Příspěvek navazuje na nedávno publikovaný článek týkající se problematiky „teambuildingu“ a odpovědnosti zaměstnavatele za případnou škodu vzniklou zaměstnanci při úrazu na zaměstnavatelem pořádané akci[1], který vzhledem ke svému rozsahu nemohl obsáhnout celou předmětnou problematiku. Tento článek si proto klade za cíl poukázat na některé další…
Právní úprava dohody o provedení práce prošla v poslední době několika změnami, které připomene tento příspěvek, tohoto pracovně-právního vztahu se týkají i některé pro zaměstnavatelskou praxi významné judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR, na které rovněž poukážeme.
Zaměstnavatel má dle § 313 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání. Jeho náležitosti a otázky s jeho vydáním spojené jsou obsahem následujícího…
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) v § 142 odst. 1 stanovuje zaměstnavateli povinnost vyplácet mzdu nebo plat v zákonných penězích. Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda může zaměstnavatel v České republice vyplácet mzdu v cizí měně a za jakých…
Výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost po provedení organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, je jedním z nejčastěji užívaných výpovědních důvodů a také častým předmětem pracovněprávních sporů. Je totiž veřejným tajemstvím, že pokud se zaměstnavatel chce zbavit zaměstnance a nemá jiný…
Mohou představitelé dobrovolného svazku obcí pobírat odměnu za zastupování svazku obcí v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby za předpokladu, že dobrovolný svazek obcí v ní má podíl nebo hlasovací práva?
Stále častěji se setkáváme s dotazy klientů – zaměstnavatelů, které se týkají problematiky jejich odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnancům při úrazech, které utrpěli při takzvaném teambuildingu neboli při akci pořádané zaměstnavatelem zejména za účelem posílení interpersonálních vztahů mezi zaměstnanci. K této otázce se opakovaně vyslovil…
Zaměstnavatelé se často domnívají, že pracovní poměr zaměstnance lze ukončit okamžitým zrušením v případě každého chování zaměstnance, které zaměstnavatel vyhodnotí jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Tento omyl může zaměstnavatele v budoucnu stát nemalé prostředky a proto je potřeba opravdu pečlivě zvažovat, zda jsou v konkrétním…
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 2930/2014, poukázal na častou chybu zaměstnavatelů, kteří důsledně nerozlišují předpoklady a důvody pro výpověď z pracovního poměru. V praxi činí potíže zejména rozlišování důvodu spočívajícího v nesplňování požadavků pro řádný výkon práce a porušování pracovních…
Problematika vysílání zaměstnanců na pracovní cesty je upravena v ustanovení § 42 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), kdy zákon vyžaduje dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem o vysílání na pracovní cesty, pročež zaměstnanec nemůže být k vykonání pracovní cesty nucen, pokud takováto dohoda…
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 11.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 2866/2014, zabýval náležitostmi lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pokud má na jeho základě dojít k platnému rozvázání pracovního poměru výpovědí. Dospěl k závěru, že lékařský posudek, který obsahuje toliko závěr o dlouhodobém pozbytí zdravotní…
Zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených věcí, je povinen nahradit takový schodek v plné výši. Zavinění zaměstnance se zde presumuje - jedná se o vyvratitelnou právní domněnku, kdy se zaměstnanec odpovědnosti za schodek sprostí pouze tehdy, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo z části bez…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 3663/2014, řešil otázku, jakým způsobem se zaměstnavatel dovídá o nové adrese zaměstnance, na kterou mu mají být doručovány písemnosti určené do vlastních rukou v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru, a dále jaký vliv na řádné doručování takových písemností má přechodná…
Ačkoli je ochrana práv zaměstnanců při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů jedním ze základních pilířů evropského pracovního práva a je zakotvena rovněž, i když poměrně stručně, v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce[1], můžeme se i dnes velice často setkat ze strany zaměstnavatelů s naprostou neznalostí a nevědomostí vztahující…
V případě výpovědi dané zaměstnanci, který je členem orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, se podle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce („zákoník práce“), vyžaduje předchozí souhlas odborové organizace. V nedávné době jsem se setkala s názorem, že byl-li tento souhlas…
Novelou zákoníku práce publikovanou dne 17. srpna 2015 ve Sbírce zákonů pod č. 205/2015 byla navrácena hmotněprávní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zpět do části jedenácté zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Nabytím účinnosti této novely tak skončí téměř celé desetiletí trvající provizorní…
Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci určitá dispoziční oprávnění, ke kterým patří též právo organizovat zaměstnanci práci a udělovat mu k ní pokyny, nicméně i toto právo zaměstnavatele není neomezené a zákon v určitých případech stanovuje limity podmíněné souhlasem zaměstnance. Tak je tomu právě i v případě pracovní cesty, což je institut upravený v…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.4.2015, sp. zn. 21 Cdo 2444/2013, řešil otázku, kdy vzniká pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pokud faktický začátek výkonu závislé práce předchází datu sepsání pracovní smlouvy, a jaké důsledky má tato okolnost na zkušební dobu sjednanou v pracovní smlouvě.
V současné době je ochrana osobních práv zaměstnance zakotvená v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, v platném znění, poněkud bezzubá. Zákoník práce sice upravuje povinnosti zaměstnavatele v této oblasti, ale k účinné ochraně zaměstnanců chybí pravidla postihu zaměstnavatele, který tato pravidla poruší. Inspekce práce sice může zaměstnavatele…
Ústavní soud před nedávnem zvrátil dřívější průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně možnosti okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnancem z důvodu nevyplacení části mzdy. Nejvyšší soud v poslední době opětovně upřesnil, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance a posuzoval s tím…
Jedním z aspektů práva na spravedlivý proces je právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. To zahrnuje povinnost vypořádat se se všemi námitkami účastníků majícími vztah k...
Pokud odvolací soud odmítne odvolání stěžovatele z důvodu nedoplnění blanketního odvolání, které ovšem stěžovatel včas v soudem stanovené lhůtě doplnil, avšak do spisu...
Při aplikaci restitučních zákonů nelze postupovat restriktivně formalisticky, ale vždy s ohledem na konkrétní okolnosti - majetek kláštera byl zabrán německou okupační mocí, která...
Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba...
Rozhodne-li soud prvního stupně o něčem, o čem žalobce nezahájil řízení a co tedy vůbec nenavrhoval, a nejde-li ani o výjimku, kdy smí rozhodnout nad návrh či o něčem jiném, než je...
