Z uvedeného ustanovení proto plyne, že primárním kritériem pro určení případného podílu na zisku společnosti je velikost obchodního podílu každého ze společníků. Na druhou stranu však obchodní zákoník připouští možnost odchylné úpravy, a tedy i případné konstituování nerovnosti mezi společníky.

Tato nerovnost však nemůže být absolutní. Společenská smlouva tak nemůže zcela zbavit žádného ze společníků práva podílet se na zisku společnosti. Je-li poskytnuta některému společníkovi výhoda spočívající ve větším podílu na zisku než na jaký mají právo ostatní společníci, měla by být věcně opodstatněná (např. tím, že takto zvýhodněný společník znamená pro společnost větší přínos – kupř. díky svému pracovnímu zapojení ve společnosti či přinesenému know-how – než společníci zbylí). V opačném případě může být společenská smlouva v dané části neplatná, a to z důvodu rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku.

O tom, zda bude zisk společnosti mezi společníky skutečně rozdělen, rozhoduje valná hromada společnosti svým usnesením. Jak ale plyne z výše uvedeného, valná hromada  nerozhoduje o tom, jaký podíl na zisku připadá na jednotlivé společníky. Účelem rozhodnutí valné hromady je stanovit, zda dojde k rozdělení zisku mezi společníky (popř. i mezi jiné oprávněné osoby) a jaká částka bude určena k rozdělení mezi společníky.

K výplatě podílu na zisku nelze použít veškeré finanční prostředky, které zisk společnosti skutečně představují. K výplatě zisku proto není možno použít prostředky představující základní kapitál společnosti nebo prostředky, které je společnost povinna každoročně odvádět do rezervního fondu společnosti (nejméně 5 % z čistého zisku, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak) či do případných ostatních kapitálových fondů.

Společnost není dále oprávněna rozdělit zisk v případě, je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nižší (popř. by byl nižší právě v důsledku rozdělení zisku) než základní kapitál společnosti, zvýšený o

-         hodnotu splacených vkladů nebo jejich částí za předpokladu, kdy toto zvýšení není zapsáno v obchodním rejstříku ke dni sestavení účetní závěrky,

-         tu část rezervního fondu, kterou nesmí společnost použít k rozdělení společníkům.

Důležité je také to, že částka určená k vyplacení jako podíl na zisku společnosti nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek účetního období vykázaný v účetní závěrce snížený o

-         příděl do rezervního fondu,

-         součet neuhrazených ztrát z minulých let

a zvýšený o

- součet nerozděleného zisku z minulých let a

- disponibilní fondy tvořené ze zisku. 

Společnost s ručením omezeným nesmí společníkům ani jiným oprávněným osobám vyplácet zálohy na podíl na jejím zisku.

Podíl na zisku vyplacený v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou nebo usnesením valné hromady jsou společníci povinni společnosti vrátit. Je nerozhodné, zda byli v dobré víře o tom, že jim vyplacená částka skutečně náleží. Za toto vrácení ručí společně a nerozdílně jednatelé, kteří vyslovili souhlas s výplatou podílu na zisku.

Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy valná hromada přijala usnesení o rozdělení zisku, ledaže společenská smlouva společnosti, stanovy nebo usnesení valné hromady stanoví odlišnou dobu splatnosti.

Jen pro úplnost je vhodné závěrem dodat, že vedle společníků mohou mít na základě rozhodnutí valné hromady právo na podíl na zisku (tzv. tantiému) společnosti i její jednatelé, členové dozorčí rady (je-li zřízena), jakož i zaměstnanci.