Při příležitosti konce kalendářního roku, kdy jsou nastíněné otázky v personální praxi řešeny nejčastěji, připomínáme pravidla převodu (převodů) nevyčerpané dovolené k odloženému čerpání do následujícího roku (dle ust. § 218 odst. 3 zákoníku práce), popř. i let dalších (dle ust. § 218 odst. 5 zákoníku práce), jakož i (novou) právní úpravu dohody o…

Zákonem č. 286/2021 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ), zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen EŘ) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dochází, mimo jiné, ke změně v ustanovení § 270 občanského soudní řádu, který…

Výběrový přehled nejnovější pracovně-právní judikatury pokračuje svou sedmou částí.

Členské státy EU mají povinnost do 2. srpna 2022 implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. směrnice Work-life Balance) (dále jen „Směrnice“).

Ustanovení § 307a a následující zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce („zákoník práce“) a dále § 14 až § 66 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti („zákon o zaměstnanosti“) normují problematiku zprostředkování zaměstnání a agenturního zaměstnávání.

Podá-li zaměstnanec výpověď ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (popř. od rozvázání pracovního poměru dohodou bez ujednání nároku na odstupné) a prokáže následně u soudu, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek u přejímajícího…

Ústavní soud svým nálezem ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. I. ÚS 2820/20 definitivně potvrdil předchozí závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 a završil tak dlouholetý spor mezi zaměstnancem České pošty vykonávajícím práci v olomouckém regionu, který se po svém zaměstnavateli domáhal zaplacení rozdílu mezi jemu…

Významný precedens: dle Ústavního soudu[1] musí mít zaměstnanci se stejnou náplní práce napříč Českou republikou také stejnou mzdu. Zohledňovat při nastavení mzdy socioekonomické podmínky a různé výše nezbytných životních nákladů v jednotlivých regionech zákon neumožňuje.

Ustanovení § 140 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů („zákon o zaměstnanosti“) obsahuje možné sankce za porušení jednotlivých ustanovení zákona o zaměstnanosti ze strany právnických osob a podnikajících fyzických osob v České republice včetně sankce za umožnění výkonu nelegální práce, kdy sankce za tento přestupek…

Na konci letních prázdnin Ústavní soud usnesením ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. I.ÚS 2820/20 odmítl ústavní stížnost zaměstnavatele, největšího poskytovatele poštovních služeb, přičemž se mimo jiné vypořádal s otázkou: "Jaký význam má při posuzování, zda jde o (ne)rovné zacházení při odměňování zaměstnanců za práci, okolnost, že se mzdy a životní…

Pokračujeme letošní šestou částí v přehledu (výběru) nejnovější pracovně-právní judikatury.

Úvodem je třeba definovat, o jakých pozicích tento příspěvek pojednává. Jedná se totiž o specifickou skupinu vedoucích zaměstnanců zaměstnavatelů soukromé sféry, a to takových, kteří jsou v přímé řídící působnosti:

Je nutno rozlišovat mezi 1. okamžikem přijetí rozhodnutí o organizační změně, 2. okamžikem, k němuž nastává účinnost přijaté organizační změny, a 3. okamžikem, kdy je dosaženo cíle, k němuž organizační změna směřuje.

"Vyhlášková" cena za 1 litr automobilového benzinu 95 oktanů se s účinností od 19. října 2021 zvyšuje na 33,80 Kč.

Přinášíme letošní pátou část přehledu resp. výběru z pracovně-právní judikatury.

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (dále jen „přechod“) se neuskutečňuje jen podle zákoníku práce (dále zák. práce). Problematiku upravuje řada zvláštních právních předpisů, zejména v otázkách koupě a pachtu závodu.

Zákoník práce upravuje několik způsobů, jakými lze pracovní poměr skončit. Způsob skončení pracovního poměru (jakož i důvod skončení pracovního poměru) nemá vliv pouze na případnou existenci sporných nároků mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale rovněž i na výši podpory v nezaměstnanosti, kterou bude zaměstnanec po omezenou dobu trvání jeho…

Již více než rok a půl se celý svět potýká s pandemií onemocnění Covid-19. Ačkoliv se její šíření dosud nepodařilo zastavit, uplynul již dostatek času pro vyvození určitých právních důsledků. Jedním z nich by s ohledem na níže uvedené mohlo být zařazení onemocnění Covid-19 na seznam nemocí z povolání.

Mnohé společnosti, bez ohledu na dosavadní absenci komplexní právní úpravy ochrany oznamovatelů[1], již mají v rámci compliance procesů dlouhou dobu zavedeny kanály, kterými mohou nejen jejich zaměstnanci oznamovat případné podezření na protiprávní jednání v rámci společnosti.

S účinností od 1. července 2021 došlo k novele zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále ZOZ), která po relativně komplikovaném legislativním procesu zavádí podporu zaměstnanosti formou takzvaného příspěvku v době částečné práce (dále PDČP). Již v září 2020 byl předložen ze strany Ministerstva práce a sociálních věci její první návrh, který…