I přes vyšší regulovanost činností vykonávaných poskytovateli služeb na kapitálových trzích, se tento proces nevyhnul ani těmto subjektům. Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) proto v návaznosti na proběhlou veřejnou diskusi v této souvislosti vydala nový metodický pokyn nazvaný „Zásady delegování činností (DEL)“ (dále jen „Metodika“), který blíže upravuje podmínky a způsoby, za jakých můžou poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu delegovat některé své činnosti na třetí osoby. Metodika neobsahuje vyčerpávající seznam jednání, která mohou být předmětem outsourcingu, ale pouze o stanovení určitého základního rámce pro realizaci outsourcingu na kapitálovém trhu a vyjádření přístupu Komise k těmto činnostem při výkonu své kontrolní činnosti.

Metodika se vztahuje na poskytovatele služeb na kapitálových trzích, kteří jsou uvedeni v § 5 odst. 2 zák. č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry, v platném znění, a to při poskytování služeb na kapitálovém trhu na základě příslušného povolené uděleného Komisí. Ačkoliv outsourcing podpůrných a obslužných činností (např. vedení účetnictví, právní služby) není přímo omezen, platí přesto určité zásady delegování činností, např. povinnost zajistit přiměřené řízení rizika, i pro outsourcing těchto činností.

Základním pravidlem je, že outsourcing nelze realizovat pokud by výsledný stav byl v rozporu s povinností poskytovatelů služeb postupovat při své podnikatelské činnosti na kapitálovém trhu obezřetně a poskytovat služby s odbornou péčí.

Mezi základní principy outsourcingu stanovené Komisí dále patří zejména povinnost zabránit zvýšení operačního rizika, zachování úrovně řízení a kontroly, nepřípustnost nadměrné koncentrace rizika, nepřípustnost delegace řídících pravomocí, nemožnost delegace odpovědnosti za poskytování služeb a omezení sub-delegace.

Poskytovatel služeb je při realizaci outsourcingu zejména povinen řádně prověřit třetí osobu, na kterou mají být určité činnosti delegovány, a to zejména z hlediska její důvěryhodnosti, finanční stability a odborné a technické způsobilosti. Zároveň musí být u poskytovatele služeb zamýšlejícího delegovat určité služby zaveden efektivní systém vnitřní kontroly umožňující průběžný dohled a hodnocení jednotlivých případů delegace, včetně ponechání takových kompetencí, které mu zajistí možnost přímé kontroly nad prováděním delegovaných činností. Dalším významným předpokladem je provedení analýzy rizik spojených s outsourcingem včetně možných dopadů na kontrolní mechanismy poskytovatele služeb (compliance, interní audit, aj.), která bude předcházet samotné realizaci outsourcingu, přičemž částečnou výjimku představuje outsourcing činností v rámci skupiny podléhající státnímu dozoru na konsolidovaném základě.

Poskytovatel se musí před delegací určité činnosti na třetí osobu přesvědčit, že tato osoba má implementovány takové řídící a kontrolní mechanismy a procedury, které zajišťují srovnatelný stupeň ochrany jako vlastní mechanismy a procedury daného poskytovatele. Poskytovatel služeb musí taktéž zpracovat krizový plán obsahují postup pro případ, že třetí osoba nebude schopna řádně plnit své závazky či vznikne jiný problém.

Nicméně, i při splnění výše uvedených principů, je nutné mít na paměti, že Metodika není právním předpisem a Komise, jak sama v Metodice uvedla, bude vždy posuzovat každý jednotlivý případ individuálně. Z praktického hlediska, a to zejména za účelem předcházení případným nejasnostem a sporům v rámci eventuálního správního řízení před Komisí, se v této souvislosti jeví vhodným v případě potenciálních pochybností využití možnosti institutu tzv. „kvalifikovaných dotazů“ na Komisi.

Závěrem lze poznamenat, že poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu by v souvislosti se zamýšleným outsourcingem určitých činností měly věnovat pozornost zejména úpravě smluvního vztahu s poskytovatelem delegovaných služeb tak, aby zajistili soulad s výše uvedenou Metodikou Komise.