Přezkumné jednání v konkursním řízení
Jak již z názvu přezkumného jednání vyplývá, jeho cílem je přezkoumání pohledávek přihlášených do konkursu. Přezkumné jednání nařizuje soud. Vzhledem k důležitosti účasti správce konkurzní podstaty a úpadce na přezkumném řízení, soud tyto osoby předvolává obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti.
Samotné přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem. Nejvýznamnější oprávnění při přezkumném jednání mají úpadce a konkursní věřitelé, kteří mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek. Výsledek, který vzejde z přezkoumání pohledávek, se zapisuje do seznamu přihlášených pohledávek předloženého správcem. Tento upravený seznam je pak zápisem o přezkumném jednání.
Zákon o konkursu a vyrovnání (dále jen zákon) nabádá správce konkursní podstaty, aby, pokud je to možné, přezkoumal i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě. (Přihlašovací lhůtu stanovuje soud v usnesení o prohlášení konkursu.) Jinak je nutné, aby soud pro tyto přihlášky nařídil zvláštní přezkumné jednání. Specifičností zvláštního přezkumného řízení je skutečnost, že konkursní věřitelé pohledávek přezkoumávaných při tomto zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost, výši nebo pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. K pohledávkám, které jsou však přihlášeny později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, se nepřihlíží.
Jestliže byla pohledávka uznána správcem, a zároveň nebyla žádným z konkursních věřitelů popřena, pokládá se za zjištěnou. Popření pohledávky úpadcem nemá pro zjištění pohledávky význam, ale poznamenává se v seznamu přihlášených pohledávek.
Zákon přiznává konkursním věřitelům nevykonatelných pohledávek, jež zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, oprávnění domáhat se u soudu, který prohlásil konkurs, určení svého práva, a to prostřednictvím žaloby proti popírajícím konkursním věřitelům i správci. Tito konkursní věřitelé jsou omezeni co do důvodu, kterého se mohou dovolávat, a to v tom smyslu, že se v žalobě smějí dovolávat jen toho právního důvodu, který je uveden v přihlášce nebo byl uveden při přezkumném jednání. Pohledávku tedy mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. O pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud.
Ten, kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření u soudu, který prohlásil konkurs. Konkursnímu věřiteli, který vykonatelnou pohledávku popřel, stanoví správce k uplatnění popření vykonatelné pohledávky 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty se považuje popřená vykonatelná pohledávka za zjištěnou. Stejnou lhůtu stanoví správce konkursnímu věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, k uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky, s tím následkem, že při zmeškání lhůty nelze k popřené nevykonatelné pohledávce nadále přihlížet.
Důležitým oprávněním disponuje i správce konkursní podstaty, který může popřít nevykonatelný nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tomto však správce musí vyrozumět konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a je povinen ho vyzvat, aby svůj nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, s tím, že jinak nelze k popřenému nevykonatelnému nároku, jeho výši nebo právnímu důvodu přihlížet. Co se týká popření vykonatelného nároku správcem, musí správce, jestliže toto učiní, uplatnit toto své popření do 30 dnů od přezkumného jednání u soudu, který prohlásil konkurs. Pokud tak neučiní, považuje se popřený vykonatelný nárok za zjištěný.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz