Nový zákoník práce zrušil pojem „pracovní kázeň“. Jaký vliv má tato skutečnost na dodržování povinností ze strany zaměstnance ?

Zdá se, že po vstupu nového zákoníku práce v účinnost bude pozice zaměstnavatele, který chce propustit „problémového“ zaměstnance, poněkud komplikovaná?

V souvislosti s přijetím nového zákoníku práce dochází ke zrušení výslovných výjimek ze zákazu švarcsystému v zákonu o zaměstnanosti. Jak bude tedy nadále posuzováno obcházení zákoníku práce uzavíráním jiných smluv?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v novém zákoníku práce upraveny obdobným způsobem jako v současném. Přesto tu některé odlišnosti a dílčí upřesnění existují a na tyto bychom Vás rádi stručně upozornili.

V zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (589/1992 Sb.) a zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.) se změnila definice vyměřovacího základu zaměstnance.

Jsme společnost, která zaměstnává mnoho zaměstnanců na vedlejší pracovní poměr. Slyšeli jsme, že přijetím nového zákoníku práce se mění vedlejší pracovní poměry na pracovní poměry hlavní. Je to pravda?

Ve stanovách naší společnosti máme jako podmínku vzniku pracovního poměru ředitele jeho volbu valnou hromadou . Jaký režim se u něho uplatní po 1.1.2007 ?

Dosavadní znění zákoníku práce vymezuje v § 27 odst.5 vedoucí funkce, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, nikoli „klasickou“ pracovní smlouvou. Je tomu tak u vedoucích zaměstnanců, jimž je podřízen další vedoucí zaměstnanec a kteří se v rámci organizační struktury (systemizace) pracovních míst v organizaci nacházejí v přímé řídící působnosti…

S novým zákoníkem práce se samozřejmě objevily i určité změny v zákoně o daních z příjmů.
Tyto změny můžeme rozdělit na dvě hlavní oblasti – cestovní náhrady a pracovněprávní nároky dohodnuté v pracovní smlouvě.

Hodně se psalo o tom, že nový zákoník práce zavádí značnou smluvní volnost podle zásady „co není zakázáno, je dovoleno“. Jaké jsou tedy zákonné limity smluvní volnosti?

Podle § 111 odst. 1 zák.č. 65/1965 Sb. , zákoníku práce, náleží zaměstnanci za vykonanou práci mzda nebo plat podle zvláštního právního předpisu.

Mám jako zaměstnavatel ze zákona nějakou povinnost oznamovat volná pracovní místa úřadu práce?

Projde-li návrh zákona o úrazovém pojištění legislativním procesem v tomto volebním období, stane se účinným od 1. 1. 2008. Nový zákon o úrazovém pojištění je součástí systému nových zákonů souvisejících s novelou zákoníku práce; zákon nahrazuje dosavadní systém odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz zcela novou…

Od 1. ledna 2007 vejde v účinnost nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Novou právní normu podepsal dne 5. 6. 2006 prezident republiky.

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí upravuje zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Tento zákon rozlišuje mezi zaměstnáváním

Od 1. ledna 2008 vejde v účinnost nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který 12. 5. 2006 podepsal prezident republiky Václav Klaus. Cílem zákona je výrazně motivovat zaměstnavatele i zaměstnance k vytváření co nejlepších podmínek pro bezpečnou práci.

Zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce (dále jen „ZP“), mimo jiné pamatuje na situace, kdy se zaměstnavatelé dohodnou se zaměstnanci a určí jim jako místo výkonu práce jejich bydliště. Tuto možnost ZP výslovně připouští v ustanovení § 267 odst. 2, 3. Zaměstnanci tak nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní…

Platný zákoník práce č 65/1965 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, který měl do současné doby celkem 47 novel, zcela nepochybně patří mezi právní normy neodpovídající současným společensko-ekonomickým podmínkám. Proto byly do nového zákona vkládány značné naděje, zejména ze strany zaměstnavatelů.

Vláda České republiky vyhlásila v některých povodní nejvíce postižených regionech stav nouze. Tento fakt znamená mimo jiné přijetí mimořádných opatření i v pracovněprávní oblasti.

Ačkoliv je v současné době hlavním předmětem diskusí zcela jiná novelizace zákoníku práce, je stále velmi diskutovaná též její předchůdkyně, která nabyla účinnosti již před rokem a půl, neboť mnohým zaměstnavatelům do značné míry komplikuje předtím relativně jednoduchý proces dočasného přidělování svých zaměstnanců k výkonu práce u jiných…