ostatní právní obory

Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů předkládaný v souvislosti s návrhem zákona,kterým se mění zákon 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů…

Skupina poslanců (Hana Marvanová, Karel Kühnl, František Pelc, Taťána Fischerová, Svatopluk Karásek, Pavel Svoboda) předložila sněmovně dne 10. 1. 2003 návrh zákona, kterým se mění ústavní zákon 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona 347/1997 Sb., ústavního zákona 300/2000 Sb., ústavního zákona 395/2001 Sb. a…

Jak je i v široké veřejnosti dostatečně známo, na základě zákona 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv působí i v České republice ombudsman. Existence tohoto institutu nečiní naši zemi v rámci demokratické Evropy nikterak osamocenou. Podívejme se na instituci veřejného ochránce práv, jak funguje ve třech zemích Evropské unie - a to ve Velké…

Without a means of settling disputes, the rules-based system would be worthless since the rules could not be enforced. The WTO’s procedure underscores the rule of law, and it makes the trading system more secure and predictable. The system is based on clearly defined rules, with timetables for completing a case. First rulings are made by a panel…

Popravdě, na to, že první významnější čin Cyrila Svobody v jeho nové funkci místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí bude právě podepsání konkordátu s Vatikánem, na to by si „vsadil“ málokdo – ale nějak to časově vyšlo… Že je Dr. Cyril Svoboda nejvíce „konfesně vidět“ z veškerých našich politiků, to je jasné, vždyť by také jinak nestál v…

Česká republika je právní stát. Tato stručná proklamace je obsažena v Ústavě ČR a znamená, že povinnosti občanů a oprávnění státních orgánů jsou stanovena zákonem a soužití všech občanů je regulováno vymahatelným právem. K tomuto bezpochyby ideálnímu stavu se Česká republika znatelně přibližuje, ale přesto je ještě stále co…

Právo svobodně se sdružovat je jedním ze stěžejních politických práv v demokratickém státě. Toto právo je výslovně zakotveno v Listině základních práv a svobod v článku 20. Právo svobodně se sdružovat je zaručeno a každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnost a jiných sdruženích.

Listina základních práv a svobod ve svém článku 16 stanoví, že každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

Mnohým z nás se při slově „imunita“ vybaví úsměvná filmová scénka, v níž „pan poslanec Nikodým prchá z vykřičeného domu před policií, kterou varuje, že má imunitu“, načež se dívka lehkých mravů obává, že od pana poslance „něco chytla“ („prý na ni přenesl část poslaneckého mandátu“).

Příslušníci národnostních menšin v mnoha zemích jsou v zastupitelských sborech zastoupeni v menší míře než by odpovídalo počtu obyvatel dané země. Jednou z příčin tohoto stavu může být působení volebního systému. Pokud je totiž počet příslušníků národnostních menšin v rámci daných volebních obvodů nízký, může volební systém zabránit zvolení jejích…

Dne 1.6.2002 nabyl účinnosti ústavní zákon 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tímto ústavním zákonem, jehož hlavním smyslem bylo dát Ústavě ČR mnohem širší mezinárodní a evropský rozměr pokud jde o vztah vnitrostátního a mezinárodního, resp. evropského práva, došlo…

Ve vztazích mezi občany (fyzickými a právnickými osobami) se shodně jako ve vztazích mezi státy uplatňuje obecná právní zásada pacta sunt servanda (tedy smlouvy mají být dodržovány). O její naplňování ve vnitrostátním prostředí dbá stát prostřednictvím svých orgánů (nejčastěji soudů).

Předpokladem pro získání zastoupení v kterémkoli volebním systému je získání dostatečného počtu hlasů. Tento minimální nutný zisk však může být omezen pravidly vyplývajícími z daného volebního systému.

Zdraví jedince je vedle života jistě tím nejdůležitějším statkem pro každou lidskou bytost. Zdraví je faktorem, který primárně určuje kvalitu celého života člověka, je jeho rozhodujícím aspektem. Při absenci zdraví, respektive při existenci nemoci pozbývají ostatní statky, ať již materiálního či nemateriálního charakteru, svůj…

Lidstvo je na své pouti staletími mimořádně vynalézavé, obzvláště v oblasti motivace – motivace jiných, těch druhých… Kdo vymyslel první „vyznamenání“ již zřejmě nezjistíme, ale že to funguje, to víme spolehlivě. „Udělej, dostaneš ocenění a ostatní budou závidět – chtějí také vyznamenání…“ – jak snadné…

Listina základních práv a svobod jako právní norma tvořící ústavní pořádek České republiky, tedy jako norma s nejvyšší právní závazností, stanoví mnohá základní lidská práva a svobody, práva politická i sociální. Mezi těmito právy zaručenými každému jednici je rovněž právo podnikat.

Česká republika byla dosud tzv. tranzitní zemí, přes kterou se uprchlíci z asijských nebo afrických zemí snažili dostat na západ, tedy do zemí Evropské unie. S blížícím se pravděpodobným vstupem ČR do EU se však Česká republika zároveň stává i zemí cílovou, kde je dostatečně vysoká životní úroveň a tak mnoho osob hledajících obživu ve státech…

Nezřídka je možné se setkat s formulací, že je třeba přijmout zákonnou úpravu něčeho, čehokoliv. Je to univerzální formulace, která navozuje dojem, že až bude taková zákonná úprava přijata, bude vše vyřešeno a bude dobře. Vesměs tomu tak samozřejmě není, protože se zapomíná, že jedna věc je úpravu přijmout, druhá věc je jí…

Jak vyplývá z článku 1 Ústavy České republiky, Česká republika se považuje za svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, který je založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Právní stát se vymezuje obecně uznávanou definicí, kterou používá i Prof. J. Filip ve svých pracích, a to že v právním státě jde o výkon státní moci, který je…

V smyslu čl.87 odst.1 písm j) Ústavy ČR (viz. níže) je oprávněna podat návrh na ústavní stížnost (ústavní stížnost sui generis) taktéž politická strana, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony (§73 Ústavy).