Správní orgán (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) a následně i soudy stály před otázkou, do jaké míry mohou přezkoumávat průběh maturitní zkoušky, vyhodnocování testů a samotné otázky v testu. Do záležitosti vnesl jasno teprve Nejvyšší správní soud na začátku roku 2013, kdy vydal rozhodnutí ohledně přezkoumávání maturitní zkoušky dvou maturantů z roku 2011.[1]

Ačkoli v roce 2011 měly maturity jinou podobu než v roce následujícím a nyní, nezměnil se fakt, že se povinně maturuje z českého jazyka a cizího jazyka. Právě tyto předměty jsou zkoušeny mimo jiné i prostřednictvím didaktického testu. Didaktickým testem se pak pro účely školského zákona rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem. Zákon dále říká, že rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky – tedy i didaktickým testem, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky pro příslušný zkušební předmět a úroveň obtížnosti zkoušky. Úrovně obtížnosti byly novelou z roku 2012 vypuštěny, jinak je právní úprava zachována. Podrobnosti průběhu zkoušky stanovuje ministerstvo školství prováděcím předpisem.[2]

Samotný zákon poté upravuje opravné prostředky, konkrétně u didaktického testu mohl v roce 2011 student písemně požádat ministerstvo do 5 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek, o přezkoumání výsledku této zkoušky. Ministerstvo žadatele muselo písemně vyrozumět o výsledku přezkoumání nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti.[3] Setkáváme se tu tedy s velmi krátkými lhůtami, které pravděpodobně měly umožnit nespěšnému maturantovi dozvědět se brzy, zda bude didaktický test opakovat, či ne. Místo toho má maturant velmi málo času na prostudování výsledků, nahlédnutí do potřebných materiálů a podání žádosti o přezkoumání. Lhůta ponechaná ministerstvu může zase způsobit nedostatečné prostudování případu ministerstvem a nekvalitní rozhodnutí, obzvláště, je-li žadatelů více. Ono písemné vyrozumění je podle NSS rozhodnutím ve smyslu  § 65 s. ř. s., je tedy soudně přezkoumatelné.[4]

Tyto lhůty jsou nyní podstatně delší. Maturant má 20 dnů od konce období stanoveného prováděcím právním předpisem pro konání příslušné dílčí zkoušky (v roce 2012 měl 5 dnů). Ministerstvo mělo již od maturit 2012 lhůtu dokonce 30 dnů. Na rozhodování se nevztahuje správní řád.[5] Vzhledem k existenci § 177 správního řádu se ale i na toto rozhodování budou vztahovat základní zásady správního řízení.[6]

Jelikož zákon přímo nevymezil, co lze přezkoumávat u výsledku didaktického testu, došlo ke sporům, které vyvrcholily letos u Nejvyššího správního soudu.

Sedmý senát rozhodoval ve dvou velmi podobných případech. V obou maturantky z roku 2011 žádaly o přezkoumání didaktického testu ministerstvo, u něhož neuspěly. Proti jeho rozhodnutí podaly žalobu k Městskému soudu v Praze, který rozhodnutí ministerstva v létě 2012 zrušil.  NSS se tedy zabýval dvěma kasačními stížnostmi ministerstva školství.[7]

Rozhodnutí NSS můžeme obecně považovat za pozitivní pro maturanty. Ministerstvo se domnívalo, že jeho povinností v přezkumném řízení je pouze kontrola zpracování dat Centrem pro zajišťování výsledků vzdělávání, které připravuje didaktické testy. NSS ale uvedl, že by to znamenalo upření práva na řádný opravný prostředek, neboť by se tím činnost Centra dostala mimo soudní kontrolu. NSS tvrdí, že maturanti mohou namítat, že otázky v didaktickém testu přesahují rozsah vědomostí stanovený katalogem, případně že jejich zadání je nejasné nebo umožňuje více správných odpovědí, a povinností ministerstva pak je takové námitky v přezkumném řízení vypořádat.[8]

Vzhledem k aplikaci zásad správního řízení musí být i z tohoto rozhodnutí ministerstva podle NSS zřejmé, jakým způsobem správní orgán rozhodl, z čeho vycházel, jakými skutkovými a právními úvahami se řídil a jakým způsobem vypořádal námitky.[9]

Rozhodnutí NSS jsou tedy jistě dobrou zprávou pro budoucí maturanty, kteří se budou chtít bránit proti vyhodnocení jejich didaktického testu. Zároveň NSS přispěl k vyšší právní jistotě, která bude narušena, jen pokud každoroční změny v právní úpravě konání maturit zasáhnou i možnost jejich přezkumu. Zatím se však žádné takové změny nechystají.

Helena Zrůstová,
studentka 5. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity,
delegátka v Radě vysokých škol

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013 č. j. 7 As 190/2012  a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013 č. j. 7 As 165/2012
[2] Zákon č.  561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
[3] Zákon č.  561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2011
[4] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013 č. j. 7 As 190/2012
[5] Zákon č.  561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
[6] Zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů
[7] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013 č. j. 7 As 190/2012 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013 č. j. 7 As 165/2012
[8] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013 č. j. 7 As 190/2012
[9] Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013 č. j. 7 As 190/2012

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz