Odpověď na tyto a další otázky uvádíme v následujícím textu. Podrobnější informace můžete nalézt v Rámcovém programu na podporu technologických center a center strategických služeb (dále jen Rámcový program). V současné době platný Rámcový program schválila Vláda České republiky svým usnesením číslo 1238/2003.

JAKÉ SLUŽBOVÉ PROJEKTY MOHOU BÝT PODPOŘENY?

Pokud je pro projekt charakteristické výrazné mezinárodní zaměření (tzv. exportní orientace projektu je u službových projektů velmi důležitá), náročnost na kvalifikovanou pracovní sílu a návaznost na informační technologie, je reálné, že by mohl být podpořen. V praxi tomuto obecnému vymezení vyhovují zejména centra zákaznické podpory a centra sdílených služeb včetně regionálních ústředí nadnárodních společností.

Definice tzv. strategických služeb je dále doplněna o příkladový výčet typů služeb, které podpořeny být nemohou. Například konzultační a poradenské služby, telekomunikační služby, bankovní služby, distribuční a logistické služby jsou výslovně označeny za typy služeb, které se za tzv. strategické služby nepovažují a podpořeny být nemohou. Ale neplatí to úplně doslova.

Pokud například nadnárodní společnost do České republiky soustředí aktivity, které dosud v každé zemi, kde jsou umístěné její pobočky, každá z těchto poboček zajišťovala sama (například IT, lidské zdroje, účetní a finanční služby, controlling a podobně) „ s tím, že tyto aktivity budou nadále poskytovány (na smluvním základě) z České republiky centrálně, například prostřednictvím nově založeného právního subjektu „ pak by takový projekt byl s velkou pravděpodobností podpořen.

Obdobně to platí také u bankovních služeb. Pokud nadnárodní bankovní společnost v současné době zvažuje, že určité typy služeb (například mezinárodní transakční operace) soustředí do jedné země, odkud je bude nadále poskytovat centrálně všem svým (například evropským) pobočkám, pak při rozhodování o umístění tohoto „mobilního“ záměru by neměla být Česká republika podceněna. Vyplatí se však přemýšlet.

Záměr, který na první pohled vypadá, že podpořen být v žádném případě nemůže, neboť spadá do „zakázaných“ bankovních služeb, může být při detailním posouzení shledán jako vyhovující a zformován tak, aby byla zřejmá jeho podstata. To znamená, že se nejedná o typické bankovní služby poskytované bankovní institucí, ale o tzv. sdílené služby nebo centrální podpůrné zákaznické služby, které mohou být podpořeny.

* Předložení žádosti o podporu

Předložení žádosti o podporu projektu je třeba promyslet s dostatečným předstihem. Zahájení projektu před předložením žádosti o podporu projektu by totiž celou žádost mohlo diskvalifikovat. Tato podmínka bývá v praxi často problémem.

Zejména s uzavíráním pracovních smluv s novými zaměstnanci a pořizováním dlouhodobého majetku v rámci projektu by společnost měla počkat, dokud žádost o podporu projektu nebude zpracována a řádně předložena (CzechInvestu). Teprve od tohoto okamžiku (tzn. od předložení žádosti o podporu projektu CzechInvestu) lze s realizací projektu „začít“ „ a to i přesto, že finální rozhodnutí o podpoře projektu ještě není vydáno.

Ve druhém kroku, při rozhodování o tom, zda předložit žádost o podporu projektu či nikoli, by mělo být prověřeno, zda existují reálné předpoklady pro splnění všech podmínek požadovaných Rámcovým programem. Případné jaká existují v této souvislosti rizika, na co je třeba dát si v průběhu realizace projektu pozor.

* Minimální výše investice

Další podmínka se týká minimální výše investice. V rámci podpořeného projektu by společnost měla pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, případně jej technicky zhodnotit nebo zaplatit nájemné dlouhodobého hmotného majetku najatého formou finančního leasingu a jeho kupní cenu při odkupu v minimální výši 30 mil. Kč (v případě regionálního ústředí nadnárodní společnosti je tento limit snížen na polovinu).

Tuto podmínku je třeba splnit v průběhu tří kalendářních let následujících po roce, ve kterém bylo doručeno finální rozhodnutí o podpoře projektu. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o další dva roky. S ohledem na průměrnou šestiměsíční lhůtu pro vyřízení žádosti o podporu projektu a možnost odložit vydání finálního rozhodnutí o dalších šest měsíců může být základní „tříleté“ období ve skutečnosti čtyřleté.

Do investice může být zahrnut dlouhodobý majetek uvedený do užívání v souladu s účetními předpisy. Nejčastěji se jedná o technické zhodnocení budovy a zařízení, tzn. vyspělé technologické zařízení (technologické zařízení zatříděné do kapitol 84, 85 a 90 celního sazebníku), vybavení kanceláří včetně nábytku, telefonů a počítačů a podobně. U vyspělého technologického zařízení musí být společnost jeho prvním uživatelem na území České republiky. Je samozřejmostí, že projekt musí být šetrný k životnímu prostředí.

* Financování

S investicí je samozřejmě spojena podmínka týkající se financování. Rámcový program požaduje, aby společnost financovala z vlastního kapitálu nejméně 15 mil. Kč (v případě regionálního ústředí nadnárodní společnosti je tento limit snížen na polovinu). Navíc je požadováno, aby alespoň 25 % z celkové hodnoty investice bylo financováno prostředky, ve kterých není obsažen žádný prvek veřejné podpory.

V praxi je u projektu tzv. strategických služeb tato podmínka plněna jednorázově, to znamená navýšením některé ze složek vlastního kapitálu o minimální požadovanou částku. Tato podmínka musí být splněna v průběhu základní tříleté lhůty (s možností prodloužení).

* Nově vytvořená pracovní místa

Další podmínka se týká nově vytvořených pracovních míst. Je požadováno, aby v rámci projektu byla vytvořeny pracovní místa nejméně pro 50 zaměstnanců. Novými zaměstnanci mohou být nejen občané České republiky, ale nově také občané Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci. I tuto podmínku je třeba splnit v průběhu základní tříleté lhůty (s možností prodloužení).

Minimální výše investice a minimální počet nově vytvořených pracovních míst musí být zachován nejméně po dobu pěti kalendářních let od konce kalendářního roku, ve kterém byly uvedené podmínky poprvé splněny.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Společnost může získat dotaci na podnikatelskou činnost, která je určena k úhradě převážně mzdových nákladů nových zaměstnanců (včetně povinných odvodů zaměstnavatele), k nákupu služeb od českých dodavatelů, k nákupu materiálu, zboží, energie a ostatních neskladovatelných dodávek, a dotaci na školení a rekvalifikaci zaměstnanců, která je určena k úhradě nákladů na školení nových zaměstnanců.

Výše dotace na podnikatelskou činnost se odvíjí od výše tzv. nákladů na podporu a přípustné míry veřejné podpory. Náklady na podporu mohou být tvořeny buď investičními náklady (tzn. základ pro výpočet dotace je stanoven na úrovni pořizovacích cen u dlouhodobého majetku pořízeného v průběhu pěti let) nebo mzdovými náklady nových zaměstnanců (průměrné dvouleté hrubé mzdy nových zaměstnanců zaměstnaných v průběhu tří let).

Přípustná míra veřejné podpory se liší v závislosti na regionu, ve kterém má být projekt realizován, v některých oblastech může dosáhnout až 50 % (například Moravskoslezsko), v některých oblastech pouze 20 % (Praha). Způsob vypočtu dotace (investiční versus mzdové náklady) si společnost může zvolit v žádosti o podporu projektu podle toho, který způsob je pro ni výhodnější. Dotace může být poskytována „do vyčerpání“, nejdéle však deset let.

Ukažme si to na příkladu. Pokud společnost v souvislosti s projektem pořídí například dlouhodobý majetek ve výši 36 mil. Kč a v průběhu tří let zaměstná 50 nových zaměstnanců, jejichž průměrná hrubá mzda (včetně povinných odvodů zaměstnavatele) bude činit v prvním roce 35 tis. Kč a ve druhém roce 40 tis. Kč, pak je zřejmé, že by měla zvolit způsob výpočtu dotace na základě mzdových nákladů, neboť celková výše dotace bude v tomto případě pravděpodobně vyšší; to znamená [(35 000*12*50) + (40 000*12*50)] = 45 mil. Kč nákladů na podporu. Z toho vyplývá dotace ve výši 22,5 mil. Kč za předpokladu přípustné míry veřejné podpory 50 %. V případě, že by společnost zvolila investiční náklady, celková výše dotace by činila pouze 18 mil. Kč.

Výše dotace na školení a rekvalifikaci je omezena 35 % z nákladů na tzv. zvláštní školení a 60 % z nákladů na tzv. obecné školení (v Praze je přípustná míra veřejné podpory o pět procentních bodů nižší). Současně je výše dotace na školení omezena 100 tis. Kč na nově vytvořené pracovní místo (v případě vytvoření více než 100 pracovních míst v průběhu pěti let lze obdržet 150 tis. Kč na nově vytvořené pracovní místo). Dotace může být poskytována „do vyčerpání“, nejdéle však tři roky.

Použití obou dotací se účtuje do provozních výnosů, dotace jsou tedy zdanitelným výnosem.

Ve třetím kroku by společnost měla zvážit, zda jsou pro ni dotace finančně zajímavé s ohledem na předpokládanou výši nákladů na podporu a přípustnou míru veřejné podpory a zda je reálně využije.

CO JE TŘEBA UDĚLAT PRO ZÍSKANÍ PODPORY?

Proces poskytování veřejné podpory lze rozdělit do dvou fází.

1. V první fázi je na základě žádosti o podporu projektu projekt posuzován. Tato fáze končí vydáním rozhodnutí o podpoře projektu. V praxi zpravidla od předložení žádosti do vydání rozhodnutí uplyne až šest měsíců.

2. Teprve po ukončení této fáze, tedy na základě finálního rozhodnutí o podpoře projektu, společnost může přistoupit k dalšímu kroku „ předložit žádost o poskytnutí příslušné dotace. Žádosti o poskytnutí dotace se předkládají každoročně. Na základě žádosti vydá příslušné ministerstvo rozhodnutí o poskytnutí dotace a vyplatí příslušnou částku dotace. V praxi zpravidla od předložení žádosti do vydání rozhodnutí a vyplacení dotace uplynou až dva měsíce. Každoročně je třeba předkládat příslušnému ministerstvu také finanční vypořádání příslušné dotace.

Je dobré přípravu žádosti o podporu projektu nepodceňovat a věnovat ji čas, případně se včas poradit. Tímto je možné předejít případným dotazům a požadavkům na doplnění podkladů v průběhu řízení ze strany připomínkových míst. Současně se tím společnost může vyhnout některým problémům v budoucnu (některé údaje v žádosti jsou totiž pro první rok závazné) a hned na začátku si vyjasnit otázky, které z přípravy žádosti vyplynou a mohou být v budoucnu rizikové.

Stejně tak by nemělo být podceňováno samotné „nastartování“ projektu. I zde lze včasnými úpravami/nastavením informačního systému společnosti významně zjednodušit přípravu podkladů pro každoroční žádosti a vypořádání dotací.

ZÁVĚR

V praxi podpora službových projektů opravdu funguje. I v oblasti bankovních služeb může být za určitých předpokladů veřejná podpora poskytnuta.

Je však důležité znát dobře pravidla a dokázat se v nich orientovat, odhadnout příležitosti, včas vystihnout případná rizika a navrhnout opatření, která by je vyloučila, případně minimalizovala. Rámcový program je vyhlášen zatím jen do konce roku 2006, mnoho času tak na rozhodování již nezbývá.

Vyplatí se přemýšlet! Záměr, který na první pohled vypadá, že podpořen být nemůže, neboť spadá do „zakázaných“ bankovních služeb, může být při detailním posouzení shledán jako vyhovující a prezentován tak, aby byla zřejmá jeho podstata. To znamená, že se nejedná o typické bankovní služby poskytované bankovní institucí, ale o tzv. sdílené služby nebo centrální podpůrné zákaznické služby, které podpořeny být mohou.

Zdroj: KPMG ČR