Poslanecká sněmovna přehlasovala 6. listopadu 2011 senátní veto týkající se vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který nově rozšiřuje definici nelegální práce o závislou práci konanou mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém. Novela nabude účinnosti již k 1. 1. 2012.

Dohoda o pracovní činnosti (normativně upravená v ust. § 76 a ustanoveních následujících a souvisejících zákoníku práce) je jedním ze tří základních pracovně-právních vztahů, v nichž je vykonávána závislá činnost – závislá práce. V praxi je využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, tak i pro stabilnější - déletrvající pracovněprávní…

Zaměstnavatel je povinen některé případy rozvázání pracovního poměru projednat a jiné oznámit odborům, pokud u něj působí. Nesplnění povinnosti sice nezpůsobí neplatnost rozvázání pracovního poměru, [1] ale zaměstnavateli hrozí pokuty od inspekčních orgánů. [2] S účinností od 1. 1. 2012 určuje zákoník práce minimální počet členů zaměstnaných u…

Medializace rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (3 Ads 119/2010 - 58 z 9. 12. 2010) spustila letos na jaře velkou vlnu debat nad problematikou souběhu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu (dále jen „statutární orgán“) a vedoucího zaměstnance v pracovním poměru.

Zrušit pracovní poměr okamžitě (tzv. na hodinu) lze jen zcela výjimečně. Jde o velice delikátní způsob rozvázání pracovního poměru, což se projevuje v přísných podmínkách, za nichž lze k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupit.

Již mnohokrát diskutovaná novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2012 s sebou přináší mimo jiné řadu zásadních změn ve vztahu ke vzniku, trvání a skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel bude v řadě případů postaven před otázku, zda v konkrétní situaci použít ještě původní nebo již novelizované znění zákonných ustanovení. Tyto případy řeší, a…

Odstupné jako jednorázové peněžité plnění je povinen vyplatit zaměstnavatel zaměstnanci ve stanovených (zákoníkem práce uvedených) případech rozvázání pracovního poměru; mezi ně patří předně rozvázání pracovního poměru v důsledku u zaměstnavatele probíhajících organizačních změn (tj. z výpovědních důvodů specifikovaných v ust. § 52 písm. a), b) a…

Dohoda o provedení práce má narozdíl od dohody o pracovní činnosti nebo pracovního poměru, jež jsou uzavírány zpravidla na delší dobu, ať určitou nebo neurčitou, spíše jednorázový charakter; obvykle jde o splnění ojedinělého, nárazového úkolu. Dohoda o provedení práce je vhodná zejména, jestliže splnění určitého pracovního úkolu není možno…

Problematika sjednávání zkušební doby a případného rozvázání (zrušení) pracovního poměru během ní byla na těchto stránkách poměrně obsáhle rozebrána, [1] a proto postačí upozornit toliko na novinky od 1. 1. 2012. [2]

Podle ust. § 49 odst. 1 zákoníku práce, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru je zřejmě nejjednodušším způsobem skončení pracovního poměru, ani jejím pravidlům se však nevyhnou změny. [1]

Nejvyšší správní soud vydal dne 29. září 2011 rozsudek sp. zn. 4 Ads 75/2011, v němž vyslovil názor, že pouhá skutečnost, že se v provozovně během přestávky na jídlo a oddech jako jediná vyskytuje osoba, se kterou není uzavřen platný pracovněprávní vztah, ještě sama o sobě neznamená, že byl této osobě umožněn výkon nelegální práce. Tento rozsudek…

Dosavadní znění ust. § 56 zákoníku práce upravujícího okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance bude s účinností od 1. 1. 2012 rozděleno do 2 odstavců.[1] V prvním z nich zůstávají upraveny dosavadní 2 důvody, pro které může zaměstnanec zrušit pracovní poměr okamžitě.

Se stále víc se přibližujícím novým rokem 2012 se odborná i laická veřejnost snaží blíže seznámit s obsahem očekávaných změn v právních předpisech, které by měly dnem 01.01.2012 vstoupit v účinnost, a připravit se tak na ně včas. Jednou z takových významných změn, co do jejich počtu i obsahu, je novela zákoníku práce. Ten má dnes téměř 400…

Úvodem posledního ze série článků pojednávajících o množství změn, které dozná zákoník práce, tedy pokud projde vládní návrh novely ZP (což jak je uvedeno v prvním článku z této série je velmi pravděpodobné) je vhodné připomenout, že účel všech tří článků je popisný a čtenáře primárně na změny upozorní. Rovněž obsahuje stručné hodnocení, ale to…

Výraz „pracovní posudek“ by snad mohl dosud mnohým zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům, starších ročníků, připomenout kádrové posudky z dob dávno minulých... Pracovní posudek je však standardním, i když nepovinným, personálním (pracovněprávním) dokladem.

Od 1. 1. 2012 dojde k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných při, zvláště exekučních, srážkách ze mzdy a obdobných příjmů,[1] což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese a z nich vyplývajících…

V předešlém článku byly popsány změny ZP[1] v ustanovení týkajících se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V následujících řádcích bude navázáno na předchozí článek.

Nejrozsáhlejší novela zákoníku práce („ZP“) od nabytí jeho účinnosti v r. 2007 obsahující přes 300 změnových bodů se sice ještě účinnou nestala, nicméně již nyní jsou některé z bodů této novely předmětem bouřlivých diskusí i kritiky v rámci (nejen odborné) veřejnosti. Tento článek se věnuje nové úpravě neplatnosti právních úkonů, která je…

Nejvyšší soud České republiky vydal dne 20. 9. 2011 dlouho očekávaný rozsudek ve věci právní otázky předpokladů odstoupení od konkurenční doložky.

Cílem tohoto příspěvku je upozornit čtenáře na nejdůležitější změny zákoníku práce (ZP nebo kde u § není uvedeno jinak, jedná se o ZP), které přinese vládní návrh novely zákoníku práce, tedy pokud bude tato novela schválena, což je vzhledem k aktuálnímu rozložení sil v parlamentu ČR pravděpodobné. Nejedná se o komentář či detailní rozbor změn, jde…