Poprvé došlo ke schválení systému tzv. „Kurzarbeit“ v roce 2012, kdy v důsledku hospodářské krize bylo nutné reagovat na zhoršující se finanční situaci zaměstnavatelů a s tím spojenou neschopnost vyplácet svým zaměstnancům mzdu. Vláda tehdy přijala vzdělávací program částečně hrazený z prostředků Evropské unie. Cílem tohoto projektu nazvaného…
Přestože zák. č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) neobsahuje legální definici odstupného a pouze v ustanoveních § 67 až 68 a § 339a stanovuje případy, při nichž má zaměstnanec na toto plnění nárok, nečiní výklad tohoto institutu a jeho aplikace v praxi příliš potíže. Čas od času se však i tento institut stane…
Pro posouzení příčinné souvislosti mezi zaměstnavatelem přijatou organizační změnou a nadbytečností zaměstnance není rozhodné, že zaměstnanci se v důsledku ochranné doby dle právní úpravy zákazu výpovědi prodloužila doba trvání pracovního poměru.
Šikana na pracovišti – problém, se kterým se v poslední době zaměstnanci setkávají stále častěji. Mnohdy to začíná u nevinných žertíků ze strany nadřízených či kolegů, které slouží jen pro odlehčení pracovní atmosféry v kolektivu, které však mohou přerůst v cílené ponižování či útlak. Uvedené chování a nevhodné, stresující pracovní prostředí tak…
Poskytování mzdy a příplatků za práci přesčas, eventuálně náhradního volna za práci přesčas, u zaměstnanců odměňovaných mzdou je upraveno v § 114 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPr“).
Kontrolu lze definovat jako činnost zjišťující skutečný stav za účelem srovnání se stavem požadovaným, s cílem minimalizovat rozdíly. Jedná se o jednu z právních záruk zákonnosti, kterými rozumíme souhrn právních prostředků určených k zabezpečení dodržování a zákonné realizace práva pro případ jejich porušení.[1] Kontrolu tedy nalézáme i v oblasti…
Právní úprava zákona o zaměstnanosti[1] bude s účinností od 1. ledna 2015 pravděpodobně dotčena další změnou. V současné době je totiž projednávána další novela[2] zákona o zaměstnanosti, která byla zařazena na pořad 19. schůze Poslanecké sněmovny a ke dni ukončení tohoto článku se nachází v prvním čtení.
Pokud zaměstnanec porušuje zaviněně své pracovní povinnosti, může s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr při splnění zákonných podmínek výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Rozdíl spočívá v intenzitě, s jakou zaměstnanec své povinnosti porušil. Okamžité zrušení…
Zdravotnický personál (lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé), a zejména pak ti, kteří pracují na specifických odděleních, jako jsou jednotka intenzivní péče nebo operační sály, jsou denně vystaveni riziku infekce v důsledku zranění způsobených injekčními stříkačkami nebo jinými ostrými předměty (skalpely, šicí nástroje, atd.). Řada poranění může…
Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela nebo zčásti ze svého bydliště. Může mít několik různých podob. Pokud zaměstnanec pracuje z domova převážnou část své pracovní doby, označuje se jako homeworking. Pro příležitostnou práci z domova se obvykle v české prostředí používá pojem home office (v…
Relativně poklidné vody domácího zpravodajství rozvířil v závěru letošních prázdnin rozsudek Nejvyššího soudu týkající se úpravy pracovní doby zaměstnance – rodiče. Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že zaměstnaný rodič má nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Výjimkou jsou pouze tzv. vážné provozní důvody na…
Prvním zákonem u nás zakotvujícím konkurenční doložku byl zákon o obchodních pomocnících a jiných zřízencích ze dne 16. ledna 1910. Zakotvení konkurenční doložky do našeho právního řádu bylo doprovázeno snahou zajistit ochranu určitého okruhu informací, jež mohly být zaměstnanci zpřístupněny v průběhu jeho pracovního poměru. Konkurenční doložka se…
Nařízení vlády č. 204/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 zvyšuje minimální mzdu a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zatímco zvýšení minimální mzdy se vždy dostává značné pozornosti, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy bývá nezaslouženě opomíjeno.
Zaměstnanci se někdy vracejí po předchozím propuštění ze zaměstnání z důvodů organizačních změn, s nímž je spjat nárok na odstupné, ke svému původnímu zaměstnavateli, jemuž se podařilo oživit utlumenou činnost.
Dnem 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který představuje zcela revoluční předpis odstraňující zastaralé totalitní ideologie a zavádějící právní uspořádání více odpovídající potřebám současné moderní společnosti. Cílem tohoto článku je snaha přiblížit vliv NOZ na odškodňování pracovních…
Pracovní cestou ve smyslu § 42 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce“ a/nebo „ZP“) se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel přitom může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na…
Hojně diskutovanou problematikou je v oblasti pracovního práva výkon nelegální práce. Pojem nelegální práce je definován v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. , a to konkrétně v § 5 písm. e).
Pracovní smlouva je jistě typem smlouvy, se kterou se v průběhu života setká hodně lidí. Avšak většina lidí uzavře jen několik pracovních smluv za život, takže i přesto, že se jedná o velmi důležitý typ smlouvy a institut pracovního práva, v povědomí společnosti přetrvává velké množství nepřesností a neznalost aktuální právní úpravy. V tomto…
Ve sporu o vrácení odstupného ve smyslu ust. § 68 odst. 1 zákoníku práce, který rozhodoval Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 2071/2013 (rozsudek ze dne 22. 5. 2014), byla m.j. řešena otázka jaký význam má skutečnost, že zaměstnanec, který po skončení pracovního poměru začal znovu pracovat u dosavadního zaměstnavatele, koná v novém…
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nezavádí explicitní kontinuální úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), přestože se s ní v původním návrhu ZOK počítalo. Ustanovení § 61 odst. 3 ZOK stanoví pouze…
Jedním z aspektů práva na spravedlivý proces je právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. To zahrnuje povinnost vypořádat se se všemi námitkami účastníků majícími vztah k...
Pokud odvolací soud odmítne odvolání stěžovatele z důvodu nedoplnění blanketního odvolání, které ovšem stěžovatel včas v soudem stanovené lhůtě doplnil, avšak do spisu...
Při aplikaci restitučních zákonů nelze postupovat restriktivně formalisticky, ale vždy s ohledem na konkrétní okolnosti - majetek kláštera byl zabrán německou okupační mocí, která...
Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba...
Rozhodne-li soud prvního stupně o něčem, o čem žalobce nezahájil řízení a co tedy vůbec nenavrhoval, a nejde-li ani o výjimku, kdy smí rozhodnout nad návrh či o něčem jiném, než je...
