Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti (počítané z posledního průměrného čistého výdělku uchazeče o zaměstnání) zůstává pro rok 2014 stejná jako v r. 2013, ale od 1. ledna 2014 se zvyšuje maximální výše částky, kterou může uchazeč o zaměstnání jako podporu dostat. Výše podpory totiž není neomezená, nýbrž je…
Otázka možnosti souběhu funkcí po 1. lednu 2014, a to jak nově sjednaných, tak i již existujících, byla a je v právních kruzích často diskutována. Objevují se zcela protichůdné názory podložené odlišnými ustanoveními zákonů a argumenty. Jen na tomto webu lze z poslední doby poukázat na články „Rekodifikace vrátí pochybnosti o souběhu funkcí“ Ivy…
I. Úvodem k posuzování poškození zdraví zaměstnance
Každý zaměstnavatel je čas od času konfrontován s tím, že se na zdraví jednoho z jeho zaměstnanců projeví určité poškození. Přirozenou reakcí každého zaměstnance je hledání příčiny tohoto poškození. Většina lidí tráví v zaměstnání bezmála polovinu svého bdělého času, není tedy žádnou výjimkou…
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 21 Cdo 268/2012) potvrdilo důležitost, v praxi často opomíjené, informační povinnosti zaměstnavatele při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku připustil možnost zaměstnance nárokovat po zaměstnavatelích náhradu škody způsobenou nesplněním této…
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, příslušela v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od zaměstnavatele náhrada mzdy, nemocenské od státu až od 22. dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Od 1.
Od 1. ledna 2014 se dochází k pravidelným změnám v sazbách stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území…
Médii proběhla informace o problémech, které při vyslání na pracovní cestu pronásledují cizince legálně pracující na území naší republiky. Tyto problémy pramenily z výkladu ustanovení § 145 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, uplatňovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Uvedené ustanovení řeší zaměstnávání cizince na…
Pro rozhodnutí ve věci, kterou Nejvyšší soud ČR řešil pod spis. zn. 21 Cdo 3693/2012 a uzavřel svým rozsudkem ze dne 4. 9. 2013, bylo významné vyřešení právní otázky, zda písemné upozornění zaměstnance na možnost výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci podle ust.
Mzda má svoji výraznou funkci alimentační, proto otázka započítávání na mzdu (namísto jejího vyplacení) byla vždy poněkud kontroverzní, zejména mělo-li by jít o jednostranné započtení ze strany „zlého“ zaměstnavatele. Je za současné právní úpravy tento postup možný, a pokud ano, jsou zde nějaká omezení? A jak to bude po nabytí účinnosti…
Za účelem vyhledání nového místa (zaměstnání) před skončením (stávajícího) pracovního poměru může zaměstnanec požádat dosavadního zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a ten je povinen jeho žádosti vyhovět. Pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru, tedy když má skončit na základě výpovědi dané…
Zákoník práce[1] dlouhá léta obsahoval výjimku z omezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, a to z vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce. Po krátké přestávce způsobené velkou novelou zákoníku práce[2] účinnou od 1. 1. 2012 se tato výjimka do zákoníku práce opět vrací. Nejvyšší soud se přitom ve…
Obecně lze říci, že dlouhodobým politickým záměrem České republiky je řešení otázky nezaměstnanosti. Jedním ze způsobů, kterým je tento záměr uskutečňován, je upřednostňování domácí pracovní síly oproti zahraničním pracovníkům. Z tohoto důvodu není zaměstnání zahraničních osob podřízeno pouze soukromoprávním předpisům, typicky zákonu č. 262/2006…
Proběhla zde informace, že snad nejsou možné podle nové úpravy soukromého práva souběhy obdobné podle stávajícího § 66d obchodního zákoníku, a že snad dokonce musí být ukončeny k 1.1.2014 dosavadní souběžné vztahy. Tento názor stojí na úvaze o kogentnosti určitých pravidel a jejich statusové povaze. Tento výklad nesdílím, ba ho mám zejména ve…
Při přidělování zaměstnance k jinému zaměstnavateli nabízí zákoník práce od 1. 1. 2012 dvě možnosti. První možností je tzv. zprostředkování pracovníků skrze agenturu práce. Druhou možnost od 1. 1. 2012 představuje dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, což by mělo vést k řešení nedostatku práce na pracovišti a k efektivnějšímu…
Účinnost rekodifikace se nezadržitelně blíží. Přesto však stále nepanuje obecná shoda na tom, jak to bude od 1. ledna 2014 s tzv. „souběhy“. Bude i po tomto datu přípustné, aby jedna osoba zastávala ve společnosti jak manažerskou pozici v pracovněprávním vztahu, tak funkci člena jejího statutárního orgánu? Odpověď na tuto otázku, včetně…
Pro zaměstnance je možnost bezplatně využívat služební vozidlo i k soukromým účelům zpravidla vítaným bonusem, nicméně je potřeba si uvědomit, že každá mince má dvě strany. V tomto případě není ona bezplatnost až tak ryzí, jak se na první pohled může zdát.
Nedávno jsme se v naší advokátní kanceláři setkali s případem, kdy úřad práce poskytl uchazeči o zaměstnání kompenzaci za zaměstnavatelem nevyplacené odstupné s odůvodněním, že se zaměstnancem byl rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů (nadbytečnost) a vzniklo mu tak právo na odstupné. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o…
Je obecně známo, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v zákoníku práce. Jedním z těchto důvodů je i skutečnost, že zaměstnanec nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Toto nesplňování může, mimo jiné, spočívat v neuspokojivých pracovních výsledcích, pokud zaměstnavatel v době…
Nejvyšší soud ČR a před ním soudy nižších stupňů se zabývaly otázkou přiměřenosti požadavku na úpravu (doplnění) pracovního posudku. Zaměstnanec se jako žalobce domáhal, aby žalované zaměstnavatelce byla uložena povinnost upravit pracovní posudek tak, že do něj bude vložen další text.
Zákoník práce v ust. § 69 odst. 1 věty první požaduje, aby oznámení požadavku dalšího zaměstnávání druhé straně bylo zaměstnancem po neplatném rozvázání pracovního poměru učiněno „bez zbytečného odkladu“. Účelem zajisté bude, aby již od samotného počátku resp. krátce po příslušném právním úkonu, na jehož základě došlo resp. mělo dojít k rozvázání…
Jedním z aspektů práva na spravedlivý proces je právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. To zahrnuje povinnost vypořádat se se všemi námitkami účastníků majícími vztah k...
Pokud odvolací soud odmítne odvolání stěžovatele z důvodu nedoplnění blanketního odvolání, které ovšem stěžovatel včas v soudem stanovené lhůtě doplnil, avšak do spisu...
Při aplikaci restitučních zákonů nelze postupovat restriktivně formalisticky, ale vždy s ohledem na konkrétní okolnosti - majetek kláštera byl zabrán německou okupační mocí, která...
Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba...
Rozhodne-li soud prvního stupně o něčem, o čem žalobce nezahájil řízení a co tedy vůbec nenavrhoval, a nejde-li ani o výjimku, kdy smí rozhodnout nad návrh či o něčem jiném, než je...
