Poznámka k souhlasům s převodem podílu ve společnosti s.r.o. v případě jediného společníka
Tato poznámka si klade za cíl seznámit čtenáře s názory, které v odborné veřejnosti zazněly k problematice udělování souhlasu s převodem podílu ve společnosti s.r.o., zejména v případě převodu ze strany jediného společníka. Cílem je rovněž zareagovat a případně nabídnout moderaci některých doporučení, která byla z opatrnosti dána v dřívější publikační činnosti na toto téma[1].
Pojďme si stručně shrnout, jak se staví k převodům podílu v s.r.o. zákon o obchodních korporacích (ZOK). Ten stanoví, že převod podílu na jiného společníka je bez dalšího možný (§ 207 odst. 1 ZOK), přičemž možnou odchylnou úpravu ponechává na vůli společníků projevenou ve společenské smlouvě.
V případě převodu na třetí osobu pak ZOK stanoví požadavek souhlasu valné hromady, neurčí-li společenská smlouva jinak (§ 208 odst. 1 ZOK).
Forma souhlasu s převodem
ZOK na rozdíl od obchodního zákoníku neobsahuje výslovné pravidlo, které by pro souhlas s převodem podílu vyžadovalo zvláštní formu. Je však vždy třeba posoudit, zda tento případ nespadá pod úpravu § 171 ZOK, který pro určitá rozhodnutí valná hromada vyžaduje nejen souhlas alespoň dvoutřetinové většiny společníků, ale navíc pro ně předepisuje povinnou formu notářského zápisu (§ 172 ZOK). Mezi takové případy spadá i přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy. Stěžejní je proto úvaha, zda je souhlas s převodem podílu rozhodnutím o změně společenské smlouvy či nikoliv.
Podle aktuálně převládajícího výkladu je jednáním, v jehož důsledku se mění společenská smlouva, samotné uzavření smlouvy o převodu podílu, neboť pouze na jejím základě dochází ke změně společníků, a tedy i ke změně společenské smlouvy jako takové. Udělení souhlasu s převodem podílu není změnou společenské smlouvy, ale pouze podmínkou (předpokladem) účinnosti převodní smlouvy.
Udělení souhlasu s převodem podílu proto nespadá do výčtu rozhodnutí dle § 171 odst. 1 ZOK[2].
Vzhledem k uvedenému postačí, pokud souhlas s převodem podílu na třetí osobu učiní valná hromada prostým rozhodnutím bez nutnosti pořizovat notářský zápis, a to na základě souhlasu většiny hlasů přítomných společníků, ledaže by společenská smlouva výslovně stanovila jinak.
Udělení souhlasu jediným společníkem
V případě jediného společníka se valná hromada nekoná a její působnost vykonává jediný společník (§ 12 odst. 1 ZOK). Jestliže jsme dospěli k závěru, že udělení souhlasu s převodem v případě valné hromady nevyžaduje notářský zápis, pak tento nemůže být ani vyžadován pro souhlas jediného společníka, neboť není naplněn předpoklad stanovený v § 12 odst. 2 ZOK.
Je třeba rovněž doplnit, že projevení souhlasu s převodem ze strany společníka lze dovodit ze samotného uzavření smlouvy o převodu. Pokud by totiž jediný společník s převodem podílu nesouhlasil, těžko by takovou smlouvu uzavíral. Bylo by proto absurdní a snad až příliš formalistické v těchto případech vyžadovat separátní souhlas jediného společníka. Tento závěr již v minulosti podpořila i judikatura.[3]
Lze proto uzavřít, že nastíněný výklad relevantních ustanovení zákona o obchodních korporacích umožňuje převést jedinému společníkovi podíl v s.r.o. bez dalších formalit spojených s jeho souhlasem.
JUDr. Jaromír Bečička,
advokát
Betlémský palác
Husova 5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Viz. Prieložný, M.: K novým nejasnostem při udělování souhlasu s převodem podílu v S.R.O.; dostupné na epravo.cz.
[2] Viz. Dědič, J., Šuk, P.: K některým výkladovým otázkám právní úpravy podílu v obchodní korporaci. Obchodněprávní revue, 2014, 6. ročník, č. 6, s. 169.
[3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 1 Odon 110/97 ze dne 7. 10. 1998.