Před tím, než je možno začít vyplácet podíly na zisku, musí být splněny určité zákonné podmínky (tzv. podmínky dovolenosti rozdělování zisku). Tyto podmínky lze nalézt zejména v ustanovení § 123 odst. 2 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. ), které dále odkazuje na příslušná zákonná ustanovení, a to včetně těch, kterými se řídí výplata podílů na zisku u akciových společností.

Kromě toho, že společnost s ručením omezeným vůbec dosáhne zisku, náleží mezi podmínky dovolenosti rozdělování zisku zejména ty níže uvedené.

K výplatě podílů na zisku je předně možno přikročit až potom, co společnost provede příslušné odvody do svého rezervního fondu. Není-li přitom rezervní fond vytvořen již při samotném vzniku společnosti, je společnost povinna jej vytvořit z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvořila, a to nejméně ve výši 10 % z čistého zisku, ne však více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond je pak společnost povinna ročně doplňovat o částku určenou ve společenské smlouvě společnosti (případně v jejích stanovách), nejméně však o 5 % z čistého zisku. Příděly do rezervního fondu je přitom společnost povinna činit tak dlouho, dokud rezervní fond nedosáhne hodnoty určené ve společenské smlouvě společnosti (případně v jejích stanovách), nejméně však do výše 10 % základního kapitálu.

Navíc, k výplatě zisku nelze použít ani prostředky ostatních kapitálových fondů společnosti, ale ani prostředky, které podle obchodního zákoníku, společenské smlouvy či stanov společnosti mají být k doplnění takových fondů použity.

K výplatě zisku nelze použít ani základní kapitál, resp. prostředky jej představující ve výši dle zápisu v obchodním rejstříku. 

Společnost nesmí vyplatit svým společníkům podíl na zisku ani tehdy, je-li její vlastní kapitál, zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, nižší (nebo by byl v důsledku rozdělení zisku nižší) než základní kapitál společnosti, zvýšený o (i) hodnotu splacených vkladů nebo jejich částí za předpokladu, že zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku, a o (ii) tu část rezervního fondu, kterou podle zákona a zakladatelských dokumentů společnost nesmí rozdělit mezi společníky. 

Zároveň je důležité, že společnost, i když je přesvědčena o tom, že je v zisku a že valná hromada svolí s výplatou podílů na zisku, nesmí společníkům vyplácet žádné zálohy na podíly na zisku.

Obchodní zákoník stanoví i omezení toho, jakou maximální výši může částka určená k vyplacení jako podíl na zisku dosahovat. Zde si dovoluji podotknout, že o tom, jaká část zisku bude  vyplacena mezi společníky, nerozhodují jednatelé společnosti, nýbrž její valná hromada. Korespondujícím návrhem jednatelů, kteří ji svolají, přitom není valná hromada vázána. Předmětná částka určená k rozdělení jako podíl na zisku společnosti nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce (i) snížený o povinný příděl do rezervního fondu a o neuhrazené ztráty minulých let a (ii) zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení.