PRÁVNÍ ÚPRAVA AUTOŠKOL I. – PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL

Problematika autoškol a jejich fungování je v dnešních dnech silně diskutována, a to zejména z důvodu chybnosti testů. Účelem následujících dvou článků je snaha poukázat zejména na stávající právní úpravu, která se jeví v některých ohledech jako nedostačující či chybná a přinést též alespoň základní informace o připravované novelizaci předpisů týkajících se autoškol.

ÚVOD. Problematika autoškol a jejich fungování je v dnešních dnech silně diskutována, a to zejména z důvodu chybnosti testů. Účelem následujících dvou článků je snaha poukázat zejména na stávající právní úpravu, která se jeví v některých ohledech jako nedostačující či chybná a přinést též alespoň základní informace o připravované novelizaci předpisů týkajících se autoškol.

V prvním článku se budeme věnovat problematice autoškol zejména z pohledu provozovatelů autoškol a vůbec podmínek vzniku a fungování autoškol. Ve druhém článku se zaměříme na problematiku autoškol z pohledu žadatelů o řidičské oprávnění jako účastníků výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění.

V obou článcích nebude opomenut návrh zákona novelizující zákon č. 247/2000 Sb. (dále jen „Novela“), který předložila Sněmovně skupina poslanců (Pavel Němec, Karel Sehoř, František Vnouček, Miroslav Výborný). Skupina poslanců navrhla projednání Novely tak, aby Sněmovna mohla s tímto návrhem vyslovit souhlas již v prvním čtení. Návrh Novely byl ve Sněmovně projednán dne 27.6.2001. Sněmovna však souhlas návrhem v prvním čtení nevyslovila a Novelu přikázala k projednání výborům.

Cílem obou článků je snaha jednak v základních rysech nastínit stávající právní úpravu a dále poukázat na chyby a nedostatky, jež by Novelou měly být odstraněny.

Přijetím zákona č. 247/2000 Sb. , o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a změnách některých zákonů (dále jen „Zákon“) mělo dojít zejména ke sjednocení právní úpravy týkající se autoškol a dále i vytvořit nový systém dalšího vzdělávání řidičů. Impulsem pro přijetí Zákona byla také nutnost harmonizace dotčené oblasti práva s normami Evropského společenství. V této souvislosti je nutno dodat, že přijatý zákon je nekvalitní a jeho další novelizace je nanejvýš nutná, což potvrzuje i stanovisko Vlády České republiky ze dne 30. května 2001, ve kterém se výslovně uvádí, že novelizace Zákona je nutná. V určitých ohledech je Zákon neaplikovatelný a jeho fungování v praxi vyvolává značné problémy.

Zákonem též došlo k delimitaci kompetencí z Ministerstva vnitra a Policie ČR na Ministerstvo dopravy a spojů a okresní úřady. Novela, již prosazují uvedení poslanci sleduje další převod kompetencí z Ministerstva dopravy a spojů na krajské úřady, a to z důvodu, že ministerstvo není schopné některé své kompetence zvládnout (jedná se zejména o zkoušky a evidenci učitelů autoškol).

PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL. Provozovat autoškolu může jak právnická tak fyzická osoba, která má (i) příslušné živnostenské oprávnění a (ii) je registrována k provozování autoškoly. Registraci k provozování autoškoly vydává okresní úřad resp. příslušný okresní úřad v jehož územním obvodu bude autoškola provozována. Územní obvod okresního úřadu jako takový není nikde definován. Novela navrhuje, aby příslušným okresním úřadem byl okresní úřad, v jehož obvodu je místo provozovny žadatele. V případě stávající právní úpravy je při určení územního obvodu okresního úřadu nutné vycházet ze správních obvodů okresních úřadů dle zákona 147/2000 Sb. o okresních úřadech. V souvislosti s registrací k provozování autoškoly je okresním úřadem požadováno opětovné předložení a osvědčení skutečností, jež musel žadatel již předložit živnostenskému úřadu při vydávání živnostenského oprávnění. Novela navrhuje, aby podmínkou registrace bylo pouze získání příslušného živnostenského oprávnění a splnění technických podmínek pro provozování autoškol dle Zákona.

Žádost o registraci musí vedle skutečností identifikujících osobu zájemce obsahovat také seznam výcvikových vozidel a dále popis a umístění autocvičiště nebo tzv. cvičné plochy. Žadatel o registraci musí rovněž prokázat právní vztah jednak k autocvičisti resp. cvičné ploše, ale také k výukovým a učebním prostorám. Poněkud nelogickým se jeví ustanovení Zákona, které výslovně umožňuje provozovat autoškolu fyzické osobě (není stanoveno, že pouze zapsané v obchodním rejstříku), na druhé straně však jedním z obligatorních dokladů pro registraci je výpis z obchodního rejstříku žadatele (uvedený nedostatek Zákona, stejně jako další rozpory zmíněné v tomto článku by měla odstranit Novela).

Provozovatel autoškoly má oznamovací povinnost vůči okresnímu úřadu týkající se změn údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti registrace. Oznamovací povinnost musí provozovatel splnit do 15-ti dnů ode dne vzniku změn. Na základě oznámených změn provede okresní úřad změnu údajů uvedených v rozhodnutí nebo rozhodne o změně registrace.

Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití okresní úřad, který je příslušný podle sídla nebo místa trvalého bydliště žadatele. Vozidlo používané k výcviku musí být řádně označeno. Označení výcvikového vozidla přesněji upravuje vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 470/2000 Sb. , která provádí některá ustanovení Zákona. Zákon dnes stanoví, že provozovatel autoškoly zajistí, aby bylo označení výcvikového vozidla zakryto nebo sejmuto v době, kdy je vozidlo používáno pro vlastní potřebu. Z výše uvedeného tedy plyne, že pro výcvik lze použít jen schváleného vozidla. Zákon výslovně připouští, že k výcviku lze použít i vozidlo s automatickou převodovkou. Dále lze v autoškole použít jako výcvikové vozidlo vozidlo konstrukčně přizpůsobené tělesně postižené osobě, které není výcvikovým vozidlem (takové vozidlo nemusí plnit všechny podmínky dané pro ostatní výcviková vozidla a nemusí být ve vlastnictví autoškoly, naproti tomu musí být takové vozidlo označeno jako výcvikové vozidlo tak, jak stanovuje § 11 Zákona resp. §2 odst. 5. vyhlášky č. 470/2000 Sb. ).

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR. Státní správu a státní dozor v oblasti autoškol vykonávají okresní úřady. Vrchní státní dozor vykonává Ministerstvo dopravy a spojů. Zákon v §§ 53, 54 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny kompetence mezi okresní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů. Jak již bylo uvedeno výše, Novela navrhuje přenést část kompetencí na krajské úřady s tím, že by krajské úřady na místo Ministerstva dopravy a spojů rozhodovaly o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí a dále by prováděly zkoušky učitelů výuky a výcviku.

SANKCE. Pokuty v rozsahu své působnosti ukládají okresní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů s tím, že pro závažnější porušení Zákona může být udělena pokuta až do výše 1 000 000,- Kč a za méně závažné porušení může být uložena pokuta až do výše 50 000,- Kč. Podmínky pro udělení pokuty resp. jednotlivá porušení Zákona taxativně vymezují §§ 56, 57 Zákona. Subjektivní promlčecí lhůta pro uložení pokuty je 2 roky ode dne, kdy se příslušný orgán o protiprávním jednání dozvěděl a objektivní promlčecí lhůta pro udělení pokuty je 5 let.

ZÁVĚR. Zákon ve stávající podobě sice přiblížil právní úpravu provozování autoškol podmínkám stanoveným v normách ES, ale jeho novelizace je nevyhnutelná, a to zejména z důvodu zbytečné přísnosti a občasné nelogičnosti stávající právní úpravy, která jde v mnohých případech zbytečně nad rámec komunitárního práva. Vážným problémem je i skutečnost, že dle stávající právní úpravy není možno provést výuku a výcvik k řízení motorových vozidel u cizinců s dlouhodobým pobytem na našem území. Novela by měla být projednána tak, aby mohla nabýt účinnosti ke konci roku 2001.

Autorka tímto děkuje za odbornou konzultaci Pavlu Němcovi, poslanci Parlamentu ČR (Pavel Němec je jedním z předkladatelů Novely)


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

• Tweet