Výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje forma (zda šlo o jednostranné nebo dvoustranné právní jednání) a důvod rozvázání pracovního poměru uchazeče o zaměstnání (zda byl vážný, pokud jej rozvázal zaměstnanec, nebo šlo o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, pro které jej ukončil zaměstnavatel). Podpora je pak v závislosti na tom přiznávána ve…

Nařízením vlády č. 433/2016 Sb. se jako každý rok zvyšují renty (náhrady za ztrátu na výdělku) z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - jednak pro samotného poškozeného bývalého nebo i současného zaměstnance a také pro jeho případné pozůstalé, a to analogicky ke zvýšení důchodů.[1]

Úrazová pojišťovna, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn, má vůči zaměstnavateli právo na náhradu plnění (odškodnění), které za zaměstnavatele vyplatí zaměstnanci, jenž utrpěl pracovní úraz, došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance (avšak nikoliv samotného poškozeného, tedy ze strany jiného zaměstnance) k zvláště závažnému…

Určuje místo výkonu práce, když je v pracovní smlouvě sjednáno alternativně, zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje a začínají se objevovat i první pozměňovací návrhy. Zatím se jedná pouze o několik málo drobných změn navrhovaných individuálními poslanci.

Nedávným nálezem sp. zn. III. ÚS 2703/15 Ústavní soud České republiky objasnil a zpřesnil interpretaci ustanovení § 39 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Zákoník práce“).

Rozvázat jeden a tentýž pracovní poměr lze i více právními úkony - okamžitým zrušením pracovního poměru a výpovědí z něj, musí však být na sobě nezávislé, samostatné a nepodmíněné.

Nedávný nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, může změnit doposud zastávanou praxi a názor nejen obecných soudů, ale i Nejvyššího soudu České republiky. Tento ústavní nález se týká problematiky souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace (např. jednatele či člena představenstva) a zaměstnance v pracovním…

S účinností od 1. ledna 2017 dochází podobně jako každý jiný rok k novému stanovení sazeb náhrad cestovních výdajů. Pro rok 2017 se oproti roku 2016 zvyšují sazby tuzemského stravného a mírně zvyšuje základní náhrada za použití silničních motorových vozidel. Průměrná cena pohonných hmot se upravuje podle vývoje ceny na…

Od 1. ledna 2017 se na základě pravidelné každoroční úpravy zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, pokud jde o další možné příjmy uchazečů o zaměstnání, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu v…

Nárok na dovolenou, na kterou vznikl zaměstnanci nárok, ale nebyla včas vyčerpána, protože její nástup neurčil zaměstnavatel popř. ani zaměstnanec, nezaniká, není tomu tak podle aktuální právní úpravy a nebude tomu tak ani po chystané novele zákoníku práce, která se ovšem má úpravy dovolené výrazně dotknout. Dovolená se převádí a bude převádět k…

Zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností (tzv. kodeterminace) prodělalo za poslední období několik změn a i v budoucnu se právní úprava v této oblasti může opět měnit. Cílem následujícího článku je přinést stručný přehled změn, které se tohoto institutu dotýkají.

Připravovaná koncepční novela zákoníku práce je podrobena kritice prakticky ze všech stran a bouřlivé diskuse o ní se vedou i v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně PČR. Hlavní námitky směřují na celkovou zbytečnost novely, její nevyváženost a zejména na nenaplnění jejího hlavního záměru deklarovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí…

V praxi se lze často setkat s případy, kdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem není zkušební doba sjednána v souladu se zákoníkem práce. V takových případech pak samozřejmě vyvstává otázka, zda bude ustanovení o zkušební době neplatné a případně v jaké jeho části.

Zaměstnanec není oprávněn hodnotit pokyny a příkazy zaměstnavatele a nesmí odmítnout jejich splnění např. pro nerozumnost nebo nehospodárnost. Jakýkoliv legální pokyn zaměstnavatele k vykonání činnosti, která je podřaditelná pod sjednaný druh práce, musí zaměstnanec splnit, i když s ním nesouhlasí, protože se mu zdá třeba nelogický, v rozporu s…

Porušením zásady rovného zacházení je jednání zaměstnavatele spočívající v tom, že zaměstnanci nevyplatí pobídkovou složku mzdy, kterou naopak vyplatil ostatním zaměstnancům odměňovaným za práci stejným způsobem, přestože ani oni nesplnili stejnou podmínku stanovenou pro její vyplacení.

Legislativně dlouho připravovaná[1] novela občanského zákoníku, na základě vládního návrhu zákona, která zasahuje i do úpravy pracovně-právních vztahů, byla již schválena Poslaneckou sněmovnou a Senát se rozhodl jí nezabývat. Změn je na základě pozměňovacích návrhů více, než navrhovali právní experti a podle nich pak vládní legislativci. Týkají se…

Zákoník práce nepodmiňuje trvání nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti trváním pracovního poměru se zaměstnavatelem, který za pracovní úraz zaměstnance odpovídá. Zaměstnanci tak přísluší náhrada za ztrátu na výdělku i poté, co v průběhu pracovní neschopnosti rozvázal pracovní…

Tento článek pojednává o případných možnostech obrany zaměstnance v případě skončení pracovního poměru dohodou, neboť ačkoliv jsou obecně velmi dobře známy možnosti obrany v případě neplatně udělené výpovědi z pracovního poměru, u skončení pracovního poměru dohodou je tomu právě naopak, přestože se případy neplatně uzavřené dohody o skončení…

Při prodeji podílu v obchodní společnosti bývá mezi prodávajícím a kupujícím řešena otázka, kdo a v jaké míře ponese odpovědnost za stav prodávané společnosti. Zájmem prodávajícího bývá tuto odpovědnost vyloučit, či alespoň co nejvíce omezit. Kupující se naopak snaží odpovědnost za stav společnosti v co nejvyšší míře přenést na prodávajícího. V…