Odpověď na tuto otázku poskytuje ustanovení § 719 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku.

Dle tohoto ustanovení lze pronajatý  byt nebo  jeho  část (tedy i jeden z několika pokojů byt tvořících)  dát do podnájmu jen  s  písemným  souhlasem  pronajímatele. Souhlas pronajímatele jako vlastníka předmětného bytu je tedy vždy nutný a v této souvislosti není důležité, zda je dán do podnájmu byt celý nebo jen jeho část.

V případě, že pronajímatel odmítl souhlas udělit nebo ho nájemce o svém úmyslu dát byt (část bytu) do podnájmu vůbec neinformoval, je smlouva o podnájmu bytu neplatná.

Občanský zákoník dává navíc pronajímateli možnost se proti takovému protiprávnímu chování svého nájemce účinně bránit. Porušení povinnosti nájemce vyžádat si souhlas pronajímatele s podnájmem se považuje za hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu bytu a pronajímatel může nájemci vypovědět nájem bytu. V případě výpovědi z tohoto důvodu však musí pronajímatel zpravidla poskytnout nájemci tzv. přístřeší. Přístřeším se rozumí kupř. místo v ubytovně zajištěné pro nájemce.