Dle rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 19. 11. 2009, Sturgeon (C-402/07 a C-432/07) platí, že jestliže cestující dosáhnou cílového místa určení o tři nebo více hodin později, než je plánovaný čas příletu, mohou po letecké společnosti požadovat paušální náhradu škody, nebylo-li zpoždění způsobeno mimořádnými okolnostmi. V předmětném rozsudku dospěl Soudní dvůr k závěru, že v souvislosti s právem cestujících na náhradu škody lze na cestující, jejichž let byl zpožděn, nahlížet stejně jako na cestující, jejichž let byl zrušen.

V daném případě lze tedy pro nárok na náhradu škody užít nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“). Dle čl. 5 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení pak platí, že v případě zrušení letu (a stejně tak tedy i při zpoždění letu o 3 a více hodin) mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce.

Čl. 7 odst. 1 Nařízení pak určuje „sazebník“ paušálních náhrad, jež se tedy vztahuje i na ty cestující, kteří dosáhnou cílového místa určení o tři nebo více hodin později, než je plánovaný čas příletu. Výše náhrad jsou pak následující:

• 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů;
• 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů;
• 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).
  

Pokud jde o určení vzdálenosti, ta se v souladu s čl. 7 odst. 4 Nařízení měří metodou ortodromické dráhy letu, tj. geograficky nejkratší vzdálenosti či spojnici mezi dvěma místy na zeměkouli s tím, že je vedená po jejím povrchu.

Situace se zdá býti tedy jasná a přehledná – pokud je zpoždění letu při příletu do cílové destinace 3 nebo více hodin, měl by mít cestující nárok na náhradu škody dle výše uvedeného „sazebníku“.

Může se však provozující letecký dopravce zprostit své odpovědnosti?

Odpověď lze nalézt v čl. 5 odst. 3 Nařízení, kde je uvedeno, že provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

Výše uvedené pak např. dále rozpracoval Evropský soudní dvůr v rozsudku ze dne 22. 12. 2008 ve věci C-549/07 Friederike Wallentin-Hermanne, když judikoval, že "technické závady odhalené při údržbě letadel nebo technické závady vzniklé z důvodu nedostatku takové údržby nemohou jako takové představovat mimořádné okolnosti' uvedené v čl. 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004. Nelze však vyloučit, že technické závady patří mezi uvedené mimořádné okolnosti, pokud vyplývají z událostí, které nejsou vlastní běžnému výkonu činnosti dotčeného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole. Tak je tomu například v situaci, kdy konstruktér letadel, která tvoří flotilu dotčeného leteckého dopravce, nebo příslušný orgán odhalí, že daná letadla, ačkoliv jsou již v provozu, mají skrytou výrobní vadu ohrožující letovou bezpečnosti. Stejně je tak tomu v případě škod na letadlech způsobených akty sabotáže či terorismu“.

Závěrem tedy lze uvést, že s ohledem na výše uvedené nemusí být problém se domoci svého práva na náhradu škody při zpoždění letu, když právní úprava unijního práva je v této oblasti poměrně přehledná a i judikatura Evropského soudního dvora je v otázkách možného vyvinění leteckého dopravce nakloněna ve prospěch cestujících.


Mgr. Antonín Hajdušek


DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

Palackého 75/21
779 00  Olomouc

Prvního pluku 347/12a
186 00  Praha 8

Komenského 266/3
500 03  Hradec Králové

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.:    +420 587 407 086
e-mail:    hajdusek@akdps.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz