Přes hranice mohou od července nově i české společnosti
Parlamentem České republiky nedávno schválený zákon č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev („zákon o přeměnách“), který vstoupí v účinnost od 1. července letošního roku, přináší kromě vyčlenění samostatné ucelené úpravy přeměn společností z obchodního zákoníku do zvláštního zákona i prvek dosud v českém právu chybějící – možnost fúzí českých obchodních společností se společnostmi se sídlem v zahraničí (tzv. přeshraniční fúze).
Nově zavedená možnost přeshraničních fúzí, která představuje nejvíce očekávanou součást nového zákona, je povolena pro všechny formy obchodních společností – akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti i družstva. Podmínkou je, že jak český tak zahraniční fúzující subjekt musí mít stejnou právní formu, t.j. podobně jako u vnitrostátních fúzí i přeshraniční fúze obchodních společností rozdílných druhů nejsou povoleny. Výjimkou jsou fúze společností s ručením omezeným a akciových společností a fúze komanditních a veřejných obchodních společností pod podmínkou, že legislativa příslušné členské země EU takové fúze povoluje.
Jednou ze zvláštností přeshraničních fúzí ve srovnání s vnitrostátními korporátními přeměnami je rozšířená účast zaměstnanců zúčastněných společností v procesu fúze. Především se informace o postupu zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické korporace a o možných dopadech přeshraniční fúze na zaměstnance, včetně plánovaného propouštění zaměstnanců, musí objevit v projektu fúze a ve zprávě o fúzi. Dále musejí být zaměstnanci informováni o svém právu vyjadřovat se k projektu fúze a ke zprávě o fúzi a musí jim být poskytnut návrh projektu, zpráv a výše zmíněné informace před zveřejněním projektu fúze. Veškerá stanoviska zaměstnanců a/nebo odborových organizací musí být sdělena akcionářům na valné hromadě, která rozhoduje o souhlasu s fúzí.
Nový zákon o přeměnách dále dává zaměstnancům tzv. právo vlivu. To obecně zahrnuje právo volit a být volen do dozorčí rady nástupnické společnosti. Přestože nový zákon o přeměnách obecně dodržuje již existující limity týkající se členství zaměstnanců v dozorčí radě (minimálně 50 zaměstnanců v akciové společnosti), překračuje tyto limity v případě nástupnických společností s ručením omezeným a družstev. Pokud by některá ze zanikajících korporací při přeshraniční fúzi měla přes 500 zaměstnanců (a kdyby zároveň v této společnosti ještě před fúzí platilo právo vlivu), je právo vlivu zavedeno automaticky i v nástupnické korporaci. Zaměstnanci zúčastněných korporací mají být zastupováni vyjednávacím výborem zaměstnanců. Povinnost ustanovit tento výbor mají statutární orgány zúčastněných subjektů. Hlavním úkolem vyjednávacího výboru je dohodnout se na rozsahu práva vlivu se statutárními orgány zúčastněných subjektů, který má být formalizován ve smlouvě o rozsahu práva vlivu zaměstnanců. Zmíněnému procesu je možné se vyhnout, pokud valné hromady všech zúčastněných korporací rozhodnou, že zaměstnanci nástupnické společnosti budou mít právo vlivu v rozsahu vytčeném v zákoně o přeměnách.
Role notářů jednotlivých zúčastněných členských zemí je v porovnání s vnitrostátními fúzemi do určité míry větší. Čeští notáři budou mít nově povinnost vydat osvědčení přeshraniční fúze. Osvědčení by mělo obsahovat (kromě dalších informací) i osvědčení o dodržení zákonem předepsaného postupu. Jestliže bude návrh na zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku podán v České republice, notář bude dále povinen vydat osvědčení o zákonnosti dokončení přeshraniční fúze. Podrobnosti týkající se předepsaných písemností, které notáři musejí dodat zúčastněné společnosti, aby mohl vydat výše zmíněná osvědčení, budou určeny v prováděcích předpisech k zákonu o přeměnách.
Pokud by korporace, která usiluje o přeshraniční fúzi s korporací z jiné členské země EU byla v pozici 100% dceřiné společnosti této korporace, zákon o přeměnách zbavuje takovýto typ fúze určitých formálních požadavků. Konkrétně statutární orgány fúzujících subjektů nebudou muset vypracovávat zprávy o přeshraniční fúzi, znalec nebude povinen vypracovat znalecký posudek na fúzi a nebude ani vyžadováno schválení fúze valnou hromadou (jediným akcionářem). Místo toho bude postačovat, že fúzi schválí statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací.
Nezbývá než doufat, že v praxi (zejména českých rejstříkových soudů, notářů a znalců) se koncept přeshraniční fúze udomácní natolik, že bude představovat vedle dalších způsobů přeměn společností běžnou formu korporátní reorganizace, a nikoli cizorodý prvek, který naráží na řadu administrativních překážek a výkladových nejasností.
Ivan Sagál
WEINHOLD LEGAL
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz