Pracovní cestou ve smyslu § 42 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“ a/nebo „ZP“) se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel přitom může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na…
Hojně diskutovanou problematikou je v oblasti pracovního práva výkon nelegální práce. Pojem nelegální práce je definován v zákoně o zaměstnanosti 435/2004 Sb., a to konkrétně v § 5 písm. e).
Pracovní smlouva je jistě typem smlouvy, se kterou se v průběhu života setká hodně lidí. Avšak většina lidí uzavře jen několik pracovních smluv za život, takže i přesto, že se jedná o velmi důležitý typ smlouvy a institut pracovního práva, v povědomí společnosti přetrvává velké množství nepřesností a neznalost aktuální právní úpravy. V tomto…
Ve sporu o vrácení odstupného ve smyslu ust. § 68 odst. 1 zákoníku práce, který rozhodoval Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 2071/2013 (rozsudek ze dne 22. 5. 2014), byla m.j. řešena otázka jaký význam má skutečnost, že zaměstnanec, který po skončení pracovního poměru začal znovu pracovat u dosavadního zaměstnavatele, koná v novém…
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nezavádí explicitní kontinuální úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), přestože se s ní v původním návrhu ZOK počítalo. Ustanovení § 61 odst. 3 ZOK stanoví pouze…
Čas od času se médii přeženou články upozorňující na hrozící postihy za výkon závislé práce skrze jiný nežli pracovněprávní vztah, tzv. „švarc systém.“ Ten je vedle nelegální práce cizinců (vykonávajících práci bez povolení k zaměstnání či povolení k pobytu, popřípadě v rozporu s nimi; resp. v rozporu s modrou či zelenou kartou) jedním z typů…
Globálně nejvýznamnější sociální síť Facebook nedávno oslavila desetileté výročí založení. Přestože se tedy nejedná o společensky nový fenomén, jeho adekvátní právní regulace se teprve postupně vytváří. Běžnou součástí všedního dne je pak i to, že se zaměstnanci, a to i v pracovní době, otevřeně na sociálních sítích vyjadřují k problémům v…
Dne 1. 1. 2005 nabyl účinnosti zákon 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (dále též „ZPP“), který mimo jiné upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a pedagogických pracovníků zařízení sociálních…
Tento příspěvek si klade za cíl srozumitelným a uceleným způsobem pojednat o výpovědním důvodu dle § 52 písm. g) zák. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“). V úvodu článek pojednává o tomto výpovědním důvodu v obecnější rovině a dále již pojednává o situaci, kdy zaměstnanec je během pracovní doby pod vlivem alkoholu. Jelikož Češi se…
Neplatné skončení pracovního poměru je upraveno v ustanovení § 69 a následující zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Neplatné skončení pracovního poměru vyúsťující v následný pracovněprávní spor před obecnými soudy není sporadickým jevem. Neplatnost může být v souladu s ustanovením § 72…
Z hlediska posouzení existence předpokladů výpovědi pro nadbytečnost zaměstnance není významné, zda po skončení pracovního poměru jiný zaměstnanec, který má v rámci kumulace funkcí převzít funkci po propuštěném zaměstnanci, bude splňovat pro tuto funkci předpoklady stanovené právními předpisy a zda zaměstnavatel bude z tohoto důvodu snášet…
Pro dočasné zaměstnání brigádníka, není-li práce více než 300 hodin (za kalendářní rok), lze doporučit dohodu o provedení práce.Dohodu o provedení práce musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemně. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být dle ust. § 75 věty první zákoníku práce větší než 300 hodin v kalendářním…
V současné době je právní úprava závislé práce vymezena tak, že závislá práce musí být mj. vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu. Jde o vymezení důsledků výkonu závislé práce, nikoli o její definiční znaky. V následujícím textu bude krátce pojednáno o vztahu úplaty a naplnění definičních znaků závislé práce v kontextu výkonu nelegální…
Žena – zaměstnankyně, s ohledem na své fyziognomické predispozice, resp. standardní sociální funkci, má bezesporu nárok na to, aby některé její pracovní podmínky byly upraveny diferencovaně. Nejdůraznější právní ochrana přitom bezesporu náleží zaměstnankyním „plnícím své mateřské poslání“, ať již ve fázi těhotenství či raného mateřství. Tento…
Jedna z hlavních starostí snad každého jednotlivce je zabezpečit obživu pro sebe a také pro své blízké. Tento jedinec většinou činí v jednom ze základních pracovněprávních vztahů či prostřednictvím samostatně výdělečné činnosti. Ovšem není neobvyklé, že jedinec kombinuje pracovněprávní vztahy (tedy je zaměstnán u více zaměstnavatelů) či je v…
Institutu neúměrného zkrácení, který do našeho právního řádu navrátil nový občanský zákoník (NOZ), se v odborných článcích věnovala již řada autorů. Zajímavým (a dle našich informací) dosud neřešeným problémem však zůstává, zda lze uvažovat implikace tohoto institutu v oblasti pracovního práva. Dle našeho názoru…
Úprava odměňování členů orgánů obchodních korporací obsažená v zákoně o obchodních korporacích je podrobnější než byla úprava obsažená v obchodním zákoníku. Ačkoliv pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů a poskytování dalších plnění do značné míry kopírují předchozí úpravu, jsou zde též odchylky, a to zejména ve vztahu ke…
Zkušební dobu ve smyslu § 35 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) bude i v roce 2014 možno sjednat na dobu tří měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru ve smyslu § 36 zákoníku práce nebo po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucích…
Cílem článku je zamyšlení, zda je v souladu s právem, ale také v souladu s principy rovnosti subjektů, podle něhož lidé jsou si rovni i v právech (ve smyslu čl. 1 Listiny základních práv a svobod), aby za stejné zranění při stejných souvisejících podmínkách úrazu byl občan odškodněn zásadně jinak než zaměstnanec.
Od 1. 1. 1989 byla novelou zákoníku práce 188/1988 Sb. zkrácena lhůta pro podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze tří na dva měsíce. Od tohoto okamžiku působila tato úprava jako pevný bod ve vesmíru a přestála veškeré turbulence v pracovním právu. Pokud byl pracovní poměr rozvázán sporně nebo nepřátelsky, běžela lhůta…
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neumožňuje povinnému subjektu odmítnout žádost o informace jen proto, že žadatel se chce seznámit s nepravomocným správním...
Uplynutí jakékoli lhůty, s níž zákon spojuje bezvýslednost exekuce (§ 55 odst. 7 a 11 ex. řádu), nemůže vést k zastavení exekuce v těch - byť zcela výjimečných - případech, kdy...
Pro posouzení, zda ve smyslu § 242 insolvenčního zákona šlo o úmyslně zkracující právní jednání dlužníka, není určující, zda úmysl dlužníka „cum animo fraudandi“ směřoval...
Za procesní situace, kdy odvolací soud zruší nepravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřípustnosti dalšího držení umístěného ve zdravotním ústavu a detenční řízení...
Předběžné opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, kterým bylo pověřujícím zadavatelům zakázáno uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, má...
