Povinnost spolků a pobočných spolků změnit svůj název po novele občanského zákoníku
Dne 30. 12. 2016 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 460/2016 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Tato novela se mimo jiné dotýká i spolků. Tento článek si klade za cíl čtenáři osvětlit, co nového tato novela pro spolky přináší a zároveň se pokusí odpovědět na otázku, zda se změny dotýkají i pobočných spolků.
Nicméně vzhledem k tomu, že zákon neukládal žádnou sankci v případě nesplnění této povinnosti, začala řada právnických osob v praxi nezbytné změny řešit až s blížícím se příchodem konce roku 2016, kdy skončila lhůta (stanovená v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku) pro splnění povinnosti přizpůsobit nové úpravě také zakladatelské dokumenty (v případě spolku tedy stanovy). Jestliže právnické osoby své zakladatelské dokumenty v této lhůtě nezměnily, hrozí jim v krajním případě až soudem nařízené zrušení s likvidací. Z toho důvodu mnoho spolků během roku 2016 narychlo uvádělo své stanovy do souladu s novým občanským zákoníkem, přičemž často jedinou změnou byla právě pouhá změna názvu spolku tak, aby obsahoval označení právní formy (tj. označení spolek, zapsaný spolek, nebo zkratku z.s.).
V okamžiku, kdy tak již mnohé spolky učinily, přišel zákonodárce s uvedenou novelou a povinnost takto změnit název u spolků (a společenství vlastníků) zrušil. Paradoxně je přitom tato změna odůvodněna tím, že se velké množství spolků zákonem neřídilo a svůj název nezměnilo. Spolky, které svůj název v souladu se zákonnou povinností změnily, tak vynaložily prostředky a čas na změnu svého názvu (resp. změnu svých zakladatelských dokumentů) v podstatě zbytečně.
Lze shrnout, že spolky a společenství vlastníků, které vznikly do 31. 12. 2013, nemusí své stanovy měnit jen z důvodu změny svého názvu. Pokud jsou však jejich stanovy v rozporu s novým občanským zákoníkem z jiného důvodu, je stále potřeba je změnit, jinak hrozí těmto subjektům až zrušení soudem. Takovému zrušení nicméně musí předcházet výzva s dostatečnou přiměřenou lhůtou a soud musí následně obdržet od orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, návrh na zrušení. Sankce v podobě zrušení s likvidací proto nenastává automaticky.
Otázkou zůstává, zda se výjimka v novele vztahuje i na pobočné spolky, resp. původně organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů. Zákon totiž neukládá změnit název pouze spolkům, ale též pobočným spolkům, jejichž název není v souladu s § 132 odst. 2 a § 228 odst. 2 občanského zákoníku. Přechodné ustanovení v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku se vztahuje na všechny právnické osoby upravené občanským zákoníkem, mezi které patří i pobočné spolky. Ustanovení § 228 odst. 2 občanského zákoníku říká: „Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku“. Jestliže název pobočného spolku neobsahuje příznačný prvek názvu hlavního spolku, popřípadě žádným způsobem nevyjadřuje vlastnost pobočného spolku, je jeho název v rozporu se zákonem a je nutné ho změnit. Vzhledem k tomu, že organizační jednotky sdružení vznikaly v době, kdy se na jejich název nekladly stejné nároky jako nyní, je pravděpodobné, že název velkého počtu z nich nebude nové zákonné právní úpravě odpovídat.
Novela ve vztahu k pobočným spolkům ale zcela mlčí. Jedinými právnickým osobami, na které se tato výjimka vztahuje, jsou spolky a společenství vlastníků. Z textu novely je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu výjimku vztáhnout i na pobočné spolky, neboť výjimka se týká pouze povinnosti uvést označení právní formy v názvu spolků a společenství vlastníků, přičemž občanský zákoník žádné označení právní formy u pobočných spolků nestanoví. Nadto novela taxativně odkazuje pouze na § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, z nichž žádný se netýká pobočných spolků.
Z výše uvedeného vyplývá, že spolky a společenství vlastníků, které vznikly do 31. 12. 2013, již nemají povinnost uvést svůj název do souladu s novým občanským zákoníkem. Tato výjimka se však netýká pobočných spolků, neboť novela hovoří pouze o spolcích a společenství vlastníků.
Mgr. Pavel Hanžl,
advokátní koncipient
TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
Sokolovská 68/105
186 00 Praha 8
Tel.: +420 226 251 057
e-mail: office@taubellegal.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz