Uvedená situace nastane v případě, spojí-li se v rukou společníka společnosti s ručením omezeným veškeré obchodní podíly dosavadních společníků (např. v důsledku uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu či v důsledku dědění). Následkem této skutečnosti se daný společník stane jediným společníkem společnosti s ručením omezeným.

Pokud dojde ke spojení obchodních podílů v rukou jediného společníka, není to v žádném případě důvod pro zrušení či zánik společnosti. Společnost s ručením omezeným může mít (a v praxi často mívá) pouze jediného společníka. V této souvislosti  je však třeba upozornit na to, že jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.

Stane-li se společník společnosti s ručením omezeným společníkem jediným, je nutné si pro zodpovězení položeného dotazu v prvé řadě ujasnit, zda jsou plně splaceny všechny peněžité vklady do základního kapitálu společnosti (tedy i vklady bývalých společníků, jejichž obchodní podíl jedinému společníkovi připadl).

Jsou-li všechny peněžité vklady plně splaceny, nemá jediný společník žádné bezprostřední povinnosti související se spojením všech obchodních podílů v jeho rukou.

Nejsou-li ale peněžité vklady plně splaceny, má v souladu s ustanovením § 119 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. ) jediný společník dvě možnosti.

Buď je povinen plně splatit všechny tyto vklady, nebo převést část obchodního podílu odpovídajícímu nesplacenému peněžitému vkladu na jinou osobu.

Kterou z těchto povinností si jediný společník vybere, je zcela na jeho vůli. Pro obě je však společné to, že musí být splněny nejpozději do tří měsíců od spojení obchodních podílů. Nestane-li se tak, může to mít pro další existenci společnosti fatální následky. Soud je totiž oprávněn ji i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.