Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem je mimořádný způsob skončení pracovního poměru. Rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením může učinit zaměstnavatel pouze z důvodů taxativně vymezených v zákoníku práce. Důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru může být i nedovolené nakládání s majetkem zaměstnavatele, pokud ovšem dosahuje…
Naprostá většina digitálních platforem spolupracuje se svými pracovníky formou OSVČ. Podle Evropské komise by však část těchto pracovníků měla být správně klasifikována jako zaměstnanci. Po letech vyjednávání EU v říjnu schválila směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.[1] Směrnice vedle švarcsystému u…
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] („Rozhodnutí“) zabýval náležitostmi a podmínkami, za kterých má zaměstnanec právo sám určit čerpání dovolené, pokud doba čerpání dovolené není určena zaměstnavatelem. Mimo jiné Nejvyšší soud rozhodl o platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem pro neomluvené absence zaměstnance. V…
Bohužel i v rámci výkonu profesionální sportovní činnosti nezřídkakdy dochází k situacím, kdy již smluvní strany, tj. v převážné většině případů sportovní klub či asociace na straně jedné a profesionální sportovec na straně druhé, nejsou schopny vyřešit konkrétní sporné otázky smírnou mimosoudní cestou a na řadu tak přichází řízení před nezávislým…
V důsledku povodní dochází v některých situacích k překážkám v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel například v důsledku povodní nemůže přidělovat práci zaměstnancům z důvodu například poruchy vyplaveného zařízení nebo chybějící dodávce surovin nebo v důsledku výpadků elektrické energie.
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] zabýval otázkou náhrady škody, která měla zaměstnanci vzniknout ztrátou na výdělku v důsledku posttraumatické stresové reakce na verbální a fyzický incident s jiným zaměstnancem. Důsledkem konfliktu byla desetiměsíční pracovní neschopnost zaměstnance. Jak je to s předpoklady vzniku odpovědnosti za…
Druhou část přehledu významných soudních rozhodnutí z letošního roku v oblasti pracovního práva věnujeme otázkám kolem rozvázání pracovního poměru a nárokům s tím souvisejícím. Nejzajímavější pro čtenáře patrně budou rozhodnutí Nejvyššího soudu věnující se možnosti výpovědi úředníkovi územního samosprávného celku, který se nechová slušně při…
Jednou z hlavních agend a cílů odborových organizací působících u zaměstnavatele je uzavření kolektivní smlouvy, jež zakládá zaměstnancům výhodnější práva, a to mnohdy v podobě nejrůznějších benefitů, delší dovolené, lepších mzdových podmínek apod. Postup, který vede k uzavření kolektivní smlouvy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, resp.
Povodně mají své dopady i do pracovněprávních vztahů. V důsledku povodní dochází k tzv. překážkám v práci na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec například pomáhá při odstraňování důsledků povodní nebo se nemůže dostavit do zaměstnání v důsledku povodní.
V dubnu letošního roku představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, kterým má dojít ke změnám ve zkušební době, ve výpovědní době, výpovědních důvodech, v zaměstnávání osob na rodičovské dovolené, zaměstnávání mladistvých nebo v řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Novela si klade za cíl zvýšit flexibilitu…
K náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nezřídka dochází v souvislosti s odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jaké jsou konkrétní podmínky pro vznik tohoto nároku? Do kdy má poškozený právo na vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku? A jak se tato náhrada promítne do výše jeho důchodu? Tím vším se tento…
S prvním judikaturním přehledem v oblasti pracovního práva za letošní rok přicházíme až nyní v měsíci - listopadu, protože se snažíme přinášet relativně ucelené tematické přehledy, tedy věnovat se v rámci jednoho přehledu víceméně souvisejícím otázkám. První část judikatorního výběru věnujeme mzdovým a platovým nárokům…
Občanský zákoník upravuje institut tzv. předsmluvní odpovědnosti. Na pracovněprávní vztahy se použije právní úprava občanského zákoníku pouze tehdy, pokud samostatná právní úprava dané problematiky v zákoníku práce chybí. Zároveň vždy platí, že ustanovení občanského zákoníku se na pracovněprávní vztahy použije způsobem, který je v souladu se…
Zákoník práce pamatuje na ochranu zaměstnanců převzatých novým - přejímajícím zaměstnavatelem (v důsledku přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů) před zhoršením jejich pracovních podmínek.[1] [2]Ale co když v důsledku převzetí nových zaměstnanců jsou diskriminováni dosavadní zaměstnanci? Jak dlouho může přejímající zaměstnavatel…
Povinnému dlužníkovi, proti němuž jsou nařízeny více jak 3 exekuce k vymožení peněžitých pohledávek, může být nově sraženo ze mzdy více! Může i nemusí, záleží na tom, zda jsou vymáhány pohledávky přednostní i nepřednostní, nebo ne, samozřejmě též na výši mzdy podrobené srážkám. Při nařízených 4 a více exekucích pro peněžité dluhy se dlužníkovi ze…
Nedávno přijatá tzv. transpoziční novela zákoníku práce přinesla hned několik významných změn a novinek v oblasti pracovního práva. Vedle změn v pravidlech odměňování zaměstnanců – minimální a zaručené mzdy a platu, kolektivního vyjednávání, rozvrhování dovolené, ručení u stavebních prací či pracovní doby ve zdravotnictví, je to i nová úprava…
Problematika sportu je všeobjímající, přičemž jako základní dělící kritérium může sloužit povaha výkonu konkrétní sportovní činnosti, tj. zda je tato vykonávána za úplatu či nikoliv. Dle tohoto klíče poté můžeme rozlišovat skupiny amatérských, poloprofesionálních a profesionálních sportovců. V rámci tohoto článku se zaměříme na poslední uvedený…
V rámci celospolečenského vývoje došlo v průběhu času k základnímu vymezení pojmu práce, respektive její závislé podoby, realizované v rámci základního pracovněprávního vztahu, tj. pracovního poměru. Ruku v ruce s výše uvedeným se začala na pracovním trhu utvářet početná skupina zastřených vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve formě tzv.
Návrh flexibilní novely zákoníku práce, schválený vládou 21. srpna 2024 s účinností plánovanou od 1. ledna 2025, přináší některé zásadní změny v pracovněprávních vztazích. Klíčové novinky zahrnují změny výpovědní doby, prodloužení zkušební doby a zavedení jednotného výpovědního důvodu pro ztrátu zdravotní způsobilosti. Návrh dále usnadňuje…
V recentním rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3100/2023, ze dne 27. června 2024, se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou, zda je zaměstnavatel oprávněn vyžadovat po zaměstnanci konkrétní způsob testování podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, a zda a za jakých podmínek může zaměstnanec požadovat jiný způsob…
Povinnost upustit od dražby v případě zahájení insolvenčního řízení je objektivní a její porušení zakládá neplatnost dražby i v případě, že se dražebník o zahájení...
Pokynem ve smyslu § 293 odst. 1 insolvenčního zákona může být jakýkoli procesní úkon, jímž zajištěný věřitel vymezí (určí) podmínky (předpoklady) zpeněžení zajištění...
Shromáždění svolané na podporu víceznačného hesla lze podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, lze zakázat pouze za podmínky, že s ohledem na...
Pro zásah do shromažďovacího práva, být i jen cestou udílení dle pokynů § 8 odst. 1 písm. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacímu (zde neprovádí svolávat konkrétní...
Rozhodování o služebním úrazu státního zaměstnance je věcí služebního poměru. Jelikož se jedná o rozhodování o právech a povinnostech jmenovitě určené osoby ve smyslu § 9...
