Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
Soudce musí být jako farář, říká nová předsedkyně ústeckého krajského soudu Ceplová | Policie nebude stíhat soudce Sotoláře v kauze opencard, podle ní nespáchal trestný čin | Ani se stoprocentní garancí státu by banky nepůjčily všem, říkají spoluautoři programů Covid | Kolik promile stačí na vyhazov z práce? Soudy rozhodují o alkoholu v zaměstnání individuálně | Jak moc automaticky je možné elektronicky podepisovat?
Vážení čtenáři,
přinášíme Vám pravidelný přehled událostí ve světě práva za uplynulý týden.
Přeji Vám hezký víkend
Mgr. Miroslav Chochola, LL.M., MBA
EPRAVO.CZ
Soudce musí být jako farář, říká nová předsedkyně ústeckého krajského soudu Ceplová
Za poslední roky prokřižovala severočeskou justici. Od poloviny června je Lenka Ceplová její šéfkou. Nová předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem v rozhovoru pro LN popsala, jak chce zrychlit výkon spravedlnosti v jednom z „nejpomalejších“ soudních krajů. A také to, co vidí jako cestu k posílení důvěryhodnosti soudců.
Některé pachatele zasáhne peněžitý trest více, než když si jdou na chvíli sednout, říká Pavel Zeman
„Zvýšení hranice škody v trestním právu vítám. Dokud ale tahle novela nebude účinná, nebudu dnešní stav obcházet výkladem,“ říká nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v reakci na její zvýšení Sněmovnou z pěti tisíc korun na dvojnásobek.
Policie nebude stíhat soudce Sotoláře v kauze opencard, podle ní nespáchal trestný čin
Policie se rozhodla, že nebude stíhat soudce pražského městského soudu Alexandra Sotoláře za manipulování s protokoly z případu opencard. Podle ní totiž nespáchal trestný čin. Uvedl to ve čtvrtek Ondřej Trčka z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení na soudce, který čelí kárnému řízení, podal v únoru Nadační fond proti korupci.
Koudelka: Regulace platforem a vyhledávačů začíná. Přípravy však váznou
Již 12. července tohoto roku se stane přímo použitelným přelomový právní předpis, Nařízení EU 2019/1150, které si bůhvíproč zasloužilo prakticky nezapamatovatelný název „o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb“. Evropská unie tak začne aktivně a cíleně regulovat obchodní vztahy mezi online platformami (a částečně též internetovými vyhledávači) a jejich podnikatelskými uživateli, tj. podnikateli, kteří v EU přes platformy nabízejí své zboží a služby. Dle ambiciózních průvodních vyjádření se jedná o první obdobnou regulaci na světě a současně o další krok na cestě k jednotnému evropskému digitálnímu trhu. Svým způsobem by tak mohl nastat podobně zásadní posun, jaký v minulosti vyvolala legislativa na ochranu spotřebitelů. Té se ostatně toto nařízení v některých ohledech podobá.
Ani se stoprocentní garancí státu by banky nepůjčily všem, říkají spoluautoři programů Covid
Jedním z hlavních opatření, jak vláda bojuje s ekonomickými dopady pandemie koronaviru, jsou garanční schémata Covid. Jejich prostřednictvím mohou firmy žádat o úvěry, za které pak stát částečně ručí. Právníci advokátní kanceláře White & Case Jan Linda a Tomáš Jíně programy Covid III (program pro malé a střední firmy) a Covid Plus (program pro exportéry) pomáhali vytvářet a v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětlují, jaké okolnosti hrály při nastavování těchto systémů hlavní roli.
Jak vymáhat náhradu škody za mimořádná opatření? Advokáti z Eversheds nabízejí návod
Česká vláda v březnu přijala v boji proti koronaviru mimořádná opatření dle krizového zákona, které následně po dobu zhruba jednoho měsíce nahradila opatření ministerstva zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato opatření však zrušil Městský soud v Praze jako nezákonná, a vláda tak byla nucena vrátit se zpět do režimu krizového zákona. Mnoho toho již bylo napsáno a řečeno o úpravě náhrady škody za tato mimořádná opatření, a to ať už v režimu krizového zákona nebo zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („OdpŠk“). Jak prakticky tuto vzniklou škodu po státu vymáhat?
Kolik promile stačí na vyhazov z práce? Soudy rozhodují o alkoholu v zaměstnání individuálně
Problematika alkoholu na pracovišti byla a vždy bude aktuálním tématem, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Přestože zákoník práce tuto oblast nijak výslovně neupravuje a nezabývá se jí, přítomnost alkoholu v krvi zaměstnance je v určitých případech samozřejmě pádným důvodem k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí nebo v ojedinělých případech i okamžitým zrušením ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce. Principiální otázkou však zůstává, zda lze pracovní poměr se zaměstnancem ukončit při přítomnosti alkoholu v krvi vždy, bez ohledu na míru opilosti nebo na souvislosti při kterých k incidentu došlo, anebo je třeba podmínky a míru alkoholu v krvi zaměstnance před přistoupením k ukončení pracovního poměru blíže zkoumat a oprávněnost ukončení individuálně vyhodnocovat.
Jak moc automaticky je možné elektronicky podepisovat?
Dnes je nám již jasné, že automatizace může zvýšit efektivitu řady procesů v organizaci. Není proto překvapením, že se řada organizací snaží automatizovat téměř veškerou rutinní činnost, která se se pravidelně opakuje – i podepisování. Lze u nás pomocí automatizace platně nahradit i projev vůle jednající osoby při elektronickém právním jednání? A jak je to při hromadném podepisování?
Zdroj: Lidovky.cz, info.cz, advokatnidenik.cz, havelpartners.blog
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
