Exekuční řád neboli zákon č. 120/2001 Sb. , nestanovuje lhůtu, ve které má k deblokaci majetku povinného po provedení či zastavení exekuce dojít. Blokace majetku má však na život povinného zásadní dopady. U blokace nemovitosti je exekuční příkaz veřejně vyznačen na listu vlastnictví u příslušného katastrálního úřadu a povinný je tak nejen značně omezen v nakládání se svým majetkem, ale veřejná poznámka o existenci exekučního příkazu rovněž značně snižuje důvěryhodnost a bonitu povinného v očích veřejnosti. Při blokaci bankovního účtu vedeného u peněžního ústavu dochází k obstavení účtu a nemožnosti činit běžné bankovní operace.

Provedením exekuce se rozumí vynucené splnění povinnosti včetně příslušenství, nákladů oprávněného i nákladů exekuce či plnění povinného na základě výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti. K zastavení exekuce dochází tehdy, jestliže exekuce neměla být nikdy vedena, nebo původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl.

Relevantní právní úprava

Dle ustanovení § 47 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu, platí, že provedením či zastavením exekuce ex lege zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Provedení nebo zastavení exekuce přitom exekuční řád označuje souhrnně jako skončení exekuce. V souladu s ustanovením § 46 odst. 8 zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu, proto exekutor po jejím skončení zašle oznámení všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost. V oznámení označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle ustanovení § 47 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu, zanikly. Orgány a osoby, o kterých je exekutorovi známo, že na základě zaslaného vyrozumění o zahájení exekuce či exekučního příkazu vyznačily ve svých evidencích poznámku probíhající exekuce, tak musejí být informovány o skončení exekuce, aby tím byly pro povinného minimalizovány nepříznivé následky z již skončené exekuce.[1]

Reklama

DPP/DPČ ve víru legislativních změn (online - živé vysílání) - 25.11.2024

25.11.2024 09:303 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, lhůtu k deblokaci majetku, a tedy skončení nepříznivých účinků pro povinného například v podobě veřejně viditelného exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, zákon č. 120/2001 Sb. , exekuční řád, nestanovuje. Určité vodítko nalezneme v ustanovení § 46 odst. 1 zmíněného zákona, dle kterého exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně a při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.

Judikatura k rychlosti postupu exekutora

Judikatura k výkladu pojmu „rychlosti“ postupu exekutora není příliš obsáhlá. Zmínit je však třeba rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č. j. 10 A 38/2017 – 29, který zmíněný požadavek na rychlost exekutora projednával v souvislosti s kárnou odpovědností exekutora. Dle Městského soudu v Praze je nutné zásah ze strany exekutora do vlastnického práva povinného považovat za zásah pouze dočasného charakteru, kdy poté, co opadnou důvody pro vydání exekučního příkazu, resp. jeho účinky zaniknou, musí dojít k bezprostřednímu oznámení této skutečnosti příslušným subjektům. Městský soud v Praze v této souvislosti odkázal i na svou předchozí judikaturu, konkrétně rozsudek ze dne 10. 3. 2016, č. j. 11 A 76/2015-37, v němž uvedl, že: „požadavek zákona na rychlost a na ochranu práv účastníků řízení vyplývá ze specifického charakteru exekuční činnosti, která bezprostředně a velmi závažně zasahuje přímo do života osob, které jsou jí podrobeny“. … „podstatou principu přiměřenosti je povinnost exekutora jakožto osoby uplatňující státní moc zasahovat do práv účastníků řízení jen v nejnutnější míře a po dobu, po kterou to vyžaduje účel exekuční činnosti – nucené vymožení povinnosti uložené exekučním titulem. Zákonodárce tento princip v platné procesní úpravě promítl právě do ustanovení § 46 odst. 1 exekučního řádu, podle něhož je exekutor povinen postupovat v exekuci rychle a účelně.“ V projednávaném případě přitom prodlení exekutora při deblokaci majetku povinného činilo více jak 2 měsíce od skončení exekuce.

Právní pojem „bezprostředně“ na který v rámci požadavku na rychlost deblokace majetku povinného apeluje Městský soud v Praze, ustálená judikaturní praxe spojuje s právními pojmy „bezodkladně“, „neprodleně“, „okamžitě“ či „bez zbytečného odkladu“, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Nejvyšší soud zároveň zmiňuje, že lhůta dle zmíněných neurčitých právních pojmů činí řády dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy ad hoc) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout. Ještě před vydáním tohoto rozsudku konstatoval tentokrát Nejvyšší správní soud, že pojem „bez zbytečného odkladu“ obsažený v zákoně č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu, je nutno v souvislosti s činností exekutora vztahovat k horizontu dnů, nikoliv týdnů, viz rozsudek ze dne 14. 6. 2012, č. j. 11 Kse 18/2009 – 72.

Lhůta pro deblokaci majetku

S ohledem na citovanou judikaturu mám za to, že po skončení exekuce, resp. zániku účinků exekučních příkazů, musí dojít k deblokaci majetku povinného nanejvýš v řádu dnů, v žádném případě týdnů, či dokonce měsíců, jak nastalo v posuzovaném případě popsaném ve zmíněném rozsudku Městského soudu vyhlášeného pod č. j. 10 A 38/2017 – 29 vyústěném v uložení výtky danému exekutorovi ze strany Ministerstva spravedlnosti. Lhůtu v řádu dnů je přitom dle mého názoru možno vyložit i jako lhůtu nepřekračující 5 pracovních dnů, v opačném případě bychom se totiž dostali již do horizontu nežádoucích týdnů. Takto krátká lhůta je bezesporu odůvodněna značným omezením ústavně zaručených vlastnických práv povinných, ke kterému v důsledku exekuční blokace mnohdy ve značné míře dochází.

Z ustálené judikatury přitom dále vyplývá, že skončení exekuce, resp. zánik účinků exekučního příkazu nastává po zániku účinků exekučních příkazů i navzdory současně podaným návrhům na odklad či zastavení exekuce, viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019, č. j. I. ÚS 3520/18 – 1.

Shrnutí

Ačkoliv zákon č. 120/2001 Sb. , exekuční řád, výslovně nestanovuje pro deblokaci majetku povinných po skončení exekuce, resp. zániku účinků exekučních příkazů, lhůtu, z judikatury lze vyvodit, že tato lhůta pro deblokaci majetku povinného v podobě oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuci, by měla činit pouze několik dnů, nikoliv týdnů či dokonce ještě delší časový horizont, z čehož lze vyvodit, že nejzazší lhůta pro učinění úkonů v rámci deblokaci majetku povinného ze strany exekutora by neměla být delší jak 5 pracovních dnů.

V případě možného prodlení exekutora s plněním jeho povinností v rámci deblokace majetku je možné podat podnět k dohledu nad činností exekutora, tzv. stížnost, a to Ministerstvu spravedlnosti, Exekutorské komoře či předsedovi okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován, nebo kterým byl exekutor pověřen vedením exekuce. Podrobnosti stanovuje ustanovení § 7 zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.

Mgr. Denisa Mokřížová,
advokátka

Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.

Lazarská 11/6
120 00  Praha 2

Tel.:    +420 222 517 466
Fax:    +420 222 517 478

[1] KASÍKOVÁ, Martina. § 46 [Provádění exekuce]. In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 403, marg. č. 53.