Převod nebo zastavení závodu a části jmění po novele zákona o obchodních korporacích
Dne 1. ledna 2021 vstoupila v účinnost novela zákona o obchodních korporacích (zákon č. 33/2020 Sb. ), která přinesla zásadní změny v oblasti korporátního práva. Tento článek přibližuje praktické dopady jedné z nich, týkající se podmínky schválení převodu nebo zastavení závodu a části jmění valnou hromadou společnosti (§ 190 odst. 2 písm. i) a § 421 odst. 2 písm. m) zákona o obchodních korporacích). V jakých případech a čí souhlas je tedy potřeba?
Bylo nebylo
Před 1.1.2021 příslušná ustanovení týkající se podmínky souhlasu valné hromady s převodem či zastavením závodu zněla takto: „Do působnosti valné hromady patří schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti“.
Výkladový problém představoval pojem „část závodu“. Zda má být chápan jako pojem „formální“, kdy by se část závodu vykládala jako samostatná organizační složka (pobočka) ve smyslu § 503 občanského zákoníku nebo jako pojem „materiální“, kdy se částí závodu rozumí jakákoliv majetková složka závodu, jejíž převod by znamenal podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Strany transakcí tak byly v nejistotě, zda konkrétní převodní smlouva podléhá souhlasu valné hromady nebo nikoliv.
Tento výkladový problém rozsekl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí NS 27 Cdo 2645/2018, ze dne 29.05.2019, který se přiklonil k tzv. formálně-materiálnímu výkladu. To znamená, že zároveň musí být splněn předpoklad formální, tedy se musí jednat o samostatnou organizační složku, která zároveň splňuje znaky materiální, tedy její převod by znamenal podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.
Toto krátké období právní jistoty však skončilo s účinností novely.
A je to tu zas
Po novele souhlasu valné hromady podléhá převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.
Část závodu se tak nahradila pojmem část jmění, čímž se definitivně upustilo od formálního výkladu. Po novele se tak část jmění vykládá pouze materiálně, tedy bude se posuzovat pouze, zda daná transakce může znamenat podstatnou změnu skutečného (nikoliv formálního) předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. To však bude v některých případech velmi těžké posoudit.
Další překvapení
Novela si pro nás připravila další nepříjemné překvapení. Dle původní právní úpravy panovala shoda na tom, že podmínka souhlasu valné hromady s převodem či zastavením závodu nebo jeho části se vztahovala pouze na společnost převodce (zcizovatele), nikoliv na společnost nabyvatele. To se však zřejmě také mění. Důvodová zpráva k novele totiž uvádí, že převodem se rozumí jak prodej, tak koupě a souhlas valné hromady tak bude v kvalifikovaných případech nutný získat i (nebo právě jen) od kupujícího. To s sebou přináší další náklady a zvyšuje právní nejistotu.
Obdobně nová úprava dopadá také na zástavní věřitele (v případech propadné zástavy či sjednání zajišťovacího převodu práva). I zástava závodu totiž může v důsledku znamenat podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti zástavního věřitele. V takových případech tak bude nutné k zastavení získat souhlas valné hromady zástavního věřitele.
Co dělat, když souhlas udělen nebyl
V případech, kdy nebude s transakcí udělen souhlas valné hromady v rozporu se zákonem, budou takové smlouvy stiženy vadou, pro kterou se mohou oprávněné osoby (společnost a společníci) v zákonné lhůtě dovolat u soudu její neplatnosti. V praxi se tak bude i ve sporných případech souhlas valné hromady vyžadovat, což zvýší náklady na celou transakci.
Pokud jste již takovou smlouvu po 1.1.2021 uzavřeli, aniž by k jejímu uzavření v rozporu se zákonem byl udělen souhlas valné hromady, je možné to napravit. Souhlas je možné udělit i dodatečně, čímž se vada smlouvy zhojí. Ovšem za předpokladu, že některá z oprávněných osob již u soudu nenamítala její neplanost, a obě strany s takovým postupem souhlasí.
Aneta Koubková,
koncipient
GT Legal, advokátní kancelář, s.r.o
Pujmanové 1753/10a
140 00 Praha 4
Tel.: +420 224 813 299
e-mail: office@gt-legal.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
