Převod ordinace – část I.: převod obchodního závodu
Prodej či jiné formy převodu ordinace lze uskutečnit řadou způsobů. Hlavními způsoby převodu ordinace jsou fúze, prodej obchodního podílu v s.r.o. a koupě závodu. Převod obchodního závodu je oblíbeným způsobem převodu ordinace pro svou jednoduchost. I převod závodu však skýtá několik úskalí, na které je nutné se v praxi zaměřit. O dalších formách převodu ordinace bude pojednávat druhý díl.
Smlouva a účinnost převodu
Občanský zákoník[1] nestanoví pro převod závodu formu a lze jej tak převést i ústní dohodou stran. Pokud je však kupující zapsán ve veřejném rejstříku (typicky obchodní korporace), má povinnost uložit do sbírky listin doklad o koupi závodu.[2]
Pokud je převáděn i prostor, ve kterém se ordinace nachází, bude se jednat o převod nemovité věci. V takovém případě je nezbytné pro zápis převodu do katastru nemovitostí písemná forma smlouvy a dále prokázání pravosti podpisů na smlouvě nebo zajištění úředního ověření.[3]
V případě, že převádí obchodní závod obchodní korporace (např. s.r.o.), bude vyžadováno schválení převodu valnou hromadou (nebo jediným společníkem).[4] V případě převodu části závodu, bude schválení valnou hromadou nutné, pokud převod představuje podstatnou změnu dosavadní struktury závodu.
Problematickým bodem převodu obchodního závodu je jeho účinnost. Jedná se o zásadní okamžik, ke kterému se váže změna (či zánik) oprávnění k poskytování zdravotních služeb a zároveň okamžik rozhodný pro uzavření nových smluv se zdravotními pojišťovnami. Kupující nabývá vlastnické právo k závodu okamžikem účinnosti smlouvy určeným smluvními stranami.[5] To platí i v případě, že je součástí závodu nemovitá věc.[6] Jiná situace však nastává v případě, že je kupující zapsán ve veřejném rejstříku (např. s.r.o.). V takovém případě nabývá kupující vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin.[7] Zveřejnění je možné provést publikací v obchodním věstníku nebo zveřejním na webu www.justice.cz.[8] Okamžik zveřejnění přitom není možné přímo určit a je třeba pamatovat na faktická omezení (např. 1. ledna je státní svátek).
Předmět převodu a související povinnosti
Závod je občanským zákoníkem definován jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti.[9] Pravidla o převodu se uplatní nejen na prodej závodu, ale i jiné formy nakládání se závodem nebo s pobočkou závodu.[10] Ordinace bude jakožto funkční soubor majetku ve většině případů závodem nebo jeho pobočkou.
Výhodou převodu obchodního závodu je, že se převádí vše, co k závodu náleží, přičemž lze sjednat vyloučení jednotlivých věcí (např. konkrétních přístrojů), pokud tím nebude narušena celistvost závodu.[11] Občanský zákoník nevyžaduje sepsání zápisu o předání závodu, lze však jeho sepsání doporučit pro právní jistotu smluvních stran.[12]
Převodem závodu dochází i k převodu pohledávek a dluhů souvisejících s provozem závodu. Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat.[13] Je tedy vhodné v rámci zápisu o převodu závodu vypsat jednotlivé dluhy. K převzetí dluhu kupujícím není vyžadován souhlas věřitele, bez tohoto souhlasu však prodávající ručí za splnění dluhu. Pokud převodem závodu dojde ke zhoršení dobytnosti pohledávky, může se dotčený věřitel domáhat neúčinnosti převodu.[14] Prodávající má dále povinnost oznámit bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu.[15] V tomto ohledu je třeba upozornit, že dle ustálené rozhodovací praxe soudů nepřechází převodem závodu veřejnoprávní pohledávky a dluhy.
Prodávající má rovněž povinnosti vůči svým zaměstnancům, jelikož se převod závodu považuje za převod činnosti zaměstnavatele.[16] Prodávající musí informovat své zaměstnance dotčené převodem závodu o převodu závodu nejpozději 30 dní před jeho uskutečněním a pokud u něj působí odborová organizace, musí informovat i ji.[17]
Pro úplnost je třeba upozornit i na potřebu ověřit si s pojišťovnou, se kterou mají prodávající či kupující uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti, zda a jakým způsobem je nezbytné změnit pojistnou smlouvu.
Smlouvy se zdravotními pojišťovnami
Pokud původní poskytovatel zdravotních služeb, který převádí ordinaci, měl uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami, může nabyvatel ordinace dosáhnout uzavření smluv ve stejném rozsahu. Došlo-li k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí oprávnění, k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, uzavře zdravotní pojišťovna s touto osobou na její žádost smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem, a to do 180 dnů ode dne doručení žádosti zdravotní pojišťovně.[18]
Podmínky pro dosažení uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami ve stejném rozsahu, jako měl původní poskytovatel, lze shrnout do následujících bodů:
- dojde k odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb převodce;
- dojde k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb (nebo změnu spočívající v rozšíření) nabyvateli ke stejnému datu, k jakému zanikne oprávnění převodce;
- dojde k převodu veškerých majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z převodce na nabyvatele (účinnost převodu závodu) k datu odnětí/udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb;
- nabyvatel do 30 dnů od udělení (nebo změny) oprávnění požádá o uzavření smlouvy zdravotní pojišťovnu.
Případné podání žádosti o uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami je vhodné zohlednit již v okamžiku přípravy smlouvy o převodu závodu a zahrnout smluvní ujednání potvrzující převod veškerých majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb, které bývá obvykle zdravotními pojišťovnami požadováno.
Změna oprávnění k poskytování zdravotních služeb
Obvykle budou při převodu ordinace prodávající (převodce) i kupující (nabyvatel) poskytovateli zdravotních služeb. Obě smluvní strany by tak měly pamatovat na povinnosti spojené se změnou skutečností, které jsou obsahem oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Při převodu ordinace může dojít ke změně místa poskytování zdravotních služeb, převedení zdravotnických pracovníků a dále změně technického vybavení zdravotnického zařízení. V takovém případě je nutné aktualizovat zejména provozní řád zdravotnického zařízení a nechat jej znovu schválit příslušnou krajskou hygienickou stanicí. Aktualizovat je potřeba rovněž seznam zdravotnických pracovníků. Dále je nezbytné požádat o změnu (rozšíření na straně nabyvatele, eventuálně i odnětí na straně převodce) oprávnění k poskytování zdravotních služeb.[19] Drobnější změny je možné jen oznámit a příslušný krajský úřad je poznamená do spisu.[20]
Pokud nabyvatel ordinace není poskytovatelem zdravotních služeb a na základě převodu závodu žádá o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, musí kromě zákonem stanovených dokumentů vyžadovaných k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rovněž krajskému úřadu doložit smlouvu o převodu závodu a doklad o převodu závodu.[21]
Závěr
Převod ordinace formou převodu závodu je pro svou administrativní nenáročnost vhodným způsobem zajištění převodu poskytování zdravotních služeb. Hlavní výhodou je, že je vhodný jak pro situace, kdy jsou obě smluvní strany právnické osoby, tak pro případy, kdy na jedné nebo obou stranách stojí fyzické osoby. Zejména v případě generačních obměn v ordinaci je tak převod závodu vhodným nástrojem, jak dosáhnout převedení veškerého majetku a práv a povinností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, a to bez nutnosti založení obchodní korporace.
Mgr. Patrick Boháček
Churchill I.
Italská 2581/67
120 00 Praha 2
Tel.:+420 777 074 643
e-mail: law@dubanska.com
[2] Ust. § 2180 občanského zákoníku
[4] Ust. § 190 odst. 2 písm. i) a ust. § 421 odst. 2 písm. m) z.č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů
[5] Ust. § 2180 odst. 2 občanského zákoníku
[6] Srov. např. Výkladové stanovisko č. 24 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014
[7] Ust. § 2180 odst. 1 občanského zákoníku
[8] Srov. ust. § 16 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích
[9] Ust. § 502 občanského zákoníku
[10] Ust. § 2183 občanského zákoníku
[11] Ust. § 2175 občanského zákoníku
[12] Ust. § 2179 občanského zákoníku
[13] Srov. ust. 2177 odst. 1 občanského zákoníku
[14] Ust. § 2181 občanského zákoníku
[15] Ust. § 2177 odst. 2 občanského zákoníku
[16] Ust. § 2175 odst. 2 občanského zákoníku
[18] Ust. § 17 odst. 8 z.č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů
[19] Ust. § 25 z.č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů
[20] Ust. § 21 zákona o zdravotních službách
[21] Ust. § 18 odst. 3 zákona o zdravotních službách
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
