Podání žádosti o informace podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v podmínkách resortu Ministerstva spravedlnosti.

  I) Informací se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají:

zákonem stanovené působnosti subjektu, povinného poskytovat informace (dále jen "povinný subjekt") a jejího výkonu,

činnosti povinného subjektu, vyplývající z jeho působnosti nebo s ní bezprostředně související a jejích výsledků, jakož i hlavních záměrů povinného subjektu a jím přijatých opatření,

charakteristiky povinného subjektu, zejména jeho postavení, organizace a dělby (rozvrhu) práce, úkolů, způsobu jejich plnění a hospodaření.
II) Za informaci podle odstavce I) se nepovažují stanoviska a právní názory, zejméná výklad zákonů a jiných právních předpisů, jakož i hodnotící zprávy a ucelené databáze v jakékoli, zejména elektronické podobě.

V pochybnostech, zda jde o informaci podle odstavce I), vychází povinný subjekt také z toho, že právo na informace je ústavně zaručeným, politickým právem, jehož prostřednictvím se občané podílejí na výkonu státní moci a kontrole činnosti státních orgánů, a že přístup k informacím může být omezen pouze zákonem, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. 

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
  Oprávněna je každá fyzická či právnická osoba, která má zájem informaci získat.

Vyřizuje
  Vězeňská služba ČR
nebo
Soudy a státní zastupitelství
nebo
Ministerstvo spravedlnosti
nebo
Rejstřík trestů Praha
nebo
Justiční škola v Kroměříži
nebo
Justiční akademie

Můžete se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti, jednotlivé soudy všech stupňů i státní zastupitelství všech stupňů, Rejstřík trestů, Vězeňskou službu, Justiční akademii, Justiční školu. 

  Na Ministerstvu spravedlnosti je pověřeno poskytováním informací, evidováním došlých žádostí a rozhodováním o nich ve sporných případech Oddělení tiskové a styku s veřejností, na jednotlivých soudech obecně předsedové soudů či jimi pověření pracovníci, na státních zastupitelstvích vedoucí státní zástupci nebo jimi pověření pracovníci. 

Postup řešení
  Podání žádosti o informaci povinnému subjektu, v jehož působnosti je daná informace. Žádost o informaci není třeba žádným způsobem zdůvodňovat. 

  Podejte písemnou či ústní žádost o informaci. Ústní žádost můžete podat při osobní návštěvě nebo telefonicky. Písemnou žádost můžete podat také elektronicky. 

Potřebné doklady
  K žádosti o informace se nepřikládají žádné doklady a podklady. Z podání musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určeno a kdo jej činí. I v žádostech podaných elektronicky doporučujeme uvést plnou adresu žadatele za účelem doručení písemností (ať již jde o poskytnutí informací které není možné uspokojit elektronicky nebo o doručení rozhodnutí ve správním řízení). Žádost musí být srozumitelná, nesmí být formulována příliš obecně. 

Formuláře ke stažení
  Předepsané formuláře nejsou stanoveny. 

Správní a jiné poplatky
  Žádné správní poplatky se nehradí. 

Lhůty pro vyřízení
  Žádost o informaci podaná písemně musí být vyřízena do 15-ti dnů ode dne, kdy došla povinnému subjektu, a to poskytnutím informace, nebo rozhodnutím.Ve stejné lhůtě musí být případně i rozhodnuto o odložení žádosti, pokud se netýká působnosti povinného subjektu. Lhůta pro poskytnutí informace může být prodloužena ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. V takovém případě musí být žadatel informován včas, před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace. 

Právní předpis, podle kterého se postupuje
  106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 

Související předpisy
  Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 1999, č.j. M-1827/99, kterou se provádějí některá ustanovení zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 

Opravné prostředky
  Pokud byla žádost odmítnuta, nebo pokud povinný subjekt v zákonné lhůtě informaci neposkytl ale ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí či žádost neodložil, podává se opravný prostředek prostřednictvím toho subjektu, kterému byla žádost o informaci doručena. V případě složek resortu se podává odvolání k Ministerstvu spravedlnosti. Pokud povinným subjektem bylo samo Ministerstvo spravedlnosti, podává se prostřednictvím Oddělení tiskového a styku s veřejností rozklad k ministru spravedlnosti. Lhůta pro podání opravného prostředku je 15-ti denní, a to buď od data, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno, nebo od data, kdy žádost měla být vyřízena, pokud informace nebyla poskytnuta ale ani nebylo o jejím odmítnutí rozhodnuto.

 
Sankce v případě nedodržení předepsaných povinností
  Sankce nejsou stanoveny. 

Pozn.:

Co vlastně je informace? Zákon informaci přesně nedefinuje.

Informací se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o  skutečnostech, které se týkají zákonem stanovené  působnosti subjektu, povinného poskytovat informace a jejího výkonu, činnosti povinného subjektu, vyplývající z jeho působnosti nebo s  ní bezprostředně související, a jejích výsledků, jakož i  hlavních záměrů povinného subjektu a jím přijatých opatření, charakteristiky povinného subjektu, zejména jeho postavení, organizace a dělby (rozvrhu) práce, úkolů, způsobu jejich plnění a hospodaření.  Za informaci se naopak nepovažují stanoviska a právní názory, zejména výklad zákonů a jiných právních předpisů, jakož i hodnotící zprávy a ucelené databáze v jakékoli, zejména elektronické podobě.

Mohu se nějak bránit, pokud nejsem spokojen s vyřízením mé žádosti?

Ano, samozřejmě. Pokud Vám Oddělení tiskové a pro styk s veřejností Ministerstva spravedlnosti informaci neposkytlo, můžete podat proti jeho rozhodnutí rozklad k ministru spravedlnosti, a to prostřednictvím tohoto útvaru. Lhůta pro podání tohoto opravného prostředku je 15 dnů. Stejně se můžete bránit i v případě, pokud by ve lhůtě pro vyřízení Vaší žádosti Vám informace nebyla poskytnuta, ale ani nebylo rozhodnuto o odmítnutí Vaší žádosti. Zde platí právní domněnka, že bylo vydáno rozhodnutí, kterým povinný subjekt informace odepřel.

Co mám dělat, když mám pochybnost, zda to, na co se chci zpetat, je v působnosti Ministerstva spravedlnosti?

Pokud požadované informace se nebudou týkat působnosti Ministerstva spravedlnosti, museli bychom Vaši žádost odložit. Proto Vám doporučujeme se s pracovníky OTSV spojit, ať již telefonicky nebo elektronickou poštou, a my se Vám pokusíme poradit.

Potřebuji k podání žádosti nějaký formulář? Jak má moje žádost vypadat a co musí obsahovat?

Ne, žádný formulář nepotřebujete. O informaci můžete žádat ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím telkomunikačních zařízení. Pokud ale žádáte o informaci pouze ústně, nemůžete se pak odvolat, jste-li nespokojeni s tím, jak byla žádost vyřízena. Z Vašeho podání musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určeno a kdo jej činí. Zákon sice přímo nestanoví Vaši povinnost uvést svou plnou adresu, ale z ustanovení § 15 odst. 3 (doručování rozhodnutí do vlastních rukou žadatele) vyplývá, že Vaše adresa pro doručení pro doručení poštovní zásilky je náležitostí důležitou a je ve Vašem vlastním zájmu ji uvádět.

Musím zdůvodnit, proč o informaci žádám?

Ne, nemusíte. Jakékoli zdůvodňování Vaší žádosti o informace je zcela nadbytečné. Soustřeďte se raději na přesnou formulaci otázky a definici toho, jakou informaci žádáte.
Zákon umožňuje povinným subjektům účtovat úhradu nákladů ve výši, která nepřesahuje náklady spojené s vyhledáváním informací, pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. S jako částkou musím v průměru počítat, když žádám o informaci Ministerstvo spravedlnosti?

Ministerstvo spravedlnosti náklady na poskytování informací jako službu veřejnosti hradí ze svých běžných prostředků a žadatelům je neúčtuje.

Co když moje žádost bude nesrozumitelná?

I to se samozřejmě může stát. Pokud Vaše žádost bude nesrozumitelná, nebude zřejmé, jaká informace je požadována, nebo bude formulována příliš obecně, budete vyzváni k upřesnění této žádosti. Teprve pokud byste tak neučinili do 30 dnů od data, kdy Vám bude doručena výzva k upřesnění, povinný subjekt Vaši žádost odmítne.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení mé žádosti o informace?

Pokud Vaše žádost směřuje k poskytnutí informace již zveřejněné, může povinný subjekt ve lhůtě do sedmi dnů místo poskytnutí informace, sdělit údaje umožňjící vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud ale sdělíte, že na přímém poskytnutí informace trváte, musí Vám být vyhověno. Základní lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů. Ze závažných důvodů může být lhůta pro poskytnutí informace prodloužena, nejvýše však o deset dnů. Žadatel musí být včas před uplynutím lhůty o jejím prodloužení informován. 

    
Návod je zpracován podle právního stavu ke dni   13. 3. 2003 

Případná upřesnění a poznámky k řešení dané životní situace
  Poskytování informací o trestním řízení - § 8a trestního řádu:

     (1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast
v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).

    (2) Z důvodů  uvedených v odstavci 1  orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací.

Nahlížení do spisů - § 65 trestního řádu 

    (1) Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo  nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55  odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a   jejich částí. Totéž právo mají zákonní zástupci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům  nebo je-li jejich způsobilost k právním úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.

   (2) V přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy.

 (3) Tomu, kdo měl právo být úkonu přítomen, nemůže být odepřeno nahlédnutí do  protokolu o takovém úkonu. Obviněnému a jeho obhájci nemůže být odepřeno  nahlédnutí do usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1).

 (4) Práva státních orgánů nahlížet do spisů podle jiných zákonných předpisů nejsou   ustanovením předchozích odstavců dotčena.

 (5) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.

Nahlížení do spisu podle Občanského soudního řádu - § 44

 (1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.

 (2) Každému, kdo na tom má  právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.

 (3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla  zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.

Zdroj: MSp ČR 

• Tweet