Do konce června platilo, že insolvenční návrh může podat dlužník i věřitel, a to v písemné podobě. Písemnost může mít podobu listinnou či elektronickou. V listinné podobě musí být návrh opatřen úředně ověřeným podpisem dlužníka, v elektronické podobě může být podán prostřednictvím své datové schránky dlužníka nebo musí být podepsán kvalifikovaným nebo uznávaným elektronickým podpisem podle zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

V tomto článku bych se chtěl ale věnovat nejdříve změnami v oblasti možností, jak podat insolvenční návrh.

V první řadě platí podle nově vloženého § 80a IZ, že pokud osoba, která dává jakékoli podání vůči insolvenčnímu soudu, je držitelem datové schránky zřízené bez žádosti, tj. ze zákona, musí své podání podat vůči insolvenčnímu soudu v elektronické podobě buď prostřednictvím své datové schránky nebo podepsané v elektronické podobě (jak bylo uvedeno výše). V odůvodněných případech je možné své podání učinit i v listinné podobě, ale tyto odůvodněné případy musí tedy podatel náležitě insolvenčnímu soudu doložit. Mělo by se tak činit pouze výjimečně. Pokud tedy podatel své podání neučiní na stanoveném formuláři, ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem (což je tento případ), soud podatele vyzve na opravu jeho podání podle § 43 občanského soudního řádu, pokud zákon nestanoví jinak (což je třeba otázka insolvenčního návrhu, které budu rozebírat dále). Povinnost podat podání v elektronické podobě se týká i zástupce podatele, pokud tomuto podateli byla zřízena datová schránka bez žádosti. Týká se to i osoby, která za dlužníka sepíše a podá insolvenční návrh a nebo návrh na povolení oddlužení podle § 390a IZ.

Navrhovatel, který podává insolvenční návrh (ať už dlužník nebo věřitel), musí tedy svůj insolvenční návrh podat písemně, a to prvotně v elektronické podobě, pokud splňuje výše uvedené podmínky. Pokud se nejedná o navrhovatele, jež má povinnost učinit podání v elektronické podobě, i nadále může svůj insolvenční návrh podat v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem.

Elektronicky tedy bude muset svůj insolvenční návrh podat:

• Navrhovatelem je právnická osoba, které byla datová schránka zřízena bez žádosti
• Navrhovatelem je fyzická osoba, které byla datová schránka zřízena bez žádosti
• Tj. advokát, insolvenční správce, soudní exekutor a další
• Návrh je podán prostřednictvím zástupce, jemuž byla zřízena datová schránka bez žádosti
• Tj. advokát, insolvenční správce, soudní exekutor a další
• Návrh, který je za dlužníka sepsán a podán prostřednictvím osob uvedených v § 390a IZ

V případě, že je návrh podáván prostřednictvím zástupce (v jakémkoli postavení), musí být podpis dlužníka úředně ověřen na plné moci. Obdobně v elektronickém světě dokumentů pak tato podmínka bude splněna, pokud dlužník podepíše plnou moc elektronicky svým uznávaným elektronickým podpisem nebo původně listinná plná moc opatřená doložkou o úředním ověření podpisu dlužníka bude výstupem autorizované konverze dokumentu v datové zprávě.

Novela klade velké požadavky na navrhovatele obecně tím, že pokud není insolvenční návrh podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem nebo není podán prostřednictvím osoby podle § 390a IZ, takový insolvenční návrh nebude vůbec zapsán do rejstříku INS, nebudou zde tedy žádné účinky zahájeného insolvenčního řízení. Tento návrh bude zapsán do rejstříku nejasných podání Nc, neboť k takovému návrhu se vůbec nebude přihlížet, o čemž insolvenční soud navrhovatele vyrozumí a poučí ho, jak má správně svůj insolvenční návrh podat (tj. zejména jakým způsobem).

Pokud je stanovena povinnost elektronického podání, není vyloučeno, aby vedle podání učiněným prostřednictvím vlastní datové schránky nebo elektronicky podepsaného dokumentu (zaslaného např. cizí datovou schránkou nebo elektronickou poštou), tak tato povinnost bude splněna i tehdy, pokud původní návrh je sepsán v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem navrhovatele a následně celý tento dokument bude převeden prostřednictvím autorizované konverze do dokumentu v datové zprávě (a ten bude možno zaslat elektronicky obdobně jakkoli).

Již výše jsem psal, že se povinnost podání v elektronické podobě týká i případů, kdy bude za dlužníka sepsán a podán insolvenční návrh a nebo návrh na povolení oddlužení osobou podle § 390a IZ.

Podle § 390a musí být insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení nebo návrh na povolení oddlužení dlužníka po podaném insolvenčním návrhu věřitele sepsán a podán za dlužníka

• advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem, nebo
• akreditovanou osobou, jež je právnickou osobou, které byla udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení.

Výjimkou je situace, kdy dlužníkem je fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce nebo je dlužníkem právnická osoba, za níž jedná takováto fyzická osoba podle § 21 občanského soudního řádu (statutár, pověřený zaměstnanec, vedoucí odštěpného závodu, prokurista). Tyto osoby nemusí využít služeb osob podle § 390a IZ, ale mohou i nadále svůj insolvenční návrh a nebo návrh na povolení oddlužení podávat sami za sebe. Zůstává zde ale povinnost podat takovýto návrh v elektronické podobě, pokud tomuto dlužníku byla zřízena datová schránka bez žádosti.

Vedle toho trochu odbočím, ale má to s tímto souvislost. Pokud bude podán řádným způsobem insolvenční návrh věřitelem a poté návrh na povolení oddlužení dlužníka nebude podán podle § 390a IZ, tak návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, insolvenční návrh věřitele zůstane k dalšímu posuzování.

Oproti tomu právě pokud bude dlužník podávat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení sám a návrh nebude splňovat podmínky způsobu podání podle § 390a IZ, k takovému insolvenčnímu návrhu se nepřihlíží.

Bc. Milan Horák,
vyšší soudní úředník
insolvenční úsek
Krajský soud v Ústí nad Labem