Navrhovatel[1] se může u soudu domáhat vydání předběžného opatření v případech, kdy je potřeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li obava, že by byl výkon soudního rozhodnutí ohrožen. V obchodní praxi se navrhovatel většinou domáhá, aby druhý účastník (žalovaný) nenakládal s určitými věcmi nebo právy, něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (např. zákaz nakládat s prostředky na účtu anebo zákaz prodeje či jiné operace s nemovitostí). V návrhu na předběžné opatření je třeba prokázat existenci potřeby zatímně upravit poměry účastníků nebo skutečnost zakládající obavu z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Ohledně samotného nároku však postačí, je-li osvědčen, tedy jeví-li se alespoň jako pravděpodobný; není požadováno prokázání nároku, které přichází na řadu až při projednávání žaloby.

V případech, kdy má žalobce (navrhovatel) poměrně jasný nárok, ale nedoloží žádný důvod pro nařízení předběžného opatření, soud takový návrh zamítne.

Příklad: Žalobce má proti žalovanému pohledávku a domáhá se toho, aby soud uložil žalovanému zákaz nakládání s jedinou nemovitostí, kterou vlastní, neboť by mohlo být v budoucnu ohroženo uspokojení pohledávky navrhovatele v důsledku předčasného prodeje této nemovitosti. Jestliže však žalobce přesvědčivě nedoloží, že takový předčasný prodej nemovitosti je připravován nebo že jinak hrozí, bude jeho návrh zamítnut. Jestliže v průběhu řízení dojde ke změně situace tak, že žalovaný začne činit kroky směřující k prodeji nemovitosti, lze návrh na nařízení předběžného opatření podat znovu; rozhodnutí o tomto návrhu však nijak nepředjímá výsledek sporu o samotnou pohledávku.

Je třeba vzít na vědomí, že soud rozhoduje na základě předložených listinných důkazů, nevyzývá osobu, proti které návrh na nařízené předběžného opatření směřuje, aby se  k němu vyjádřila, a rozhoduje o návrhu bez slyšení účastníků. Soudu je proto nezbytné předložit důkazy o tom, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že by byl výkon soudního rozhodnutí ohrožen. Dále je třeba předložit dokumenty osvědčující nárok samotný. Vyhoví-li soud návrhu na nařízení předběžného opatření, není podle znění zákona třeba, aby bylo jeho rozhodnutí odůvodněno (ačkoliv Ústavní soud České republiky s touto praxí nesouhlasí). Pokud soud návrhu na nařízení předběžného opatření nevyhoví, musí být toto jeho zamítavé rozhodnutí odůvodněno vždy.

Nařízené předběžné opatření s sebou nese potenciální riziko vzniku škody. Odpovědnost za škodu, která by vznikla předběžným opatřením, nese navrhovatel. K tomuto účelu je společně s návrhem na nařízení předběžného opatření skládána jistota. Právě výše jistoty byla zásadně dotčena poslední novelou občanského soudního řádu. Aktuální výše jistoty v obchodních věcech činí 50.000 Kč (dříve 100.000 Kč) a v ostatních věcech 10.000 Kč (dříve 50.000 Kč). Změna výše jistoty je zásadní a jejím cílem je mimo jiné i zvýšení dostupnosti předběžného opatření pro širší okruh účastníků. Složená jistota se navrhovateli vrací, byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocně zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li řízení pravomocně zastaveno. Jistota se rovněž vrací v případě, kdy bylo předběžné opatření nařízeno, avšak ve lhůtě šesti měsíců od jeho zániku nedošlo k podání žaloby na náhradu škody případně způsobené předběžným opatřením. Tuto žalobu může podat zejména ten účastník řízení, který byl celkově ve sporu úspěšný, ačkoli původně byl předběžným opatřením postižen. Zároveň není vyloučeno, aby žalobu na náhradu škody podala i jiná osoba dotčená předběžným opatřením.

Právě případná odpovědnost za škodu či jinou újmu způsobenou předběžným opatřením by měla být významným nástrojem při řešení případů předběžných opatření, která byla navrhována bez skutečného opodstatnění.

Mgr. Jana Poddaná,
advokátní koncipient

HAVEL & HOLÁSEK s.r.o.,
advokátní kancelář
 
Týn 1049/3
110 00  Praha 1
Česká republika

Tel.: +420 224 895 950               
Fax: +420 224 895 980

--------------------------------------------------------------------------------

[1] Pouze v případech uvedených v ustanovení § 81 občanského soudního řádu může soud zahájit řízení o vydání předběžného opatření i bez návrhu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz