Valná hromada je nejvyšším orgánem (nejen) akciové společnosti. Jejím prostřednictvím, resp. prostřednictvím  účasti na valné hromadě vykonává akcionář své základní právo – právo na řízení společnosti.

Akcionář je proto vždy oprávněn účastnit se zasedání valné hromady společnosti a to i tehdy, nemůže-li z nějakého zákonného důvodu na ní o projednávaném bodu hlasovat.

Jak vyplývá z ustanovení § 184 odst. 1 obchodního zákoníku, akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci.

Z uvedeného vyplývá, že tazatel může namísto sebe k účasti na valné hromadě zmocnit jinou osobu. Této osobě však musí udělit písemnou plnou moc, která ji bude opravňovat k zastupování na valné hromadě konkrétní společnosti.

Plná moc, která bude akcionářem třetí osobě udělena, musí být dle judikatury Nejvyššího soudu ČR tzv. speciální plná moc. To mimo jiné znamená, že z  plné moci musí být patrno, k účasti na jaké valné hromadě je udělena. Pro zastupování na valné hromadě tudíž nelze využít obecné (generální) plné moci.

Zároveň je vhodné upozornit na to, že stanovy akciové společnosti mohou předepisovat, jaké náležitosti má taková plná moc obsahovat. Typickým požadavkem je nutnost úředního ověření podpisu zmocnitele na plné moci.

Pokud se týká omezení ohledně plné moci, pak ze zákona vyplývá, že zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady. Pomocí tohoto opatření se má vyloučit případný konflikt zájmů mezi zástupcem a zastoupeným. Zástupcem jiného totiž nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.