Je tedy na zvážení, zda smluvní strana, které nárok na zaplacení vznikl, tento nárok uplatní či zda nikoli. Jedná se tedy čistě o obchodní rozhodnutí. Obec, jakožto veřejnoprávní subjekt, se však takovým způsobem svévolně rozhodovat nemůže, neboť hospodaření obce s jejím majetkem není neomezené. Zákon č. 128/2000 Sb. , o obecním zřízení, v platném znění (dále jen „zákon o obcích“) upravuje obecně pravidla pro hospodaření s majetkem obce. Dále se obce musí řídit zákonem č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, a dalších souvisejících předpisů.

Pro smluvní poměry, do kterých obec vstupuje a pro posouzení povinnosti obce vymáhat peněžitá plnění, splnění jiného závazku či možnosti obce prominout dluh, či vzdát se jakéhokoli práva vystačí úprava obsažena v zákoně o obcích. Ust. § 38 zákona o obcích upravuje základ pro rámec hospodaření obce s jejím majetkem. Toto ustanovení stanoví v odstavci 1 povinnost obce využívat svůj majetek „účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti“ a dále v odstavci 6 a 7 povinnost obce chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat svá práva, ať už na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, či v rámci vymáhání dlužných pohledávek obce.

Obec je povinna vymáhat pohledávky za svými dlužníky, ať již vznikly z jakýchkoli právních titulů. Za účelem vymožení dlužných pohledávek je obec povinna využít veškeré právní prostředky k vymožení takové pohledávky. Vymáhání dlužných pohledávek nastává až v případě, že dlužník neplní svůj dluh řádně a včas. Pro zachování pravidel hospodaření obce s obecním majetkem by proto obec měla sledovat nejen to, zda dlužníci své dluhy platí řádně a včas, ale i to, zda prodlení se splněním závazku netrvá takovou dobu, aby mohlo dojít k promlčení práva obce. Pokud se taková práva promlčí, obec porušuje stěžejní povinnost při správě svého majetku, a to dbát o zachování a rozvoj majetku obce. Samozřejmě ani povinnost obce vymáhat dluhy a splnění závazků není bezbřehá. Při rozhodování o tom, zda obec bude dluh vymáhat či nikoli, je potřeba brát na zřetel také účelnost vymáhání pohledávek. Pokud obec disponuje informacemi o nedobytnosti pohledávky, nebude zřejmě účelné, aby taková pohledávka byla obcí vymáhána, neboť pro obec to ve výsledku bude znamenat pouze neúčelně vynaložené náklady spojené s vymáháním takové pohledávky.

V případě nedobytnosti pohledávky nebo nevymahatelnosti splnění závazku, může obec přistoupit k prominutí dluhu nebo vzdání se práva obce na plnění. I zde by se měl úmysl prominout dluh nebo vzdát se práva posuzovat s ohledem na účelnost a hospodárnost. Prominutím dluhu se změní majetek obce ve výši odpovídající minimálně nominální hodnotě dluhu samotného, proto by měla obec rozhodnutí o prominutí dluhu zvážit právě s ohledem na účelnost, popř. i další náklady, které by byly spojeny s dalším vymáháním nebo spravováním pohledávky. Starosta obce však nemůže vždy svévolně rozhodnout o prominutí dluhu nebo vzdání se práv. V tomto případě je omezen hodnotou dluhu, kdy za předpokladu, že si obec nestanoví přísnější pravidla, může prominout dluh do výše 20.000,- Kč. Pokud by však starosta chtěl prominout dluh přesahující částku 20.000,- Kč nebo se za obec vzdát nějakého práva obce, musí být nejprve o tomto rozhodnuto zastupitelstvem obce. Tuto povinnost stanovuje ust. § 85 písm. b) zákona o obcích a takové limity by měly zabránit tomu, aby nedocházelo k bezdůvodnému a neúčelnému promíjení dluhů, které mohou pro obec znamenat podstatný příjem.

Závěrem lze tedy shrnout, že obec má sice povinnost vymáhat pohledávky vůči svým dlužníkům a za tímto účelem je povinna využít veškeré dostupné právní prostředky, čímž se liší od soukromoprávních subjektů. Na druhé straně je však obec oprávněna dluh prominout i vzdát se některého ze svých práv. V případě promíjení dluhu nebo vzdání se práva by však obec měla brát zřetel na své povinnosti při hospodaření se svým majetkem uvedené v ust. § 38 odst. 1 zákona o obcích, dle které je obec povinna dbát o zachování a rozvoj svého majetku. Jelikož dluhu od určité výše představují významný nebo podstatný příjem obce, zákon podmiňuje prominutí dluhu převyšujícího částku 20.000,- Kč rozhodnutím zastupitelstva obce. Stejně tak je tomu i v případě vzdání se práva. Při rozhodování o prominutí dluhu nebo vzdání se práva by však obec měla brát v úvahu veškeré důvody, které obec k takovému rozhodnutí vedou, jakož i následky, které mohou z takového rozhodnutí vyplynout, a to za současného zohlednění účelnosti a hospodárnosti takového rozhodnutí.



JUDr. David Řezníček, Ph.D., LL.M.

Mgr. Jana Židziková

Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář

U Černé věže 66/3
370 01 České Budějovice

Tel.:    +420 386 323 247
Fax:    +420 383 839 361
e-mail:    recepce@reznicek.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz