služba ve zprávě poukazuje také na další nebezpečí související s právní oblastí. Jsou jím skupiny navzájem propojených osob ze samosprávy, advokacie nebo školství, které mají vliv na tvorbu zákonů. Využíváním korupce a systému vzájemných závazků se tyto skupiny snaží vytvářet síť účelových vztahů v justici, policii a politice. Příkladem takového uskupení jsou podle BIS například osoby kolem soudce ústeckého krajského soudu Jiřího Berky. Berka je souzen v kauze údajně zmanipulovaných konkurzů. Při deseti podezřelých konkurzech podle policie vznikla škoda 290 milionů korun.

BIS nemá žádné výkonné pravomoci, nemůže tedy například zatýkat. Získané informace ale může předávat vládě a prezidentovi, kteří ji úkolují, a také dalším subjektům včetně policie. Loni poskytla členům vlády a prezidentovi 556 dokumentů, dalším institucím 245.

Zdroj: ČTK