Projednávání novely zákoníku práce se pomalu začíná zadrhávat, a to především na politické úrovni, kdy se nedaří sladit požadavky zaměstnavatelů a odborů. Spory se přitom vedou zejména o dílčí body, které ani nebyly v rámci novely původně navrhovány (zejm. se jedná o prodloužení dovolené v soukromé sféře, právo odborů zastavit provoz…
V uplynulých dnech si významnou mediální pozornost získal případ zaměstnance ocelárny, kterému zaměstnavatel dal v červenci 2013 výpověď z pracovního poměru z důvodu pozitivní orientační dechové zkoušky k prokázání požití alkoholu, přičemž tato výpověď byla následně soudy shledána jako neplatná. Konečné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn.
Lze jistě uvést, že alkohol do zaměstnání – až na drobné výjimky – nepatří. Je ovšem otázkou, jakým způsobem může zaměstnavatel zareagovat, pokud zjistí, že jeho zaměstnanec není střízlivý. Lze přítomnost alkoholu v krvi vždy považovat za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, 262/2006 Sb.
V Poslanecké sněmovně se v současné době nachází návrh novely zákona o zaměstnanosti, který může v praxi přinést řadu změn důležitých pro zaměstnavatele i zaměstnance. Chystaná novela zatím prošla v Poslanecké sněmovně druhým čtením a její dílčí změny nabydou, v případě přijetí novely, účinnosti v průběhu roku 2017. Níže je přehled nejzásadnějších…
Před několika dny začala 56. schůze Poslanecké sněmovny PČR, v jejímž rámci by mělo proběhnout 2. čtení koncepční novely zákoníku práce. Přestože se objevují zákulisní zprávy, že zejména pravicoví poslanci mají snahy pokračování projednání blokovat, pokračujeme i my v našem seriálu o připravovaných změnách. V každém případě platí, že plánovaná…
Na podkladě sporu o nárok na odstupné se Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sp. zn. ČR 21 Cdo 1276/2016, ze dne 3. 11. 2016, vyjádřil k otázce, zda má zaměstnanec právo na odstupné tehdy, nesmí-li dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání (pracovní úraz) a došlo-li k rozvázání pracovního poměru u zaměstnavatele teprve poté, co mu…
Dílo, které autor vytvořil při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu, případně z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem, je tzv. zaměstnaneckým dílem. Přestože autorem takového díla je zaměstnanec, který k vytvoření díla přispěl svou duševní tvůrčí činností, přiznává zákon osobě v postavení zaměstnavatele…
Právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb, která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí. Nejvyšší soud ČR v důsledku toho nastolil nový trend v posuzování platnosti výpovědí zaměstnavatelů daných zaměstnancům z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti (dle ust. § 52 písm. d) a e) zákoníku…
Obdobně jako pokračuje projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR, pokračujeme i my v našem seriálu o připravovaných změnách.
Whistleblowing neboli oznamování trestných činů zejména ze strany zaměstnanců je fenomén, který si pro svou kontroverznost zaslouží pozornost nejen právníků, nýbrž celé společnosti. V první polovině února vláda v souvislosti s touto problematikou podpořila novelu Občanského soudního řádu, která toto téma po několika měsících opět oživila. Pro tyto…
Podle současné české právní úpravy může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí jen z důvodů uvedených v zákoníku práce.[1] To je bezpochyby nejdůležitější příčina toho, proč je v pracovních smlouvách zkušební doba tak často sjednávána. Ačkoli se jedná o institut poměrně dobře zažitý,[2] je třeba věnovat pozornost zejména některým méně…
Konkrétní uvedení alespoň tří případů méně závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je nezbytným znakem výpovědi ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně.
Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).
Dne 1. prosince 2016 vstoupil v účinnost nový zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon“). Již bylo mnoho řečeno o skutečnosti, že nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru nebudou nadále moci poskytovat spotřebitelské úvěry pouze na základě živnostenského oprávnění, ale napříště tak budou moci činit pouze na základě…
Nenápadný a mezi ostatní námitky schovaný argument žalovaného zaměstnavatele v rámci řízení o plnění z konkurenční doložky, ve kterém zastupujeme zaměstnance, nás přiměl k zamyšlení se nad možnou aplikací § 1766 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) na závazky z konkurenční doložky. V daném sporu…
Nejvyšší soud ČR se vyslovil k výkladu a aplikaci ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů práva zdravotní pojišťovny na náhradu škody podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku…
Projednávání koncepční novely zákoníku práce v Poslanecké sněmovně PČR pokračuje s tím, že předkladatel novely stále počítá s nabytím účinnosti od 1. 7. 2017 (resp. 1. 1. 2018, pokud jde o změny týkající se dovolené).
Konto pracovní doby je institutem umožňujícím rozvržení pracovní doby zavedeným do právního řádu zákonem 262/2006 Sb. v roce 2006. Od té doby ale navzdory své atraktivitě pro zaměstnavatele s flexibilními potřebami na své zaměstnance zůstává spíše nepochopeným a zřídkavě využívaným institutem vzhledem k tomu, že v praxi se jedná o poměrně…
V první části jsme se věnovali právní úpravě nároku, resp. možnosti osoby se zdravotním postižením na kratší pracovní dobu a výkladu zákonných ustanovení v souvislosti s vymezením invalidity, zejména ve vztahu k možné kolizi invalidity třetího stupně s výkonem závislé práce nebo jiné výdělečné činnosti. Ve druhé části se podrobněji zaměříme na…
Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2569/2015, ze dne 4. 5. 2016, vyslovil k otázce jaké jsou předpoklady pro závěr, že neplatnost dvoustranného právního jednání (úkonu) způsobila jen jedna strana (účastník) pracovního poměru a rovněž k otázce kdy začíná běžet tříletá promlčecí lhůta k uplatnění neplatnosti konkurenční…
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neumožňuje povinnému subjektu odmítnout žádost o informace jen proto, že žadatel se chce seznámit s nepravomocným správním...
Uplynutí jakékoli lhůty, s níž zákon spojuje bezvýslednost exekuce (§ 55 odst. 7 a 11 ex. řádu), nemůže vést k zastavení exekuce v těch - byť zcela výjimečných - případech, kdy...
Pro posouzení, zda ve smyslu § 242 insolvenčního zákona šlo o úmyslně zkracující právní jednání dlužníka, není určující, zda úmysl dlužníka „cum animo fraudandi“ směřoval...
Za procesní situace, kdy odvolací soud zruší nepravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřípustnosti dalšího držení umístěného ve zdravotním ústavu a detenční řízení...
Předběžné opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, kterým bylo pověřujícím zadavatelům zakázáno uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, má...
