Členové sněmovního výboru pro vědu a vzdělání oceňují práci Rudolfa Zahradníka, kterou vykonal ve funkci předsedy Akademie věd ČR. Vyzdvihují především jeho přínos k transformaci této instituce. Někteří pravicoví poslanci však v souvislosti s jeho odchodem hovoří o tom, že by se mohla prohloubit spolupráce akademie a vysokých škol v oblasti výzkumu. Zahradník opouští místo předsedy akademie po osmi letech. Jeho nástupce by měl akademický sněm zvolit v úterý.

Poslanec Petr Pleva (ODS) Zahradníka považuje spíš za představitele tradičního pojetí akademie, které ji v oblasti výzkumu chápe jako naprosto nezávislý subjekt. Dále řekl, že tento model považuje za překonaný. Přimluvil se za větší sblížení s vysokými školami při výzkumu, "aby se netříštily kapacity". Další člen výboru Miloslav Kučera (ČSSD) řekl, že Zahradník ho za dobu svého působení ve funkci nezklamal v ničem. "Chci mu za jeho práci poděkovat," uvedl.

Podotkl, že transformovat tak konzervativní instituci, jako je akademie věd, je nelehké a podobné ústavy nelze reformovat "revolucí na náměstích". Právě proto se Kučera neztotožnil s kritikou, že i sám Zahradník si někdy počínal až příliš konzervativně. Předsedu akademie Kučera v rozhovoru označil za vědce s mezinárodním renomé.

Lidovec Jaromír Talíř uvedl, že si netroufne Zahradníka hodnotit. "Vždy jsem s ním měl dobré vztahy," uvedl. Připustil však, že se Zahradníkem zřejmě končí jedno období, a také on hovořil o možném větším propojení s vysokými školami.

Komunistický člen výboru Zdeněk Klanica Zahradníkovo působení v čele akademie nehodnotil. V rozhovoru pouze obecně poznamenal, že na současné stupnici hodnot jsou věda a vzdělání velmi nízko a "v kursu jsou spíše herci než vědci". "Nemyslím však, že je to vina Akademie věd ČR a jejího předsedy. Je to důsledek globální krize, z níž se paradoxně bez vědců lidská společnost nedostane," prohlásil.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz