Parlament má třetí šanci zvolit prezidenta
Zatím dvakrát se zákonodárci České
republiky pokoušeli zvolit nástupce prezidenta Václava Havla a v
obou případech neúspěšně. V pátek 28. února je čeká třetí pokus.
Pokud by byl opět neúspěšný, je pravděpodobné, že by další volba
byla již v rukou občanů.
republiky pokoušeli zvolit nástupce prezidenta Václava Havla a v
obou případech neúspěšně. V pátek 28. února je čeká třetí pokus.
Pokud by byl opět neúspěšný, je pravděpodobné, že by další volba
byla již v rukou občanů.
Přehled dosavadního vývoje kolem volby prezidenta:
2002:
28. listopadu - Václav Klaus se stal prvním oficiálním
kandidátem na funkci prezidenta. Navrhli ho poslanci ODS.
29. listopadu - V prezidentském referendu ČSSD zvítězil
expremiér Miloš Zeman, když dostal téměř polovinu z celkového
počtu 25.944 hlasů. Druhý se umístil náměstek vicepremiéra pro
legislativu Jaroslav Bureš, třetí ombudsman Otakar Motejl a
čtvrtý vysokoškolský profesor Martin Potůček. V referendu měli
možnost hlasovat členové i nečlenové ČSSD.
7. prosince - Ústřední výkonný výbor ČSSD rozhodl, že
Jaroslav Bureš bude kandidátem pro první volbu prezidenta. Vítěz
referenda Zeman se prvního kola odmítl zúčastnit.
17. prosince - Poslanci KSČM nominovali bývalého vojenského
prokurátora Miroslava Kříženeckého.
18. prosince - Dalším kandidátem se stal předseda Senátu Petr
Pithart (KDU-ČSL). Navrhli ho poslanci KDU-ČSL a US-DEU.
2003:
15. ledna - Ani tři kola nestačila ke zvolení prezidenta. V
prvním kole vypadli Bureš a Kříženecký, ve třetím pak získal
Klaus 113 hlasů, pro Pitharta hlasovalo o 29 zákonodárců méně.
Při stoprocentní účasti potřeboval vítěz nejméně 141 hlasů. Z
neúspěšných kandidátů pouze Klaus získal důvěru své strany i pro
další prezidentskou volbu.
18. ledna - ČSSD nominovala do druhé volby Miloše Zemana.
21. ledna - Poslanci Unie svobody-DEU a KDU-ČSL nominovali
senátorku Jaroslavu Moserovou. Moserová je členkou ODA, ale od
ledna 2003 své členství ve straně pozastavila.
24. ledna - Druhá neúspěšná volba prezidenta. Z prvního kola
postoupili Klaus (zvítězil ve sněmovně) a Moserová (nejúspěšnější
v Senátu). Překvapivě vypadl Zeman, když nezískal ani podporu
všech zákonodárců ČSSD. Ve třetím kole chybělo Klausovi ke
zvolení 14 hlasů (získal 127). Moserovou podpořilo 65
zákonodárců. Klaus opět prohlásil, že půjde i do další volby.
2. února - Poslední den Václava Havla v prezidentské funkci.
Část jeho pravomocí přešla na premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD) a
předsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD).
4. února - Místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD) získal
na jednání poslaneckého klubu ČSSD největší podporu. Klub jednal
ještě o rektorovi Karlovy univerzity Ivanu Wilhelmovi a jejím
prorektorovi Pavlu Klenerovi. O nominaci Otakara Motejla, který
se umístil v referendu na třetí příčce, již ČSSD nejednala. Ještě
před jednáním klubu odmítla kandidovat předsedkyně Akademie věd
ČR Helena Illnerová, o níž také vládní koalice uvažovala.
Kandidatury se následně vzdali i Wilhelm s Klenerem.
- Unie svobody-DEU vyhlásila, že Rychetský je pro ni
nepřijatelný a mělo by se přejít k přímé volbě prezidenta.
5. února - Rychetský oznámil, že se o funkci nebude ucházet s
ohledem na nesouhlasný postoj unionistů a lidovců.
- Iniciativa hudebníků Karel Gott - prezident zveřejnila svůj
návrh kandidatury Gotta na prezidentský úřad. Gott k tomu uvedl,
že by svoji kandidaturu zvažoval až v případě přímé volby.
Později Lidovým novinám řekl, že nechce kandidovat ani v přímé
volbě a celou akci vnímá především demonstrativně.
7. února - Předseda ČSSD Vladimír Špidla nabídl prezidentskou
kandidaturu někdejšímu ministru školství Janu Sokolovi.
13. února - První místopředseda KSČM Vlastimil Balín oznámil,
že komunisté nebudou nominovat vlastního kandidáta do třetí volby
prezidenta. Popřel tak informace, že KSČM má připravený seznam
možných kandidátů, mezi nimiž jsou i jména bývalého kosmonauta
Vladimíra Remka či někdejšího poslance ČSSD Zdeňka Jičínského.
Komunisté zatím neřekli, koho z kandidátů podpoří, podle
dosavadních signálů má jejich sympatie spíše Václav Klaus.
18. února - Senátor ČSSD Richard Falbr v tisku oznámil, že
pokud Sokol nezíská dostatečnou podporu koalice, přijme
iniciativu některých senátorů a zasáhne do volby prezidenta.
19. února - Poslanecký klub ČSSD podpořil Jana Sokola. Již
předtím Falbr oznámil, že se o kandidaturu nebude ucházet.
Podporu Sokolovi posléze vyjádřili i lidovci a unionisté.
- Zeman vyhlásil, že za současného vedení ČSSD se případné
přímé volby prezidenta republiky nezúčastní. Dříve přitom tvrdil,
že se všelidového hlasování určitě nezúčastní, a to bez
jakýchkoli podmínek.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz