Neplacené volno

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, tedy neplacené volno, před skončením pracovního poměru, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců (a to i když je skutečná výpovědní doba event. na základě ujednání zaměstnavatele a zaměstnance delší). Za každý týden výpovědní doby, která činí 2 měsíce, vzniká zaměstnanci nárok na 1 půlden neplaceného volna.

Organizační nebo zdravotní důvody: Placené volno

Ve stejném rozsahu (tedy 1 půlden volna za 1 týden výpovědní doby) je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno, a to s náhradou mzdy nebo platu, tedy placené volno, před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů.

Slučování volna

Pracovní volno, a to zpravidla osm půldnů, může zaměstnanec vyčerpat kdykoliv během výpovědní doby (fiktivní výpovědní doby). Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Zaměstnanec si pak může vybrat např. jednorázově 1 den volna za 2 týdny namísto dvakráte 1 půldne. Není podmínkou čerpat pravidelně každý týden jeden půlden, ale se souhlasem zaměstnavatele to může být např. 1 den za 2 týdny, 2 dny za 4 týdny atp.

Povinnost prokázání účelu

Pracovní volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu s tím, že půlden v týdnu je maximem, které si může zaměstnanec nárokovat. Rozsah volna určuje zaměstnavatel a přihlíží přitom k podmínkám zaměstnance.

Záleží na zaměstnavateli, zda bude na zaměstnanci požadovat, aby mu účel, k němuž pracovní volno směřuje, prokázal (aby tedy prokázal jednání s jiným zaměstnavatelem, agenturou práce, úřadem práce apod.). Požaduje-li to zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen prokázat kdy a jakou dobu vedl jednání o novém zaměstnání, protože volno k vyhledání zaměstnání je volnem účelově určeným. Z toho lze dovodit, že v případě, kdy již zaměstnanec má zajištěné nové pracovní místo, nemá již nárok na poskytnutí pracovního volna, případně má nárok jen do doby, než si zajistí nové zaměstnání s tím, že na za zbývající dobu už mu nárok na volno nevznikne. Ovšem neplatí to absolutně, když např. zaměstnanec prokazatelně potřebuje s novým zaměstnavatelem ještě dohodnout další podmínky nové práce a nemůže tak učinit mimo svou pracovní dobu.

Závěr

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Richard W. Fetter

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání, resp. případně jen jeho poměrná část (kratší než půlden), a to jako pracovní volno neplacené, tedy bez náhrady mzdy či platu, resp. právo na něj, se uplatní i při jiném způsobu skončení pracovního poměru než dohodou nebo výpovědí. Z logiky věci se však rozhodně neuplatní při okamžitém zrušení pracovního poměru – zaměstnanec nemá žádný časový prostor, aby pracovní volno čerpal. I přes dikci příslušného ust. bodu 11 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (stanovícího podle ust. § 199 odst. 2 zákoníku práce okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci) odvozujícího délku pracovního volna od výpovědní doby lze uplatnit právo na neplacené pracovní volno i při skončení (resp. před skončením) pracovního poměru sjednaného na dobu určitou uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru; spíše ojediněle to bude při rozvázání pracovního poměru jeho zrušením ve zkušební době, nicméně v praxi záleží především na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Pokud však mezi projevem vůle skončit pracovní poměr ve zkušební době a jeho faktickým ukončením je časový odstup (tedy je v oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době uveden pozdější termín skončení pracovního poměru a nikoliv den doručení oznámení o zrušení pracovního poměru), který umožňuje využít právo na pracovní volno, není důvodu, aby nebylo poskytnuto.
[2] Srovnej Drexlerová, J.: Nárok zaměstnance na pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 10/2013.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz