24. 11. 2003
ID: 22077upozornění pro uživatele
Poskytování nápojů zaměstnancům a daň z příjmů
Zmíněné bezplatné poskytování nápojů je jistě chválihodnou záležitostí, je však nutno mít na zřeteli a respektovat případné daňové dopady, konkrétně případný nepeněžní (a zdanitelný) příjem u zaměstnance a daňovou (příp. nedaňovou) účinnost souvisejících nákladů u zaměstnavatele.
Zmíněné bezplatné poskytování nápojů je jistě chválihodnou záležitostí, je však nutno mít na zřeteli a respektovat případné daňové dopady, konkrétně případný nepeněžní (a zdanitelný) příjem u zaměstnance a daňovou (příp. nedaňovou) účinnost souvisejících nákladů u zaměstnavatele.
Nesporně jednodušší situace je na straně zaměstnance. Podle § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mj. osvobozena hodnota nealkoholických nápojů (a o jiných v souvislosti s konzumací na pracovišti nelze uvažovat) poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Jinými slovy: poskytování jakéhokoliv druhu nealkoholického nápoje v libovolném množství nemá žádný dopad na výši zdanitelného příjmu zaměstnance.
Pozor ovšem! Od daně je osvobozena pouze hodnota nápojů poskytnutých jako nepeněžní (naturální) plnění. Pokud by tedy zaměstnavatel vyplácel svým zaměstnancům jakoukoliv peněžní částku určenou právě a jen na nákup nápojů pro spotřebu na pracovišti, byla by tato součástí zdanitelné mzdy.
Nyní k daňové účinnosti nákladů vynaložených zaměstnavatelem na nákup nápojů pro své zaměstnance. I zde vyjdeme z ustanovení zákona o daních z příjmů, se kterým však - jak bude dále uvedeno - pro správné posouzení problému - nevystačíme.
Podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů jsou daňovými náklady i ty, které vynaloží zaměstnavatel na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. Podle § 24 odst. 2 písm. p) citovaného zákona pak jsou daňové i takové náklady, k jejichž úhradě je poplatník (v našem případě zaměstnavatel) povinen podle zvláštních předpisů.
Zvláštními předpisy se v tomto konkrétním případě rozumí nepochybně zákoník práce (§ 133a) a nařízení vlády č. 178/2001 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. V těchto normách je totiž uvedeno, v jakých případech a jaké nápoje je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům poskytovat.
Připomínám, že zmíněné nařízení vlády bylo od 1.1.2003 novelizováno až že právě poskytování ochranných nápojů je upraveno změněným způsobem. V § 5 jsou taxativně vymezeny situace (druhy vykonávané práce, event. teplotní a povětrnostní podmínky), v nichž musí zaměstnavatel dodat zaměstnancům ochranné nápoje. Ty pak slouží jednak k doplnění tekutin a jednak mají pomoci překlenout nepříznivé teplotní podmínky.
Závěrem tedy lze konstatovat, že daňovým nákladem u zaměstnavatele je pouze náklad související s nákupem nealkoholických nápojů v souladu s příslušnými ustanovením zákoníku práce a nařízení vlády č. 178/2002 Sb. Ostatní nákupy (a těch je většina) jsou pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem.
Ing. Helena Machová, daňový poradce
hmachova@iol.cz
tel.: 234639861
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
