20. 9. 2017
ID: 106388upozornění pro uživatele
Otcovská jako další krok k prolomení stereotypů v oblasti sociálních dávek
Počínaje lednem roku 2018 nabývá účinnosti zákon, který zavádí nový institut otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“). Zákon č. 148/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „zákon“) byl vyhlášen ve sbírce předpisů dne 22. května 2017. Zákon vedl k zakotvení nového institutu otcovské a dalších novinek, jako například zvýšení nemocenské pro dobrovolné hasiče a posílení sirotčího důchodu do pole nemocenského pojištění.
 |
Nově zavedený institut otcovské dává otcům možnost využít podpůrčí doby jednoho týdne na pomoc adaptace matky s nově narozeným dítětem, případně dítětem nově převzatým do péče. Cíle zakotvení tohoto institutu do právního řádu plynuly jak z hlediska finančního[1], tak z hlediska sociálně-adaptačního. Otcovská je pozitivem pro rodiny hned ze dvou stránek. Primárně je zde možnost otce setrvat po dobu jednoho týdne s matkou dítěte s privilegiem čerpání podpory částečně financované státem a sekundární možností je čerpat jeden týden dovolené navíc.
Podpora matky je v současné době velice diskutované téma, proto je nutné zdůraznit také hledisko sociálně-adaptační. Přítomnost otce dítěte má zaručit vytvoření silnějšího pouta jak mezi partnery, tak mezi otcem a dítětem samotným. V neposlední řadě dojde také k většímu zapojení otců do zahájení procesu výchovy potomka, čímž by se mělo docílit jemného oslabení stereotypů a případného zajištění větší rovnosti mezi mužem a ženou.[2]
Podstatnou součástí zavedení otcovské je bezpochyby otázka, koho se tento institut bezprostředně dotýká. Na otcovskou má nárok pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem[3]. V návaznosti na první odstavec je nutné podotknout, že otcem je myšlen muž, který je zapsán v rodném listě dítěte a je manželsky spjat s matkou onoho dítěte. V tomto případě je možnost čerpat otcovskou v období do 6 týdnů od narození dítěte.
Jako druhá zákonem daná možnost je čerpání otcovské pojištěncem, který pečuje o dítě, které převzal do péče, nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu[4]. Využít toho mohou však rodiče pouze do 7 let věku dítěte. Zákonodárcem je kladena stejná důležitost na podporu vztahů obou rodičů a dítěte při převzetí do péče, jako při péči následující bezprostředně po porodu.
Zákon by měl na muže čerpající otcovskou působit hned z několika hledisek. Primárně by se dalo mluvit o hledisku adaptačním, kde kontakt dítěte s oběma rodiči hned v raném věku může podpořit pozitivně rodinné vazby[5]. Toto v minulosti nebylo z finančního hlediska pro část obyvatel možné. Možností pro muže bylo pouze pobírání podpory v rodičovství namísto matky. Avšak i tato alternativa byla přístupná až po skončení šestého týdne od narození dítěte.
Sekundárně můžeme také mluvit o hledisku osvětovém a hlavně motivačním. Pomoc v domácnosti a osobní zažití péče o novorozené, případně čerstvě převzaté dítě, má napomoci pochopení důležitosti ženské role v domácnosti, zažití této pomoci do budoucna a zavedení do běžného chodu domácnosti.
Reklama
Způsoby řešení pro vícedětné domácnosti
Zákon umožňuje čerpání otcovské opětovně v případě dalšího narozeného dítěte. Toto je však zákonem omezeno. Podle ustanovení § 38a odst. 4 zákona platí, že otcovská náleží oprávněnému jen jednou v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. Jak bylo již výše zmíněno, primární záměr zákona je upevnit vazbu mezi pojištěncem a dítětem a z finančního hlediska usnadnit možnost toto pouto naplnit. Cílem tedy není plná finanční podpora rodiče.
Výše otcovské a její vyplácení
Zavedení otcovské znamená pro muže možnost pobírat 70% vyměřovacího základu mzdy po dobu jednoho týdne, přičemž počátek podpůrčí doby je stanoven dnem, který pojištěnec určí[6].
Výplata dávky otcovské bude zajišťována Českou správou sociálního zabezpečení. S tím je spojena nutnost zajistit potřebné fungování při poskytování těchto dávek. Z návrhů zákonodárců vyplývá, že institut otcovské navýší potřebu pracovních míst o 60 pozic a potřebný výdej ze státního rozpočtu na zavedení dávek je předpokládaný na první rok ve výši 40,5 mil. Kč a na každý další rok okolo 30 mil. Kč.[7] Dávka otcovské se podle předpokládaných propočtů projeví ve státním rozpočtu očekávaně ve výši 630 až 800 mil. Kč[8].
Mezinárodní srovnání institutu otcovské
Jako součást závěrečné zprávy návrhu zákona byla zveřejněna i statistika států Evropské unie[9], podle které má 20 států Evropské unie institut otcovské již zaveden. Otcovská je v každém z členských států stanovena jiným způsobem, liší se zejména v délce podpůrčí doby, jejíž maximální délka je 10 dnů a ve výši vyplácených dávek, přičemž v některých členských státech je stanovena fixní sazbou a jinde dosahuje až 100% vyměřeného základu pojištěnce.
V srpnu roku 2015 představila Evropská komise novou iniciativu, v níž stanoví možnost zajištění otcovské dovolené na Evropské úrovni. Otcovská bude proto jedním z bodů k budoucímu projednání společné politiky Evropské unie.
Závěr
Institut otcovské se v České republice vyskytuje poprvé a bude trvat nějakou dobu, než se proces poskytování plně automatizuje. Dle mého názoru je vytvoření nového institutu otcovské přínosem pro moderní společnost. Možnosti v oblasti podpory matky dítěte se rozšiřují a zájem ze strany otců roste. Zavedení otcovské je dalším krokem k prolomení stereotypů v oblasti sociálních dávek.
Alžběta Gricová,
studentka 4. ročníku PF ZČU,
právní asistent
KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 00 Praha 4
Tel.: +420 221 412 611
Fax: +420 222 254 030
e-mail: ksd.law@ksd.cz
____________________________
[1] Institut otcovské by měl pozitivně působit na rozpočet domácností.
[2] Důvodová zpráva zákona: Zhodnocení sociálních dopadů.
[3] § 38a odst. 1a zákona
[4] § 38a odst. 1b zákona .
[5] Důvodová zpráva zákona: Zhodnocení sociálních dopadů.
[6] § 38b odst. 2 zákona.
[7] Závěrečná zpráva zákona: Dopady na státní rozpočet.
[8] Zákonodárci předpokládaná cena je vypočítána na základě průměrných ročních matričních údajů.
[9] Závěrečná zpráva zákona: Mezinárodní srovnání.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
