Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Z výše uvedeného vyplývá, že znakem této skutkové podstaty je jednak obohacení pachatele (či jiné osoby), jednak způsobení škody na cizím majetku.

V situaci, kdy bude docházet k umělému navyšování ceny fiktivním uživatelem, bude tedy nutné posoudit, zda v daném případě dochází (v důsledku uvedení skutečných uživatelů v omyl) k obohacení pachatele a zda na straně skutečného uživatele vznikne škoda.

V konkrétním případě potom nelze vyloučit, že by orgány činnými v trestním řízení bylo spatřováno způsobení škody kupujícímu v tom, že v důsledku fiktivních příhozů byl nucen zaplatit vyšší částku, než kdyby k těmto fiktivním příhozům (a tedy k uvedení kupujícího v omyl) nedošlo. Výše škody by potom byla představována rozdílem výše příhozu druhého nejvyššího skutečného přihazujícího a částky (uměle navýšené prostřednictvím počítačových příhozů), za kterou by byla prodávaná věc skutečným kupujícím vydražena.

Kupujícímu, který by za normálních okolností, neuveden v omyl, vydražil prodávanou věc za tuto nižší částku, by potom vznikla škoda právě ve výši uvedeného rozdílu cen.

Zároveň zde lze spatřovat i obohacení prodávajícího, který tím, že kupujícího uvede v omyl, obohatí se o částku odpovídající rozdílu částky, za kterou by byla věc skutečně vydražena a částkou, kterou kupující v důsledku umělého navýšení ceny byl povinen zaplatit.

Vedle trestného činu podvodu pak jsou v zákoně zakotveny i další trestné činy, které by za určitých okolností mohly být v uvedeném jednání spatřovány (např. poškozování spotřebitele, porušování předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Porušení pravidel hospodářské soutěže potom může být postihnuto i jako nekalosoutěžní jednání ve smyslu § 44 an. obchodního zákoníku.

Dalším právním rizikem plynoucím z výše nastíněného postup je potom možnost jeho posouzení jako v rozporu s dobrými mravy resp. v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, pokud by šlo o vztah mezi podnikateli. Dále dle § 49a je potom neplatný takový právní úkon, který jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Pokud by se kupující dovolal neplatnosti takovéhoto právního úkonu, pak by si strany musely navzájem vydat to, čeho na základě tohoto neplatného právního úkonu plnily.

Mgr. Anděla Tichá,
advokátní koncipientka

Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář

U Černé věže 66/3
370 01 České Budějovice

Tel.: +420 386 323 247
Fax:  +420 383 839 361
e-mail: recepce@akreznicek.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz