V letošním roce měla podle původního záměru vlády vstoupit v platnost zásadní novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), jejíž účinnost měla nastat již 1. července 2019, resp. v případě vybraných ustanovení o dovolené k 1. lednu 2020 (dále jen „Novela“). Účelem Novely má být zejména…
Snad každý zaměstnavatel se u svých zaměstnanců setkal se situací, kdy ze strany zaměstnance či zaměstnanců docházelo k porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo k nesplňování požadavků řádného výkonu práce bez zavinění zaměstnavatele v podobě neuspokojivých pracovních výsledků. Jaké možnosti…
Nejvyšší soud ČR řešil otázku, zda zaměstnanci, kterému dal zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru v době, kdy byl uznán dočasně neschopným práce, lze pro rozpor s dobrými mravy odepřít ochranu podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
V dnešní době hospodářského růstu a prakticky téměř nulové nedobrovolné nezaměstnanosti není ve většině případů pro vážné uchazeče o zaměstnání problém úspěšně a vcelku rychle absolvovat přijímací řízení do nového zaměstnání. Firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, dělníci i odborníci v různorodých oborech. Dnešní zaměstnanci tak často mají „lehké…
V loňském roce odbornou veřejnost poměrně překvapil rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) vydaný dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Cdo 1922/2018-273, který se vyjádřil zcela novým způsobem k otázce závaznosti platně uzavřené konkurenční doložky pro zaměstnance. V tomto konkrétním případě šlo o posouzení, zda má být zaměstnanec povinen…
Aktivity zaměstnanců na pracovišti může zaměstnavatel monitorovat s využitím široké škály moderních technologií. Důvodem takového monitorování bývá například ochrana majetku zaměstnavatele (kontrola pomocí kamerového systému), kontrola výkonnosti zaměstnance (sledování aktivit zaměstnanců na internetu) či ochrana života a zdraví zaměstnavatele a…
Vedoucí zaměstnanci nad rámec plnění povinností, které má každý jiný, i řadový zaměstnanec, jsou dále podle ust. § 302 písm. a) a b) zákoníku práce povinni řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky a co nejlépe organizovat práci. A každý, kdo kdy vedl nějaký útvar, pracovní kolektiv…
Po skončení pracovního poměru mohou mít zaměstnavatelé v některých pracovních sektorech zájem na zamezení bezprostředního výkonu konkurenčního jednání (bývalých) zaměstnanců. Za tímto účelem je tak možné sjednat konkurenční doložku. Při sjednání konkurenční doložky po zániku pracovního poměru je však nezbytné dodržet zákonem stanovené podmínky…
Ani s publikací nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí, zásadně vrcholných soudních instancí, v oboru pracovního práva z letošního roku 2019 nebudeme otálet, nebudeme tedy čekat na uzavření ročníku, nýbrž budeme přinášet přehledy judikatury nejen k zákoníku práce průběžně, tak jako tomu bylo ohledně loňského ročníku 2018. Již nyní tedy…
Evropský Parlament v dubnu tohoto roku schválil návrh směrnice upravující transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v Evropské unii.[1] Návrh směrnice byl podán s cílem zlepšit pracovní podmínky podporou bezpečnější a předvídatelnější zaměstnanosti a zároveň zajistit přizpůsobivost trhu práce.
Přinášíme sedmé a poslední pokračování přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí v oboru pracovního práva z loňského roku 2018.
Spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o (ne)platnost výpovědi z pracovního poměru nejsou v praxi ničím výjimečným. Má-li zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu mzdy v případě, že je výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru neplatné, musí zaměstnanec sdělit zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Ten se poté za stavu, kdy není…
Zásadní změnu v pojetí tzv. vyrovnávacích období v pracovní době přináší rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 11. dubna 2019 ve věci C-254/18 v řízení vedeném Syndicat des cadres de la sécurité intérieure (odborový svaz vyšších příslušníků složek vnitřní bezpečnosti) proti francouzskému předsedovi vlády, ministrovi vnitra…
Nemoc z povolání nevymezuje zákoník práce, jako to je u pracovního úrazu, ale její definici nalezneme v § 1 odst. 1 nařízení vlády 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Toto ustanovení definuje nemoc z povolání jako nemoc, která vzniká nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů…
Dle § 33 odst. 3 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr") platí, že u (i) vedoucích příspěvkových organizací a u (ii) vedoucích organizačních útvarů příspěvkových organizací dochází k založení pracovního poměru jmenováním, nikoliv tedy uzavřením pracovní smlouvy, jako je tomu v podnikatelském…
Značně překvapivé rozhodnutí Nejvyššího soudu, které v podstatě popřelo smysl dohod o konkurenční doložce pro zaměstnavatele,[1] zvrátil nález Ústavního soudu.
Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) se v nálezu sp. zn. II. ÚS 3101/18 ze dne 2. 5. 2019 (dále jen „Nález“) zabýval otázkou ústavně konformního výkladu konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Nález zejména potvrzuje, že konkurenční doložka sjednaná v souladu se zákoníkem práce není bezzubá a může sloužit k efektivní…
Podle § 258 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2.“ Podle § 258 odst. 2 z. o. k. platí, že: „Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí…
Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 862/2018, ze dne 16. 1. 2019, řešil otázku, zda také v případě sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci pro nadbytečnost podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel v době soudního sporu o neplatnost této výpovědi vyzvat zaměstnance k výkonu práce podle pracovní…
V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…
Uplynutí jakékoli lhůty, s níž zákon spojuje bezvýslednost exekuce (§ 55 odst. 7 a 11 ex. řádu), nemůže vést k zastavení exekuce v těch - byť zcela výjimečných - případech, kdy...
Pro posouzení, zda ve smyslu § 242 insolvenčního zákona šlo o úmyslně zkracující právní jednání dlužníka, není určující, zda úmysl dlužníka „cum animo fraudandi“ směřoval...
Za procesní situace, kdy odvolací soud zruší nepravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřípustnosti dalšího držení umístěného ve zdravotním ústavu a detenční řízení...
Předběžné opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, kterým bylo pověřujícím zadavatelům zakázáno uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, má...
Ustanovení § 2234 o. z., jakožto ustanovení speciální ve vztahu k obecné úpravě zadržovacího práva obsažené v § 1395 a násl. o. z., konstruuje ve prospěch pronajímatele možnost...
