Zadávání veřejných zakázek je však svojí povahou natolik specifické, že zákonodárce v zákoně č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“) speciálně modifikuje režim poskytování informací dle SvInf, a to v § 218 ZZVZ, a je tak na místě si v tomto článku přiblížit, jaký je vztah mezi těmito zákony, resp. jejich ustanoveními, a jaké informace může v jednotlivých fázích zadávacího řízení zadavatel poskytnout, aniž by se vystavoval porušování právních předpisů.

Vztah zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o svobodném přístupu k informacím

Na začátek je klíčové si uvědomit, že ustanovení § 218 ZZVZ je vůči ustanovením SvInf lex specialis, a tudíž tam, kde ZZVZ upravuje povinnost poskytovat informace odlišně od úpravy v SvInf, se přednostně uplatní ustanovení ZZVZ jakožto úprava speciální. Úprava v ZZVZ přitom není komplexní a upravuje pouze odlišnosti od běžné povinnosti poskytování informací dle SvInf. Kde tedy ZZVZ ničeho ve vztahu k ochraně informací neupravuje, tam se i nadále užije SvInf.  

Smysl ustanovení § 218 ZZVZ

Abychom pochopili smysl ust. § 218 ZZVZ je příhodné nahlédnout také do důvodové zprávy k tomu ustanovení, která říká, že „Smyslem ustanovení o ochraně informací je zabránit cílenému nahlížení dodavatelů do konkurenčních nabídek, které je v praxi hojně využíváno v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení, kdy právě tímto způsobem dodavatelé získávali informace o své konkurenci.“

Zadávací řízení je svou povahou tedy natolik specifické, že bylo potřeba poskytování informací zadavatelem upravit tak, aby odpovídalo zásadám ovládajícím zadávání veřejných zakázek a nedocházelo tak ke zveřejňování a poskytování informací, na kterých je potřeba trvat, aby zůstaly alespoň po dobu průběhu zadávacího řízení nepřístupné, v některých případech je pak jejich ochrana a „tajnost“ natolik důležitá, že je zákonodárce zakazuje poskytovat i po skončení zadávacího řízení.

Důvěrná informace

ZZVZ pracuje s pojmem „důvěrná informace”, kdy je tento definován v § 218 odst. 1 tohoto zákona. Dle něj se za důvěrné považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné. Z textu zákona pak vyplývá, že nepostačí samotné poskytnutí údajů či sdělení dodavatelem zadavateli v rámci zadávacího řízení k tomu, aby se dané údaje a sdělení mohly považovat za důvěrné informace. Je totiž nutné, aby tyto údaje či sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl, dodavatel jako důvěrné označil. Až tehdy dojde k naplnění pojmu důvěrná informace. Dle komentářové literatury jde typicky o popis nabízeného plnění či návrh řešení předložený v nabídce, údaje uvedené v životopisech jednotlivých členů realizačního týmu, informace, které jsou obchodním tajemstvím dodavatele atd.[1]

Kdy není zadavatel oprávněn poskytnout informace?

S pojmem důvěrná informace pak ust. § 218 ZZVZ dále pracuje, když ve svém druhém odstavci vymezuje případy, ve kterých zadavatel podle zákona o svobodném přístupu k informacím žadateli informace neposkytne, přičemž zadavatel není oprávněn poskytnout informace, které spadají pod pojem důvěrná informace. Tyto informace jsou chráněny jak v průběhu zadávacího řízení, tak i po jeho skončení a zadavatel je tedy nesmí poskytnout vůbec. Za důvěrné informace dodavatel většinou označí zejména ty informace v nabídce dodavatele, které zadavatel ze zákona nemá povinnost zveřejňovat.

I zde však platí výjimka, díky níž přece jenom existuje určitá výseč informací, které zadavatel žadateli musí poskytnout. Jedná se o informace, které má zadavatel povinnost podle ZZVZ uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele. Z povahy věci se jedná o informace, které je zadavatel povinen podle zákona zpracovat a uvést v příslušných dokumentech, neboť se jedná o informace, které měly vliv na výběr dodavatele, a na základě zásady transparentnosti, která celé zadávací řízení ovládá, je dle zákonodárce zapotřebí trvat na tom, aby tyto informace zůstaly žadatelům přístupné.

Vedle důvěrných informací zadavatel není oprávněn poskytnout až do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. V tomto případě tedy není zapotřebí, aby dodavatel takovou informaci v nabídce označil jako důvěrnou. Po ukončení zadávacího řízení tyto informace zadavatel poskytnout může.

Může zadavatel neposkytnout informace s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) SvInf?

Na první pohled by se mohlo zdát, že poskytnutí informací lze odmítnout i s odkazem na výluku v ust. § 11 odst. 2 písm. a) SvInf, které říká, že „povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.“ Výkladem tohoto ustanovení se však zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku ze dne 14. 8. 2014, sp. zn. 10 As 59/2014, kde došel k opačnému názoru.

NSS ve svém odůvodnění citovaného rozsudku uzavřel, že s ohledem na zásadu transparentnosti dává soutěžitel souhlas s poskytnutím informace již samotnou účastí ve výběrovém řízení podáním nabídky, a tedy postačí souhlas konkludentní a nikoliv výslovný, a není tak možné tuto výjimku o neposkytnutí informací zadavatelem uplatnit. Jedná se totiž o výběrové řízení, jehož prostřednictvím má být nakládáno s veřejnými prostředky, a musí tak pro svůj veřejný charakter umožňovat veřejnou kontrolu. Zadavatel je proto povinen vyhovět žadateli o poskytnutí informace, vyjma dílčích informací, jež jsou z poskytování dle SvInf, popř. ZZVZ, vyloučeny. V případě výše citovaného rozhodnutí tak NNS dovodil, že nabídka obsahující náležitosti požadované vyhlášeným výběrovým řízením je informací, na jejíž poskytnutí existuje právní nárok. Ve vztahu k zadávacímu řízení však stále platí pravidlo uvedené v § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ, kdy informace týkající se obsahu nabídek lze poskytnout až po ukončení zadávacího řízení.

Právo zadavatele informaci neuveřejnit

Poslední kategorie informací, která je upravena v § 218 odst. 3 ZZVZ, míří na právo zadavatele jisté informace neuveřejnit. Dle tohoto ustanovení zadavatel nemusí uveřejnit informaci, pokud by její uveřejnění znamenalo (i) porušení jiného právního předpisu nebo (ii) by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo (iii) by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo (iv) by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

SvInf pojem „uveřejnit“ nezná a jedná se tak o pojem specifický pro ZZVZ, neboť zadavatel má v rámci zadávacího řízení povinnost uveřejňovat celou řadu informací, ze kterých však zákonodárce vyčleňuje čtyři výše taxativně vymezené výjimky.

Shrnutí

Pokud tedy jako zadavatel obdržíte žádost o poskytnutí informace, musíte nejprve posoudit, zda spadáte pod povinné subjekty, které musí dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat informace, a zdali se jedná o žádost, která splňuje požadavky, jenž na ni SvInf klade. Jestliže je tato žádost podána v souladu se zákonem, je pak na Vás jakožto na zadavateli, zda se jedná o informaci, u které existuje důvod jejího neposkytnutí či nikoliv.

Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M.
Advokát

Alexandra Johnová
Paralegal

Plzeňská 3350/18
150 00  Praha 5 – Smíchov