Z dikce tohoto slovního spojení („předsunuté hodnocení“) lze dovodit, že hodnocení podaných nabídek může předcházet jiné části zadávacího řízení. Touto částí je, pro někoho možná překvapivě, posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, tj. zda vůbec účastník splňuje předpoklady pro podání nabídky.

Zákon č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, takovouto možnost diskrece zadavatelům neposkytoval, byť o jisté podobnosti lze hovořit ve spojení s ustanovením § 62 odst. 3 tohoto zákona, které ve zjednodušeném podlimitním zadávacím řízení umožňovalo prokázat splnění kvalifikačních předpokladů účastníka, jako jedné z podmínek účasti v zadávacím řízení, ještě před posouzením nabídek jen čestným prohlášením. Až vybraný uchazeč měl povinnost předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace.[2]

Lze usuzovat, že hlavním účelem zavedení možnosti předsunout hodnocení nabídek před posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení je snaha o menší administrativní náročnost zadávacího řízení, zejména v případě, kdy bylo podáno velké množství nabídek. Zadavatel není nucen u každé podané nabídky zkoumat jak splnění podmínek pro účast v zadávacím řízení, tak tuto nabídku věcně hodnotit, což může být velice časově náročné. Namísto toho může první krok téměř u všech nabídek přeskočit, vybrat tu, která nejlépe splňuje hodnotící kritéria a teprve u ní posoudit splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

Splňuje-li nabídka, která byla hodnocena nejlépe, rovněž veškeré podmínky pro účast a není nutné ji ze zadávacího řízení vyloučit, bylo zadávací řízení předsunutím hodnocení značně zjednodušeno. Problém nastává v okamžiku, kdy nabídka, která nejlépe vyhovuje hodnotícím kritériím, podmínky pro účast v zadávacím řízení nesplňuje a v důsledku toho je ze zadávacího řízení vyloučena.

U zadávacích řízení, kdy je rozhodným hodnotícím kritériem (kritériem kvality) nabídková cena, může místo vyloučené nabídky zaujmout druhá nejlépe hodnocená nabídka. Vyloučení nabídky nikterak neovlivní hodnocení ostatních nabídek. V případě, kdy je však hodnoceno více kritérií kvality, tj. kdy je několik hodnotících kritérií s různým bodovým ohodnocením, může zjištění, že vítězná nabídka nesplňuje podmínky pro účast v zadávacím řízení, byť jen pro jednu z několika částí, průběh zadávacího řízení zkomplikovat. Dokonce může být nutné provést nové hodnocení nabídek.[3]

Zadavatel posuzuje po aplikaci předsunutého hodnocení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení jen u vítězné nabídky. Je-li nabídka vítězná dle všech kritérií kvality, nevadí, pokud zadavatel nezjistí, že některá z ostatních nabídek nesplňuje podmínky účasti např. v jedné hodnocené části. Bodové hodnocení ostatních účastníků však záleží na bodovém hodnocení toho účastník, jehož nabídka byla dle daného kritéria posuzována nejlépe. Pokud by byl účastník, který v některé části nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, ze zadávacího řízení vyřazen ještě před hodnocením nabídek, výsledné hodnocení všech nabídek by mohlo být zcela odlišné.[4]

Stejně tak u veřejných zakázek se složitým systémem hodnocení může být vhodné vyřadit ty účastníky, kteří nesplňují podmínky účasti v zadávacím řízení, ještě před provedením samotného hodnocení nabídek. Vyloučením účastníků se snižuje počet nabídek, které je nutné složitě hodnotit.

Zákon ponechává zcela na vůli zadavatele, jaký systém posouzení nabídek v zadávacím řízení zvolí a kdy tak učiní. Zadavatel se může rozhodnout užít předsunutého hodnocení např. až podle toho, kolik nabídek je v daném zadávacím řízení podáno. Splnění podmínek účasti by však měl zadavatel vždy posoudit před tím, že dojde k výběru dodavatele a případnému odeslání výzvy dle ustanovení § 104 ZZVZ tomuto dodavateli.[5]

Vzhledem k výše uvedenému lze shrnout, že možnost užití předsunutého hodnocení má zadavateli pomoci optimalizovat průběh zadávacího řízení, především jeho časovou a administrativní náročnost. Zjednodušení může přinést především za situace, kdy je v zadávacím řízení podán větší počet nabídek a systém hodnocení těchto nabídek není příliš složitý.


Mgr. Tereza Morongová,
advokátní koncipientka


Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS

Šafaříkova 201/17
120 00  Praha 2

Tel.:    +420 224 409 920
e-mail:    recepce@akev.cz


____________________________
[1] ČESKO. Zákon č. 134/2016 Sb. , ze dne 19. dubna 2016 o zadávání veřejných zakázek. In: Sbírka zákonů České republiky. 29. 4. 2016, částka 51. Dostupný také na www, k dispozici >>> zde.
[2] ČESKO. Zákon č. 137/2006 Sb. , ze dne 14. března 2006 o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonů České republiky. 19. 4. 2006, částka 47. Dostupný také na www, k dispozici >>> zde.
[3] DVOŘÁK, MACHUREK, NOVOTNÝ, ŠEBESTA A KOL, Zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. vydání, 2017, s. 242 – 245.
[4] DVOŘÁK, MACHUREK, NOVOTNÝ, ŠEBESTA A KOL, Zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. vydání, 2017, s. 242 – 245.
[5] DVOŘÁK, MACHUREK, NOVOTNÝ, ŠEBESTA A KOL, Zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. vydání, 2017, s. 242 – 245.

[*] Aktualizace textu - 31.8.2017

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz