Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři[2], přičemž náležitosti formuláře a jeho závaznou podobu určuje prováděcí právní předpis[3].

Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky vůči dlužníku přihláškou od zahájení insolvenčního řízení[4] až do uplynutí lhůty stanovené insolvenčním soudem. Přihlášky pohledávek se podávají vždy u insolvenčního soudu.

Věřitelé jsou oprávněni uplatnit svá právo přihláškou pohledávky i za dobu trvání moratoria, přičemž účinky těchto úkonů však nastávají až zánikem moratoria.[5]

Do účinnosti oddlužovací novely, tedy do 31. 5. 2019 platilo, že bylo-li s rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, lhůta pro přihlašování pohledávek činila 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí. Nebylo-li současně rozhodnuto o povolení oddlužení, nebo bylo-li rozhodnuto o jiném způsobu řešení úpadku, lhůta pro přihlášení pohledávek činila 2 měsíce od zveřejnění rozhodnutí. Oddlužovací novela s účinností od 1. 6. 2019 sjednotila tuto lhůtu pro všechny způsoby řešení úpadku na 2 měsíce. Tato změna se podle přechodných ustanovení oddlužovací novely aplikuje na insolvenční řízení, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka až po účinnosti novely. To znamená, že byl-li úpadek zjištěn do 31. 5. 2019, věřitelé mohli své pohledávky přihlásit ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o zjištění úpadku, bylo-li však toto rozhodnutí zveřejněno až 1. 6. 2019 a později, lhůta pro přihlášky činí již 2 měsíce.[6]

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Lhůta k podání přihlášek stanovená dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ ve spojení s § 136 odst. 3 nebo 4 IZ v rozhodnutí o úpadku je lhůtou procesně-právní, a k jejímu zachování proto postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 osř.).[7]

Bude-li přihláška podána u jiného soudu, případné dodržení lhůty závisí pouze na soudu, u něhož byla nesprávně přihláška podána, tj. na tom, zda tento soud stihne ve stanovené lhůtě přihlášku přeposlat insolvenčnímu soudu. V tomto případě není možné aplikovat na podání přihlášky obecná ustanovení o procesněprávních lhůtách[8], neboť insolvenční zákon přesně stanoví, že přihlášku pohledávku, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.[9] Nelze tak vyloučit, že přihláška pohledávky insolvenčnímu soudu bude tímto jiným soudem doručena až po uplynutí propadné lhůty k jejímu přihlášení, ačkoli věřitelem byla (sice nesprávně) zaslána, případně doručena jinému než insolvenčnímu soudu včas. Pokud by tedy věřitel svou přihlášku zaslal insolvenčnímu soudu, byla by považována za včasnou.

V případě, kdy bude insolvenčnímu soudu přihláška doručena jiným soudem až po uplynutí propadné lhůty, se věřitel nemůže domáhat navrácení lhůty ani náhrady škody, neboť prvotní pochybení bylo na jeho straně.[10]

Tuto nepropustnou hranici prolomil jeden z krizových zákonů[11], podle kterého může insolvenční soud rozhodnout na žádost o prominutí zmeškání lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit (s výjimkou odvolání či námitek). Žádost o prominutí zmeškání lhůty musí osoba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, nejdéle do 7 dnů od ukončení nouzového stavu a s touto žádostí musí spojit zmeškaný úkon.

Účinky spojené s podáním přihlášky nastávají dle § 173 odst. 4 věty druhé insolvenčního zákona až dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu, jímž je v souladu s § 2 písm. b) insolvenčního zákona soud, před nímž probíhá insolvenční řízení ohledně dlužníka, vůči němuž přihláška směřuje. Podání přihlášky u jiného než insolvenčního soudu tedy může mít pro věřitele fatální důsledky spočívající v tom, že takovým úkonem není zachována lhůta k podání přihlášky. Smyslem této úpravy je dle důvodové zprávy posílení právní jistoty v řešení otázky účasti věřitelů v insolvenčním řízení. Z jiného úhlu pohledu lze tuto úpravu nahlížet tak, že postup jiného než insolvenčního soudu upravený v § 173 odst. 4 insolvenčního zákona má - obdobně jako tomu je při podání odvolání jinému soudu, než u něhož je lze podat - umožnit nápravu pochybení věřitele spočívající v podání přihlášky u nepříslušného soudu, tj. jiného než insolvenčního soudu, ale nemůže zajistit včasné doručení podané přihlášky insolvenčnímu soudu, a v žádném případě nezbavuje věřitele odpovědnosti podat včas přihlášku u insolvenčního soudu.[12]

Obdobné lze dovodit i na situaci, kdy by věřitel uplatnil své pohledávky u insolvenčního správce přihláškou, která však měla být doručena insolvenčnímu soudu. Doručení, případně postoupení přihlášky insolvenčním správcem insolvenčnímu soudu insolvenční zákon neupravuje. Je tedy zjevné, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního správce nemá žádné účinky.[13]

V insolvenčním řízení se uplatňují veškeré nároky, včetně pohledávek přiznaných v nalézacím řízení soudním či obdobném řízení před jiným orgánem, a pohledávek, které jsou předmětem exekučního řízení či výkonu rozhodnutí. Přihlašují se rovněž pohledávky nesplatné nebo pohledávky vázané na podmínku.

Povinnost věřitele, aby z vlastní iniciativy sledoval veřejný insolvenční rejstřík nenaruší ani skutečnost, že v insolvenčním rejstříku nebylo zadáno identifikační číslo dlužníka, neboť v insolvenčním rejstříku je možné vyhledávat podle ostatních  potřebných identifikátorů dlužníka, jako je jméno a příjmení, datum narození či rodné číslo, obchodní firma, bydliště či sídlo.[14] Jako včasnou nelze považovat ani přihlášku, jež věřitel odůvodňuje skutečností, že v insolvenčním rejstříku nebylo zveřejněno identifikační číslo dlužníka z předchozího podnikání, (když skutkovým podkladem vzniku pohledávky věřitele byl smluvní vztah, ve kterém dlužník v té době figuroval jako podnikající fyzická osoba), a skutečností, že věřitel vyhledával dlužníka v insolvenčním rejstříku pouze podle identifikačního číslo, nikoli podle dalších údajů o dlužníkovi.[15]

Lhůta pro přihlašování pohledávek může začít běžet znovu v případě, že rozhodnutí o úpadku bylo nadřízeným soudem zrušeno, neboť takto se řízení ocitá znovu ve fázi rozhodování o insolvenčním návrhu, čímž v případě (znovu) zjištěného úpadku bude stanovena nová lhůta pro přihlašování pohledávek (čímž může doznat okruh věřitelů změn).[16]

Přihlašovací lhůta však neplatí pro všechny typy pohledávek a věřitelů, ať už se jedná o zahraniční věřitele, tak i pohledávky vzniklé na základě zvláštní právní úpravy (obojí bude předmětem dalšího článku).

Náležitosti přihlášky, formulář, způsob podání

Věřitel u tohoto procesního úkonu má dvojí povinnost. Jednak věřitel musí své pohledávky přihlásit na stanoveném formuláři, jednak je nutné nad to mít na paměti povinnost podle § 80a IZ, tj. povinnost elektronického podání.

Podpis věřitele nebo jeho zástupce na přihlášce pohledávky nemusí být úředně ověřen.

Přihláška pohledávky musí být věřitelem či jeho zástupcem podepsána. Přihlášku pohledávky je možné učinit v listinné či elektronické formě, možné důsledky se pak odvíjí od podmínky, zda věřitel (či jeho zástupce) má povinnost elektronického podání podle § 80a IZ.

Můžeme tak rozlišovat několik možností podání přihlášek:

• Přihláška podaná věřitelem

1. v listinné podobě - věřitel nemá povinnost elektronického podání podle § 80a IZ,
2. v listinné podobě – věřitel má povinnost elektronického podání podle § 80a IZ,
3. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím vlastní datové schránky věřitele, samotná přihláška není opatřena uznávaným elektronickým podpisem a věřitel má povinnost podle § 80a IZ,
4. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím vlastní datové schránky věřitele a opatřená uznávaným elektronickým podpisem věřitele,
5. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím vlastní datové schránky věřitele a opatřena uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než věřitele,
6. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím cizí datové schránky (jiného oprávněného držitele datové schránky než věřitele – podatele přihlášky) a opatřena uznávaným elektronickým podpisem věřitele,
7. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím cizí datové schránky, jenž není opatřena žádným uznávaným elektronickým podpisem,
8. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím cizí datové schránky, jenž je opatřena uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než věřitele,
1. v elektronické podobě prostřednictvím hybridního formátu elektronické přihlášky pohledávky opatřená uznávaným elektronickým podpisem věřitele,
10. v elektronické podobě prostřednictvím hybridního formátu elektronické přihlášky pohledávky opatřená uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než věřitele,
11. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím elektronické pošty, přičemž přihláška (el.dokument) není opatřen žádným elektronickým podpisem,
50. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím elektronické pošty opatřená uznávaným elektronickým podpisem věřitele,
1000. v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím elektronické pošty opatřená uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než věřitele,
14. v elektronické podobě jako výstup z (autorizované či prosté) konverze dokumentu v datové zprávě (ať už je zaslána prostřednictvím vlastní či cizí datové schránky či elektronické pošty) za předpokladu podpisu věřitele na listinném originálu,

• Přihláška podaná zástupcem věřitele

• v listinné podobě, který nemá povinnost elektronického podání podle § 80a IZ,
• v listinné podobě, pokud zástupce věřitele má povinnost elektronického podání podle § 80a IZ,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím vlastní datové schránky zástupce bez uznávaného elektronického podpisu
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím vlastní datové schránky zástupce věřitele a opatřená uznávaným elektronickým podpisem zástupce věřitele,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím vlastní datové schránky zástupce věřitele a opatřena uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než zástupce věřitele,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím cizí datové schránky (jiného oprávněného držitele datové schránky než zástupce věřitele – podatele přihlášky) a opatřena uznávaným elektronickým podpisem zástupce věřitele,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím cizí datové schránky, jenž není opatřena žádným uznávaným elektronickým podpisem,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím cizí datové schránky, jenž je opatřena uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než zástupce věřitele,
• v elektronické podobě prostřednictvím hybridního formátu elektronické přihlášky pohledávky opatřená uznávaným elektronickým podpisem zástupce věřitele,
• v elektronické podobě prostřednictvím hybridního formátu elektronické přihlášky pohledávky opatřená uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než zástupce věřitele,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím elektronické pošty, přičemž přihláška (el.dokument) není opatřen žádným elektronickým podpisem,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím elektronické pošty opatřená uznávaným elektronickým podpisem zástupce věřitele,
• v elektronické podobě zaslaná prostřednictvím elektronické pošty opatřená uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby než zástupce věřitele,
• v elektronické podobě jako výstup z (autorizované či prosté) konverze dokumentu v datové zprávě (ať už je zaslána prostřednictvím vlastní či cizí datové schránky či elektronické pošty) za předpokladu podpisu zástupce věřitele na listinném originálu.

Pokud bychom do výše uvedených variant zakombinovali ještě variantu, zda je přihláška pohledávky podána na formuláři či nikoliv, uvedený počet možností by se zdvojnásobil.

Podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva obdobně jako žaloba a zakládá účastenství věřitele v insolvenčním řízení.[17] Insolvenční zákon proto pro přihlášku upravuje obsahové náležitosti jako u žaloby včetně postupu možného odstranění jejich nedostatků.

Přihláška pohledávky tedy musí obsahovat takové skutečnosti, které ji individualizují tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou, neboť jen v takovém případě může být kvalifikovaně přezkoumána. V otázce vylíčení rozhodujících skutečností vzniku pohledávky lze odkázat na připojenou listinu jedině v případě, že z ní skutkový základ přihlašované pohledávky nepochybně a dostatečně vyplývá, a že na tuto listinu co do důvodu vzniku pohledávky přihláška výslovně odkazuje. Uvedené platí i pro případ, že přihlášená pohledávka byla již věřiteli přiznána pravomocným nebo vykonatelným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu. Vykonatelnost pohledávky představuje jen další okolnost, již má věřitel v přihlášce uvést, a nezbavuje ho nijak povinnosti uplatňovanou pohledávku v přihlášce co do jejího důvodu řádně identifikovat.[18]

Mgr. Bc. Milan Horák,
asistent soudce
Krajský soud v Ústí nad Labem

e-mail:    MHorak@ksoud.unl.justice.cz